Pořád očkujeme a čekají se statisícové dodávky vakcín. Podle čtvrtečního tweetu premiéra Andreje Babiše (ANO) dostala zatím Česká republika celkem asi 800 tisíc dávek, řádově statisícové zásilky se v příštích týdnech očekávají — zřejmě je posílí i pomoc ze zahraničí, solidárního s naší epidemickou situací. Očkujeme však stále pomalu a nynější míra získaných imunit nás bezprostředně nezachrání. Nově se sice mají zapojit praktičtí lékaři, vše ale provází zmatky a improvizace.

Ministerstvo zdravotnictví hlásí ke středečnímu večeru 600 tisíc očkovaných. Zhruba 227 tisíc z nich dostalo obě potřebné dávky, a je tedy v naprosté většině chráněno přinejmenším před těžkým průběhem covid-19. Převážně se jedná o zdravotníky, seniory nad osmdesát let, mediky či klienty a pracovníky sociálních služeb. Naprostá většina očkování připadá na mRNA vakcínu Comirnaty od firem BioNTech a Pfizer.

Od začátku března mají dosavadní síť očkovacích center a nemocnic posílit praktičtí lékaři. Ti se v některých krajích zapojili již dříve, záviselo to ovšem na individuální dohodě. Očkovat plánují asi dvě třetiny z pěti tisíc ordinací. Nakolik se systém podle plánu rozjede, však není zdaleka jasné. Praktici začátkem týdne avizovali, že navzdory vládním příslibům „od prvního března žádné masivní očkování u praktických lékařů nenastane“.

Na vině jsou zpozdilé metodické pokyny ministerstva zdravotnictví a v českém prostředí již tradiční zmatek. Lékaři se přitom na podávání vakcín z vlastní vůle chystají již delší dobu. Očkování jim přidělá práci, na druhou stranu zjevně zachrání řadu seniorů před těžkým covid-19. Praktici navíc mají jasnou výhodu: oproti velkým očkovacím centrům disponují přehledem o zdravotním stavu svých pacientů, znají jejich nemoci, dlouhodobou léčbu a případné kontraindikace vakcín.

Pomalý očkovací proces nyní pobuřuje především Mladé praktiky: spolek zahrnující asi pětistovku lékařů ochotných aktivně pomoci. Díky síti dobrovolníků zahrnující i logistické firmy jsou prý schopni sami rozdistribuovat tisíce vakcín, jež evidentně zatím leží po skladech. Vláda nabízené pomoci zatím nevyužila, zareagoval ale pražský magistrát.

„Může vám to připadat jako kapka v tom covidovém moři, ale možná i díky tomu se více než tři tisíce vašich babiček, dědečků a jiných příbuzných s vysokou pravděpodobností nenakazí,“ konstatují Mladí praktici na Facebooku s tím, že rozvoz snad začne již ve čtvrtek.

Problémy netkví jen ve zmatcích, ale také neustále se zpožďujících dodávkách vakcín. Těch průběžně dostáváme o řádově desítky procent méně, než se očekávalo. Vláda i vzhledem k akutní epidemické situaci požádala o pomoc zahraničí: zatím se ozvali Izraelci a obratem poslali pět tisíc dávek mRNA vakcíny od společnosti Moderna. Dostanou je vojáci pomáhající s covid-pozitivními pacienty. Zřejmě nám pomůže i Francie, a to až 100 tisíci dávkami Comirnaty.

Předpokládá se, že dodávky zrychlí v příštích měsících a s nástupem jara. Již během aktuálního a příštího týdne má dorazit celkem asi 270 tisíc dávek. Kapacity dodávek ve spojení se zmatečnou logistikou však na poptávku stále nestačí. Od soboty mezi očkované skupiny navíc přibudou učitelé i další zaměstnanci škol. Prioritu mají mít starší pětapadesáti let a ti, kteří neučí pouze online. Program se má rozšířit za tři týdny. Čeká se značný zájem, celkem v regionálním školství pracuje asi 330 tisíc lidí.

AstraZeneca pokračuje v sérii zpoždění

Očkování u praktických lékařů mají umožnit i větší dodávky vektorové vakcíny od společnosti AstraZeneca a oxforské univerzity, již budeme v zájmu přehlednosti označovat názvem firmy. Látka se u nás sice nezaslouženě netěší zrovna skvělé pověsti, v praxi se ale zdá, že ji lidé neodmítají tolik, jako zhruba před týdnem uváděly mediální titulky.

AstraZeneca ve středu oznámila, že její dodávky budou nadále váznout. Firma ve druhém kvartálu 2021 plánuje dodat Evropské unii zhruba polovinu původně slibovaných dávek. Celkem jich do konce června poskytne asi 130 milionů oproti plánovaným 300 milionům. Zpomalení lze nazvat ledajak, ale rozhodně je konzistentní: odpovídá potížím z prvního kvartálu, kdy přijde celkem kolem 40 milionů dávek místo 90 milionů.

Dílčím pozitivem je, že v nedávných zkoumáních AstraZeneca vykazovala nejvyšší účinnost při podání obou potřebných dávek v neobvykle dlouhém intervalu tří měsíců. Pokud by se firmě v budoucnu konečně dařilo plnit avizované objemy, tříměsíční interval by umožnil státům překlenout chudší období podáváním pouze prvních dávek. Již ty poskytují jistou míru ochrany, byť nespolehlivější než plný očkovací cyklus.

Může nás také těšit, že AstraZeneca není zdaleka jediná relativně nově nastupující látka. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nedávno obdržela oficiální žádost o posouzení vektorové vakcíny od společnosti Janssen, spadající pod farmaceutický gigant Johnson & Johnson. Část údajů se podařilo posoudit již před zahájením registračního řízení, a očkování by se tak mohlo dočkat podmínečného schválení kolem poloviny března.

Evropská unie by tak začala využívat již čtvrtou očkovací látku. Ač principiálně podobná ostatním, podává se jen v jedné dávce, čímž usnadňuje logistiku i očkovací výpočty.

V průběžném hodnocení EMA se nyní nachází proteinová vakcína Novavax. Při třetí fázi klinických zkoušek si ve Velké Británii vedla velmi dobře, vykazovala účinnost blížící se devadesáti procentům. Jak ale ukázaly i nižší výsledky Novavaxu v jižní Africe, největší výzvu pro výrobce představuje přizpůsobení látek novým variantám SARS-Cov-2, především těm vybaveným takzvaně únikovou mutací oslabující imunitní odpověď. Vede takzvaně jihoafrická varianta B.1.351, která se nově potvrdila i u nás.

Na tu zjevně nestačí AstraZeneca, přijatelné výsledky ale vykazuje jinak podobný Janssen. Další firmy chtějí novější varianty porazit skrze „aktualizace“ vakcín. Především u mRNA látek je půjde provádět relativně rychle. Moderna již oznámila, že vyšle do klinických zkoušek verzi přímo zaměřenou proti B.1.351. Parametry pro případné přeočkování již začala diskutovat EMA. Věda si tedy s mutacemi dříve či později poradí.

V nynější vlně covidu se očkování promítne jen mírně

Bez ohledu na množství a druhy vakcín je patrné, že Česká republika nestíhá vlivem celé škály obtíží očkovat tak, aby ji imunizace ochránila v aktuální epidemické vlně. Přestože je jistě příznivé, že dvě dávky obdržela alespoň více než čtvrtina celkem asi 850tisícové hlavní prioritní skupiny 1A (zdravotníci, pobytové sociální služby, nejstarší senioři a podobně) a na klesající míře covid-19 mezi zdravotníky vidíme, že vakcinace zabírá, před očekávanou gradací nákazy v horizontu několika týdnů je to stále málo.

Příznačné je, že k očkování stále nezačala propagační kampaň slibovaná od prosince zastřešujícími institucemi: ministerstvem zdravotnictví a Úřadem vlády. V rámci Evropské unie se přitom o potřebě informačních kampaní a „reklam na vakcínu“ hovoří zhruba od října. Podle zjištění portálu iRozhlas.cz bude česká verze připravená zhruba za měsíc, datum spuštění je neznámé, přestože ochota Čechů k očkování zůstává nevalná.

Podle dat sociologického projektu Život během pandemie sice chce injekci více než polovina lidí, zhruba třetina ji ale odmítá. Předvídatelně se jedná spíše o ty, kteří se méně chrání před nákazou. „Nejvíce [zájem] ztratili mladí dospělí, lidé bez maturity, členové chudších domácností a ti, kteří neznají nikoho nakaženého koronavirem,“ píše se na webu.

K očkování zůstává podle údajů ministerstva zdravotnictví zaregistrována jen asi polovina seniorů nad osmdesát let, injekci dostalo asi 161 ze 441 tisíc. Právě imunizace dané skupiny je přitom zásadní a má potenciál zásadně snížit úmrtnostní křivky, jak potvrzuje i praxe z vysoce proočkovaného Izraele. Tam viděli výrazný pokles infekcí a zhruba třetinový propad hospitalizací již v řádu týdnů po masové vakcinaci. Odborníci proto doporučují českému státu zaujmout mnohem aktivnější přístup a nečekat, až se senioři sami složitě přihlásí.

Vedena podobnou logikou zahájila vlastní kampaň například Praha, chystá ji i Jihomoravský kraj. Předpokládá, že pokud bude dost vakcín, zvládne do konce srpna naočkovat až sedmdesát procent obyvatel. Bez podobné systematizace na plošné úrovni hrozí, že budeme očkovat nejen pozdě, ale po očekávaném jarním nárůstu dodávek i neúčinně.

Otázkou je, nakolik se do ochoty k očkování promítne traumatizující zkušenost, jež českou společnost zřejmě čeká v příštích týdnech. Je tristní, že po ní bude pro některé lidi na očkování již beznadějně pozdě. Zdržení, nedostatečná dostupnost či komunikační chyby zde mají v součtu zcela konkrétní a tragické důsledky. Mladí praktičtí lékaři si nechali spočítat, že hlemýždí očkování znamená asi patnáct mrtvých týdně navíc.