Sněmovna se přela o nouzovém stavu. Rozhodly hlasy tří komunistů

Jan Kašpárek

Poslanecká sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do sedmnáctého května. Přestože vláda žádala delší hlasový úsek, část poslanců KSČM její návrh odmítla. Opozice vládní koalici kritizuje za zmatky a nedostatek strategie.

KSČM v čele s Vojtěchem Filipem má podle politologů tendenci připomínat, že nebýt jí, tak vláda není. Repro DR

Poslanecká sněmovna v úterý vládě odsouhlasila prodloužení nouzového stavu ve variantě navržené KSČM, tedy do 17. května. Přestože o jádru věci nebylo většího sporu, poslanci se neshodli na tom, zda vyhovět vládní žádosti a nouzový stav prodloužit téměř o měsíc do 25. května, nebo se přiklonit spíše k opoziční variantě a omezit trvání krizových opatření příštím týdnem. Mnohahodinovou schůzi provázely rozmíšky mezi koaličními politiky a opozicí.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Vláda ANO a ČSSD narazila na limit v podobě spoléhání se na hlasy komunistů. Samotná koalice neměla dost hlasů k prosazení nejdelší varianty nouzového stavu, a konečné rozhodnutí se tak de facto přesunulo na KSČM. Ta nakonec přišla s vlastním návrhem, který neodpovídal ani vládní ani opoziční variantě a konec nouzového stavu umístil zhruba mezi ně.

„Datum skončení nouzového stavu je datum, kdy budou rozvolněna všechna opatření,“ shrnul hlavní důvod pro co nejdelší rozšíření vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). S datem 25. května počítal také stávající plán postupného uvolňování karanténních opatření, na jehož základu se mají otevřít mimo jiné vnitřní prostory restaurací, hotely či tetovací studia.

Další důvody vyjmenovali ostatní členové kabinetu. Premiér Andrej Babiš (ANO) podotkl, že o prodloužení nouzového stavu původně žádat nechtěl, ale ovlivnilo jej nedávné rozhodnutí pražského městského soudu, jež zrušil několik procesně pochybených karanténních opatření. „Asi jsme měli [při zavádění] postupovat podle krizového zákona,“ uznal premiér chybu. Dodal ovšem, že Česká republika podle něj zvládá situaci v mezinárodním srovnání výborně.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) zdůraznila, že prodloužení nouzového stavu má chránit nejzranitelnější skupiny obyvatel před možnou druhou vlnou epidemie. Stávající situace navíc umožňuje sociálnímu systému zjednodušit povinnou administrativu a zrychlit kupříkladu mechanismy vyplácení některých dávek. 

Nebudeme vystavovat bianco šek vládě, říká opozice

Opozice nicméně předeslala, že vládní zdůvodnění záměru prodloužit nouzový stav o dalších pětadvacet dní nepokládá za dostatečné. Poslanci napříč stranami se shodují, že Babišovu kabinetu chybí v rozličných oblastech konkrétní plány a vládní komunikace postrádá soudržnost. Nevidí navíc důvod, proč by se nouzový stav neměl případně prodlužovat po kratších časových úsecích.

Na tom, že je třeba nouzový stav prodloužit, se ovšem shodují takřka všichni. ODS i SPD chtěly dát vládě sedm dní a STAN deset. KDU-ČSL by akceptovala obě opoziční možnosti a TOP 09 podobně jako KSČM avizovala, že se rozhodne na základě sněmovní rozpravy.

„Ačkoli vláda způsobila chaos a představila plán plný nelogických rozhodnutí, okamžité zrušení některých opatření by mohlo být rizikové. Chceme ale data a fakta, ne dojmy. Pokud vláda tvrdí, že země je nadále ve stavu nebezpečí, tak chceme znát kritéria, za kterých podle vlády ono nebezpečí pomine. Není možné stávající situaci využívat pro netransparentní nákup ochranných pomůcek či omezení svobod, které nejsou epidemiologickým rizikem,“ vysvětlil požadavek na kratší nouzový stav předseda STAN Vít Rakušan.

Sněmovní rozprava se navzdory omezené účasti protáhla do večera. Opoziční poslanci opakovaně žádali zástupce vlády, aby vysvětlili konkrétní důvody pro svůj návrh. Přestože se část kabinetu stavěla k opozici relativně vstřícně, řada otázek týkajících se přesnější strategie, chytré karantény, výhledů školství či nákupu ochranných pomůcek zůstala bez konkrétní odpovědi.

O trvání nouzového stavu rozhodly tři hlasy komunistů

Nakonec ovšem rozhodlo hlasování, do kterého šly všechny čtyři možnosti prodloužení. Vládní varianta neprošla o jediný hlas. Podle sněmovního záznamu ji přitom podpořila i část KSČM. Tři z pěti přítomných komunistů — Jiří Dolejš, Leo Luzar a Jiří Valenta — se ovšem prvního hlasování zdrželi. Právě jejich hlasy následně překročily volební kvórum, a schválily tak prodloužení nouzového stavu do 17. května.

KSČM v posledních dnech změnila svůj názor hned několikrát. Předseda strany Vojtěch Filip minulý týden hovořil o trvání do 17. května, posléze ovšem v reakci na vládní úvahy o možném uvolňování karanténních opatření otočil a uvedl, že nevidí důvod k prodloužení o více než týden. 

Výkonný výbor KSČM ale v pondělí uložil poslancům dvanácti hlasy z dvaceti, aby raději podpořili vládní návrh. Předseda poslaneckého klubu komunistů Pavel Kováčik před sněmovním jednáním avizoval, že straníci nepodpoří ani jednu z variant nejkratšího nouzového stavu navrhovaných opozicí.

„KSČM má ve vztahu k Babišově vládě tendenci značně taktizovat a chce čas od času připomenout, že nebýt jí, tak vláda není. Přichází tedy s korekcemi a úpravami,“ vysvětluje politický komentátor Lukáš Jelínek pro Deník Referendum. Nevylučuje ovšem ani možnost, že by samostatné jednání tří poslanců odráželo širší pohyby ve straně.

Komunisté původně plánovali na polovinu dubna volební sjezd, ten ovšem kvůli pandemii odložili na neurčito. Filipa, který stojí v čele strany již čtrnáctým rokem, na něm měla vyzvat jediná europoslankyně KSČM Kateřina Konečná. Kandidovat má i Luzar. O změně předsedy se hovoří již delší dobu, Filip si svou pozici, jež obecně odráží spíše konzervativnější proudy v KSČM, ovšem stále drží.

Případné tenze mezi komunisty se podle Jelínka na sněmovním fungování spíše neprojeví. „Spory lze případně očekávat spíše na vnitrostranické úrovni. Strana chudne a oslabuje její aparát i regionální pozice,“ poznamenal politolog. 

Pokud by Babišův kabinet chtěl při dalších mimořádných hlasováních předejít překvapením, může se pokusit přesvědčit opozici. Ta ostatně většinu vládních opatření během nouzového stavu podpořila, i když se postavila na odpor v obzvláště sporných bodech, které se týkaly kupříkladu zvyšování státního dluhu. „Vláda by opozici měla vyjít vstříc argumenty a zárukami,“ podotkl Jelínek.

Staněk volal po smíru, opozice kritizovala „vládu chaosu“

Úterní jednání Sněmovny se nicméně nestalo ani tak prostorem pro předkládání argumentů a záruk, jako spíše místem eskalace dlouhodobých sporů. Opoziční poslanci ještě důrazněji než při minulých zasedáních vládě vyčítali, že navzdory závažnosti nouzového stavu nepředkládá jasnou strategii a vyvolává obecný zmatek. Vadí jim nedostatek jasné komunikace i protikladná vyjádření jednotlivých členů vlády či Ústředního krizového štábu.

Jana Černochová (ODS) hovořila o „vládě chaosu“, Dominik Feri (TOP 09) o „totálním komunikačním chaosu“ a větší soudržnost vládních sdělení žádal i Vojtěch Pikal (Piráti). Babišův kabinet podle opozice jedná náhodně a nesystémově, a to jak při zavádění karanténních opatření, tak v programech na podporu ekonomiky či představování výhledů pro budoucnost po pandemii.

Podle Miroslavy Němcové (ODS) vláda jedná zmatečně od počátku. Poslankyně poukázala na prostoje při sestavování krizového štábu, údajně nadměrné omezování občanských svobod i „vrchnostenský přístup vlády k občanům“. Vadí jí také zmatky v oblasti školství, které označila za naprosté selhání ministra Roberta Plagy (ANO).

Na kritiku zareagoval mimo jiné bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). „Opozice kritizuje vládu proto, že se bojí jejích rostoucích preferencí,“ prohlásil a vyzval oponenty, aby se ke krizi postavili pozitivně. „Sjednejte na čas smír, nejen slovy, ale činy. Buďte alespoň trochu velkomyslní (…) Ovládněte svou netrpělivost,“ vyzval poslance s odkazem na nedávný projev britského premiéra Borise Johnsona.

Opozice ovšem jeho výtky odmítla. „Kdybychom nebyli na půdě parlamentu, doporučil bych vám mlčet. Za dva měsíce jsme jako KDU-ČSL podpořili vládních šestadvacet zákonů a opatření [z celkových třiceti]. Mrzí mě, že desítky pozměňovacích návrhů, kterými jsme chtěli opatření vylepšit, vláda en bloc odmítala,“ odpověděl Staňkovi Marek Výborný (KDU-ČSL). Obdobně se vyjádřili i poslanci ODS či Miroslav Kalousek (TOP 09).

Diskuse