Zatímco část českých politiků i veřejnosti horuje pro rozvolnění protiepidemických opatření, zdravotníci dřou na hranici lidských sil. Z centrálního přehledu kapacit lůžkové péče ministerstva zdravotnictví vyplývá, že na jednotkách intenzivní péče a ARO zbývá celorepublikově čtrnáct procent míst, takzvaně covidových přesně 149. Zhruba jednou tolik přidávají „reprofilizované kapacity“, tedy původně jiná oddělení přetvořená k péči o pacienty s covid-19.

Ze tří čtvrtin jsou plná i standardní lůžka s přívodem kyslíku. Očekává se přitom, že pacientů ještě přibude. Počet lidí s nově zjištěnou nákazou SARS-Cov-2 stoupá v týdenním mediánu k devíti tisícům za den.

Úterní přírůstek, zhruba 12,5 tisíce, je nejvyšší od 6. ledna. Větší pokles je nyní značně nepravděpodobný. Reprodukční číslo nákazy je nad jedničkou a roste i podíl nových, nakažlivějších variant viru: „britské“ B.1.1.7 i „naší“ B.1.258.

„Systém jako celek se blíží limitům,“ shrnul na středeční tiskové konferenci ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO). Nemocnice evidují přes 6100 pacientů s covid-19, z toho asi 1200 v intenzivní péči. Reálně je situace zřejmě horší, hospitalizovaní jsou v příčinné souvislosti s virem i lidé evidovaní jako již covid-negativní. Celková zátěž zdravotnického systému je v aktuální vlně vyšší než na podzim.

Systém drží jen díky extrémnímu vypětí personálu, nasazení dobrovolníků i vojáků, odložení neakutní péče a převozům pacientů do regionů, kde ještě zbývají kapacity. Místně jsou rezervy na nule, případně u nuly stagnují. To se netýká jen uzavřených okresů Chebska, Sokolovska a Trutnovska, ale například celého Plzeňského kraje.

„Nemocnice v kraji už nemají kapacitu přijímat další covid-19 pozitivní nemocné. Všichni noví pacienti jsou převáženi do jiných nemocnic v zemi, primárně do [pražské] nemocnice Motol. V této souvislosti omezují další běžnou péči. Zdravotnictví v našem kraji už nedokáže všem nemocným poskytnout adekvátní péči,“ uvedla ve středu hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS).

Praha, jež disponuje na Českou republiku velikými kapacitami v podobě šesti fakultních nemocnic a vykrývala chybějící kapacity zdaleka nejen Plzeňska, je sama na hraně. Podle centrálních údajů ministerstva zdravotnictví zdejší JIP a ARO měly ve středu volné jen každé dvacáté místo z necelého tisíce. Přímo covidových lůžek intenzivní péče zbývalo pět.

Dochází vše

Blatný nevyloučil další uzávěry okresů. „Pokud nezabráníme přenosu, bude situace [jako v nejhůře zasažených okresech] stejná v celé zemi,“ konstatoval. Zvažuje prý nařízení práce medikům či ambulantnímu personálu.

Lékaři z ambulancí před povoláním na JIP či ARO varují. Uznávají vážnost situace, ale zdůrazňují, že sami brání nemocnice před zahlcením svým působením tam, kde teď jsou. Mnoho z nich je v důchodovém věku, ale jen necelá polovina dostala očkování, případně může počítat s dílčí imunitou z prodělaného covid-19.

Síly se loví, kde se dá. Zdravotníci dělají maximum: řada z nich ale covid má či bojuje s jeho následky. Prezident České lékařské komory Milan Kubek nedávno uvedl, že přes padesát příslušníků zdravotnického personálu nemoci podlehlo, z toho čtyřiadvacet lékařů.

V krajním případě, tedy poklesu celorepublikových kapacit JIP a ARO pod deset procent, je ministr Blatný ochoten žádat o zahraniční pomoc. Po ní setrvale volá Karlovarský kraj, odkud se pacienti převážejí na až absurdně vzdálená místa, přestože hned za hranicemi čeká poněkud méně zasažené Německo. Kam se budou pacienti v případě vládní žádosti o mezinárodní podporu vozit, není jisté.