Vláda Andreje Babiše (ANO) v posledních několika dnech intenzivně řeší otázku, jak zachovat některá opatření přijatá v souvislosti s šířením koronaviru i po skončení nouzového stavu, nemůže-li je dle rozhodnutí Městského soudu v Praze vydávat podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Právníci její počínání hodnotí jako chaotické a říkají, že místo legislativní kliček by měla znovu předstoupit před Sněmovnu se žádostí o další prodloužení nouzového stavu.

Babišův kabinet nejprve plánoval, že se vydá cestou novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví, jež měla posílit pravomoci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (nestr. za ANO) tak, aby některá opatření proti koronaviru vydaná podle krizového zákona mohla platit i po skončení nouzového stavu jako mimořádná opatření rezortu zdravotnictví. Jeho projednávání ovšem v pondělí přerušil s tím, že vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) do čtvrtka připraví návrh dalšího postupu formou novely zákona o bezpečnosti.

Předložení Vojtěchovy novely avizoval předseda vlády již krátce poté, co Sněmovna odmítla prodloužit nouzový stav do 25. května, kdy má skončit většina omezujících opatření. Novelizace počítala s tím, že ministr zdravotnictví by v případě epidemie mohl rozhodnout jak o uzavření zdravotnických, školských nebo ubytovacích zařízení, tak i restaurací, všech typů provozoven, včetně obchodních center, ale také kadeřnictví, holičství a dalších služeb.

Zákon by mu rovněž umožnil zakázat konání veřejných a soukromých akcí, například divadelních a filmových představení nebo výstav, slavností, poutí a bohoslužeb, případně stanovit počet osob, které se jich mohou účastnit. Mimo jeho pravomoc by zůstalo pouze omezení, respektive zrušení schůzí či zasedání ústavních orgánů, orgánů veřejné moci a soudů. Ministr by v neposlední řadě mohl jakémukoliv zdravotnickému zařízení nařídit, aby vyčlenilo určitý počet lékařů a lůžek k řešení pandemie.