Babišův kabinet hledá cestu, jak udržet omezující opatření i mimo nouzový stav

Jan Gruber

Vláda se ve snaze zachovat některá opatření proti šíření koronaviru bez nutnosti prodloužit nouzový stav pustila do legislativních kliček. Nejnovějším řešením obtížné situace má být přijetí speciálního zákona pro boj s virovou nákazou.

Podle ústavního právníka Jana Kudrny vládnoucí politici vycítili, že se lidem nouzový stav zajídá, a proto ho raději zruší, byť chtějí, aby omezení pokračovala. Foto ÚV ČR

Vláda Andreje Babiše (ANO) v posledních několika dnech intenzivně řeší otázku, jak zachovat některá opatření přijatá v souvislosti s šířením koronaviru i po skončení nouzového stavu, nemůže-li je dle rozhodnutí Městského soudu v Praze vydávat podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Právníci její počínání hodnotí jako chaotické a říkají, že místo legislativní kliček by měla znovu předstoupit před Sněmovnu se žádostí o další prodloužení nouzového stavu.

Babišův kabinet nejprve plánoval, že se vydá cestou novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví, jež měla posílit pravomoci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (nestr. za ANO) tak, aby některá opatření proti koronaviru vydaná podle krizového zákona mohla platit i po skončení nouzového stavu jako mimořádná opatření rezortu zdravotnictví. Jeho projednávání ovšem v pondělí přerušil s tím, že vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) do čtvrtka připraví návrh dalšího postupu formou novely zákona o bezpečnosti.

Předložení Vojtěchovy novely avizoval předseda vlády již krátce poté, co Sněmovna odmítla prodloužit nouzový stav do 25. května, kdy má skončit většina omezujících opatření. Novelizace počítala s tím, že ministr zdravotnictví by v případě epidemie mohl rozhodnout jak o uzavření zdravotnických, školských nebo ubytovacích zařízení, tak i restaurací, všech typů provozoven, včetně obchodních center, ale také kadeřnictví, holičství a dalších služeb.

Zákon by mu rovněž umožnil zakázat konání veřejných a soukromých akcí, například divadelních a filmových představení nebo výstav, slavností, poutí a bohoslužeb, případně stanovit počet osob, které se jich mohou účastnit. Mimo jeho pravomoc by zůstalo pouze omezení, respektive zrušení schůzí či zasedání ústavních orgánů, orgánů veřejné moci a soudů. Ministr by v neposlední řadě mohl jakémukoliv zdravotnickému zařízení nařídit, aby vyčlenilo určitý počet lékařů a lůžek k řešení pandemie.

Pravomoci vlády v nouzovém stavu
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky dává vládě, respektive Parlamentu — s ohledem na závažnost situace — možnost vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav, přičemž první dva stavy mohou platit jak pro část, tak celé území státu a válečný stav se vždy vyhlašuje pro celou zemi. Zákon dále uvádí, že v případě nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují.

Podrobnosti — alespoň pro stavy nouze a ohrožení státu — upřesňuje krizový zákon. V něm se píše, že na nezbytně nutnou dobu lze omezit právo na nedotknutelnost osoby, vlastnické a užívací právo k majetku, svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru ohroženého území, pokojně se shromažďovat, provozovat podnikatelskou a nakonec i právo na stávku, pokud by vedla k narušení záchranných prací.

Zákon dále vládě přiznává pravomoc — opět na nezbytně nutnou dobu — nařídit evakuaci osob, uložit pracovní povinnost nebo bezodkladné provedení staveb a stavebních prací za účelem zmírnění, případně odvrácení ohrožení. Kabinet v nouzovém stavu dále může přijmout opatření k ochraně státních hranic a omezit vstup cizincům, nařídit nasazení vojáků v činné službě nebo přednostní zásobování některých zařízení.

V neposlední řadě je vláda oprávněna zakázat nabývání prostředků v cizí měně a cenných papírů, provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, ukládání finančních prostředků na účty v cizích zemích a přijímání úvěrů od osob, které nemají v České republice trvalý pobyt či sídlo. Těm může rovněž zapovědět, aby si na českém území zřídily účty a ukládaly si na ně peníze.

Ministři nominovaní ČSSD — ve shodě s opozicí — ovšem varovali, že takto koncipovaný zákon by byl v rozporu s ústavním pořádkem a v případě napadení by neobstál u Ústavního soudu. Upozorňovali také na nepřiměřenou koncentraci moci v rukou jednoho z členů vlády, a to navíc bez jakékoliv kontroly ze strany Poslanecké sněmovny. Vojtěch sice odmítl, že by jeho legislativci vytvořili neústavní zákonný předpis, proti postupu, který posléze navrhl Hamáček, ovšem nic nenamítl.

Věcně se má jednat o novelizaci ústavního zákona o bezpečnosti, v němž rezort vnitra plánuje upravit pravidla pro řešení situací, během kterých je ohroženo zdraví občanů, a to jeho rozšířením o nový krizový stav pro případ epidemie. „Je třeba si přiznat, že náš právní řád na takto rozsáhlou epidemii nepamatoval. Měnit pouze obyčejný zákon je z našeho pohledu nedostatečné a do budoucna by to státu neumožnilo efektivně čelit pandemických krizím,“ vysvětlil Hamáček.

Podle ministra vnitra je nezbytné, aby zásahy do práv a svobod v době ohrožení veřejného zdraví měly do budoucna jasně stanovený ústavní rámec, jenž by neponechával prostor pro jeho kreativní výklady, přičemž má být současně zajištěna politická kontrola vlády Sněmovnou. Hamáček dále uvedl, že takto významná změna nemůže být přijata ve spěchu. „Chci abychom ji ve Sněmovně řádně projednali. A získali tak právně nezpochybnitelný nástroj, jak chránit zdraví občanů,“ uzavřel.

Scénář rozvolňování omezujících opatření počítá s tím, že v posledním květnovém týdnu otevřou vnitřní prostory restaurací, hospod nebo vinoték. Do provozu se vrátí hotely, kempy a další ubytovací zařízení. Otevřou se rovněž školy pro žáky prvního stupně nebo vnitřní prostory zoologických zahrad. Foto Jan Gruber, DR

Zbytečné hledání třetí cesty

Ústavní právníci ovšem namítají, že přijetí předmětné novely ve snaze zachovat některá opatření i po skončení nouzového stav vládě nijak nepomůže. „Vůbec nerozumím tomu, čeho chce ministerstvo vnitra dosáhnout. Pokládám to za výkřik do tmy,“ řekl Deníku Referendum Jiří Hřebejk z pražské Právnické fakulty. A dodal, že nepokládá za vhodné, aby se novela ústavního zákona připravila za pouhé tři dny, aniž by byla řádně prodiskutována a posouzena Legislativní radou vlády a její komisí.

„Netuším, k čemu má novela zákona sloužit,“ připojil se v rozhovoru pro Deníku Referendum ke slovům svého kolegy z Katedry ústavního práva Jan Kudrna. „Vytvoření stavu nákazy, respektive epidemiologického nebezpečí, považuji za nadbytečné, neboť pro tyto případy lze využít nouzový stav. Ledaže by se do zákona přímo napsalo, že tento stav bude vyhlašovat přímo ministerstvo zdravotnictví, které v době jeho trvání může činit vyjmenovaná opatření,“ doplnil s tím, že takový zákon by navíc nebyl přezkoumatelný ani ve správním soudnictví, ani před Ústavním soudem.

Stejný názor zastává i Jan Grinc, který rovněž působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. „Pokud by vláda zamýšlela přímo v ústavním zákoně vymezit, která základní práva a svobody lze ve stavu pandemie omezit, tak bych očekával, že se o změně povede v Parlamentu dlouhá debata, zda je něco takového v předmětné právní normě vůbec potřeba,“ řekl Deníku Referendum. A připomněl, že pro schválení ústavních zákonů je třeba získat třípětinovou většinu jak ve Sněmovně, tak v Senátu.

„Vláda již zjevně nechce žádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. A proto se po rozhodnutí městského soudu, jenž konstatoval, že významná opatření nelze provádět podle zákona o ochraně veřejného zdraví, ale pouze podle krizového zákona, ocitla v situaci, kdy hledá třetí cestu, jak zachovat některá opatření i po 17. květnu,“ shrnul Kudrna s tím, že nejjednodušší a právně nejčistší cestou by přitom bylo, aby se Babišův kabinet na Poslaneckou sněmovnu obrátil s další žádostí.

Podle ústavních právníků by mělo případné pokračování nouzového stavu tu výhodu, že vláda by byla pod neustálou kontrolou Sněmovny, která jej může kdykoliv zrušit. Babišův kabinet takový postup ovšem nadále spíše vylučuje. „Myslím, že jde o populistické gesto. Vládnoucí politikové zřejmě vycítili, že lidem se nouzový stav zajídá, a proto ho raději zruší, byť chtějí, aby omezující opatření pokračovala,“ uvedl Kudrna. A varoval před příkladem Francie, kde byla řada restrikcí po skončení výjimečného stavu přepsána do řádné legislativy.

Babišova vláda si už zřejmě sama uvědomila, jaké obtíže mohou provázet novelizaci ústavního zákona o bezpečnosti. Již v úterý totiž ministr Vojtěch tweetoval, že „hledá novou cestu, jak po nouzovém stavu nadále ochránit občany před epidemií“. Ta má spočívat v přípravě a přijetí speciálního zákona pro boj s koronavirem s omezenou platností, přičemž jednotlivá opatření by schvalovala vláda jako celek. Kabinetu jej chce ministr zdravotnictví předložit již ve čtvrtek.

O nejnovější variantě se v odborných kruzích hovoří již delší dobu. Ústavní právníci většinově přijetí dočasného „pandemického zákona“ pokládají za ústavně konformní řešení situace, v níž mají být mimo režim krizové legislativy zachována některé plošná omezení základních práv a svobod, která nelze vydat na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. „Nešlo by o nic mimořádného. Parlament ostatně v posledních týdnech přijal s ohledem na pandemii koronaviru hned několik časově ohraničených zákonů,“ uzavřel Kudrna.

    Diskuse