Kam investovat? Komunisté chtějí betonovat, Piráti a STAN zelenou transformaci
Jan GruberVláda schválila záměr navýšit deficit rozpočtu na tři sta miliard. Opozice podporu navýšení deficitu o dalších sto miliard neodmítá, žádá ale, aby vláda jasně řekla, jak hodlá finanční prostředky použít.
Vláda Andreje Babiše (ANO) v pondělí schválila novelu zákona o státním rozpočtu, která s ohledem na pokračující pandemii Covid-19 a související mimořádná opatření počítá s navýšením rozpočtového schodku ze stávajících dvou set na tři sta miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) je změna parametrů vynucena výrazným růstem státních výdajů a propadem příjmů, jež neodpovídají původním odhadům.
Novelu nyní posoudí Sněmovna. Představitelé opozice její podporu nevylučují, zdůrazňují však, že kabinet musí začít pracovat na transformaci tuzemské ekonomiky.
„Již v době, kdy Sněmovna schvalovala poslední novelu zákona o státním rozpočtu, jsme byli přesvědčeni, že dvousetmiliardový schodek nebude stačit. Proto jsme ostatně navrhovali jeho zvýšení o pětadvacet miliard, které měly putovat na podporu nejvíce ohrožených skupin, jako jsou malí živnostníci, lidé pracující na dohody o provedení pracovní činnosti a o provedení práce nebo osoby bez zdanitelných příjmů,“ řekl Deníku Referendum místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) s tím, že navýšení deficitu s ohledem na situaci považuje za nezbytný krok.
Podle poslance Leo Luzara (KSČM), který zasedá v hospodářském výboru, ovšem ani třísetmiliardový schodek nemusí být zdaleka konečný. „Očekávám, že deficit nakonec přesáhne půl bilionu. A možná nebudu daleko od pravdy, když prohlásím, že se nakonec zadlužíme na jeden celý rozpočet,“ uvedl v rozhovoru pro Deníku Referendum. Dodal však, že jde o pesimistický odhad, který by se v případně naplňování nedávno představeného scénáře rozvolňování mimořádných opatření neměl naplnit.
Ztrácím důvěru, že vláda s veřejnými penězi naloží rozumně, říká Farský
O poznání méně smířlivější k vládnímu návrhu byl předseda lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek. „Prohloubení schodku o dalších sto miliard podmiňuji tím, že kabinet doloží, kam bude tyto prostředky investovat, a předloží Sněmovně analýzu, která prokáže, o kolik se jednotlivé oblasti byznysu propadly a jak jim plánuje pomoci,“ vysvětlil Deníku Referendum. A obdobně se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu hnutí STAN Jan Farský. „Pokud vláda požadavek řádně odůvodní, tak podporu navýšení deficitu nevylučuji,“ řekl Deníku Referendum.
Někdejší starosta města Semily v Libereckém kraji ale dodal, že racionální a věcné odůvodnění novely zákona o státním rozpočtu od Babišova kabinetu neočekává. „Když vidím, jak chaoticky si počíná při uvolňování mimořádných opatření — například že mohu nechat ostříhat svého psa, ale sám si k holiči nezajdu —, tak ztrácím důvěru, že s penězi, o něž si říká, naloží rozumně. Spíše se obávám, že se bude chovat úplně stejným způsobem, což nakonec odnesou budoucí generace,“ shrnul své výhrady.
Růst deficitu výslovně neodmítl ani další ze členů rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS). „Nikdo dnes nenutí vládu šetřit na investicích nebo pomoci lidem a podnikatelům v existenčních potížích,“ uvedl. Podle někdejšího ředitele think-tanku Centrum pro ekonomiku a politiku se ale Babišův kabinet nesmí tvářit, že v rozpočtu není prostor pro úspory. „Jakoukoliv úvahu o dalším zvyšování schodku proto musí předcházet pečlivá inventura vládních výdajů, zejména provozního charakteru. Dnešní krizi nemohou zaplatit a financovat jen následující generace,“ uzavřel.
Firmám se sídlem v daňových rájích, nemá stát dát ani korunu, míní Luzar
Ve shodě s ekonomickým expertem občanských demokratů volají po šetření i představitele dalších sněmovních opozičních stran. „Prostor pro úspory vidím v redukci počtu státních zaměstnanců,“ řekl Bartošek. Stejného názoru je i Farský. „Stát nemůže říkat podnikatelům, aby se uskromnili, aniž by i on přistoupil k nějakým škrtům,“ vysvětlil. „Čím více úředníků, tím více práce si vymyslí, aby si obhájili svá místa. Zkrátka platí, že když dáte někomu funkci, vymyslí lejstro,“ pokračoval s tím, že stát nesmí pozice rušit neuváženě. „Některé úřady by naopak mohly být posíleny,“ podotkl.
Se šetřením na vrub počtu státních úředníků naopak nesouhlasí Ferjenčík. „Není rozumné je propouštět, ani jim snižovat mzdy, tím bychom leda poškodili ekonomiku na straně poptávky. Navíc úspory nejsou v dnešní debatě zdaleka prioritou,“ řekl. Vláda by podle jeho názoru nicméně mohla část prostředků uspořit omezením některých výdajů na obranu nebo racionalizací slev na jízdném. „Nechceme je rušit. Pouze považujeme za nešťastné, že stát vcelku vysokými částkami dotuje provoz i na ekonomicky výhodných tratích a že nejsou zastropovány,“ ozřejmil.
„Ačkoli ve stávající krizi platí, že kdo rychle dává, dvakrát dává, pomoc státu by neměla být bezbřehá,“ konstatoval Luzar, který za hlavní nedostatek opatření na podporu byznysu považuje to, že na veřejné prostředky dosáhnou i ty společnosti, jež mají sídla v daňových rájích. „Právě na ně bych byl nekompromisní. Vždyť z naší země akorát vytahují peníze. Těm bych nedal ani jednu korunu, ať se o sebe postarají samy,“ prohlásil.
Před změnou ekonomiky dá vláda přednost montovnám, obává se Ferjenčík
Zatímco v otázkách růstu deficitu i rozpočtových úspor panuje v opozici alespoň minimální shoda, názory na to, jakým směrem transformovat domácí hospodářství, se spíše rozcházejí. „Musíme se zaměřit na podporu investic do infrastruktury, silnic, dálnic, vysokorychlostních železnic, nových jaderných bloků, zkrátka velkých staveb. Stát má spoustu rozpracovaných projektů, na které se doposud nedostávalo. A právě nyní by do nich měl nalít peníze, aby pomohl nastartovat ekonomiku,“ představil plán na obnovu země Luzar.
„A ještě bych měl jeden nápad,“ pokračoval, „vzhledem k tomu, že potřeba dostavby jaderných elektráren nezmizí, naopak bude trvat, měla by vláda vzít do úvahy — když už zvažuje kapitálový vstup do soukromých podniků —, zda nevyplatit minoritní akcionáře ČEZu a konečně ho ovládnout jako celek. To bych pokládal za příkladné využití dnešní krizové situace,“ shrnul.
Ferjenčík ovšem vidí priority jinde. „Ve střednědobých a dlouhodobých horizontech se je třeba zaměřit na proměnu naší ekonomiky směrem k trvale udržitelnějšímu a zelenějšímu modelu. Zabývat se strukturou zemědělství. Řešit sucho a další dopady klimatický změn. Transformovat energetiku,“ řekl pirátský poslanec. Vyjádřil však obavu, že Babišův kabinet se tímto směrem nevydá. „Vláda bude spíše usilovat o udržení montoven a stávajícího fungování ekonomiky,“ podotkl.
Zelené transformaci energetiky a průmyslu se nevyhneme, soudí Farský
„Základem je posílení investic s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou IT nebo nanotechnologie, a budování infrastruktury,“ nastínil lidovecké plány Bartošek. Rovněž se zmínil o tom, že proměna hospodářství se neobejde bez vyšší podpory vzdělávání, vědy a výzkumu. „Naše univerzity jsou na špičkové úrovni, měli bychom proto usilovat, aby se více propojily s průmyslem a Česká republika přestala být chudou montovnou,“ dodal. Odpovědi na otázku po roli klimatických opatření v procesu uzdravování ekonomiky se ale vyhnul.
Nynější krizi jako příležitosti pro transformaci hospodářství směrem ke složitější, technologicky náročnější a tedy i lépe placené výrobě chápe i Farský. „Všude kolem sebe vidíme příklady kreativního přístupu, ať už jde o 3D tiskárny, plicní ventilátory nebo roušky s nano-filtry. Jsme velice schopný národ a můžeme toho dokázat mnohem více, když budeme chtít,“ řekl s tím, že některé změny jsou nevyhnutelné. „Změny klimatu, hynoucí stromy, prázdná koryta řek nám ukazují, že musíme směřovat k zelené energetice a průmyslu. Teď, když se do ekonomiky pumpují velké peníze, je ideální doba,“ uvedl.
Farský se ale stejně jako Ferjenčík strachuje, že Babišův kabinet se k významnějším, strukturálním proměnám zdejšího hospodářství neodhodlá. „Oni přemýšlí od jednoho volebního průzkumu k druhému, nanejvýš do konce volebního období. To je ostatně vlastní každé populistické vládě. Mě to mrzí, protože tu transformaci budeme muset tak jako tak jednou udělat,“ dodal závěrem.
Výdaje rozpočtu rostou rychleji, než jsem čekala, říká Schillerová
Rozpočet na letošní rok původně počítal s deficitem ve výši čtyřiceti miliard korun, s ohledem na pandemii koronaviru a související mimořádná opatření vlády ovšem Sněmovna na sklonku března schválila jeho navýšení na dvě stě miliard a na jedné ze svých nadcházejících schůzí bude rozhodovat, zda má narůst ještě o sto miliard. „Propad rozpočtu je větší, než jsem před pěti týdny předpokládala,“ zdůvodnila nezbytnost předložení další novely v nedělních Otázkách Václava Moravce Schillerová.
V prvním čtvrtletí roku 2020 rozpočet hospodařil se schodkem bezmála pětačtyřiceti miliard korun, což představuje zhoršení oproti stejnému období v loňském roce o pětatřicet miliard. „Tempo příjmů nestačilo tempu výdajů. Jejich růst ovlivnila pokračující realizace vládních priorit v oblasti důchodů nebo platů, nicméně v březnu již byl patrný i výrazný nárůst běžných i investičních nákupů v souvislosti se snahou zabránit šíření pandemie koronaviru,“ uvedlo ministerstvo financí v pravidelné zprávě.
To v letošním roce předpokládá ekonomický propad o 5,6 procenta, inflaci ve výši 3,2 procenta, pokles zaměstnanosti a s ním spojené zvýšení míry nezaměstnanosti, která by se měla vyšplhat na 3,3 procenta a na 3,5 procenta v roce 2021. Neblahá ekonomická situace se podle rezortu Aleny Schillerové dále promítne vedle výpadku daňových příjmů i do dynamiky výdělků. Ministerstvo financí proto odhaduje, že v následujícím roce po několika letech setrvalého růstu poklesne reálná průměrná mzda.
.