Rozhodnutí Ústavního soudu, který na návrh skupiny senátorů jako rozporný s ústavním pořádkem zrušil některá ustanovená volebního zákona, postavilo zákonodárce před nelehký úkol: dohodnout se na doplnění volebních pravidel. Ačkoli soudce zpravodaj Jan Filip při vyhlášení nálezu prohlásil, že by novou právní úpravu dokázal sepsat za osmačtyřicet minut, poslanci a senátoři tak rychle hotoví zcela jistě nebudou. Otálet ovšem nemohou, nechtějí-li zemi uvrhnout do ústavní krize.

Navzdory tomu, že Filip podotkl, že by volby vyhlášené na druhý říjnový týden mohly „při dobré vůli“ proběhnout i podle stávajícího zákona, neboť jejich výsledky by prý dokázal „spočítat každý účetní“, politikové v obou komorách Parlamentu začali o novém volebním systému jednat již na sklonku minulého týdne. V zásadě se jim nabízejí tři možnosti, jak nálezu Ústavního soudu vyhovět.

První variantou je změna přepočtu hlasů na poslanecké mandáty při zachování stávajících čtrnácti nestejně velkých krajů, druhou proměna České republiky v jeden volební obvod a jako třetí varianta se nabízí vytvoření několika podobně velkých volebních obvodů, v nichž se hlasy voličů budou rozdělovat poměrně mezi všechny politické subjekty, a to bez ohledu na výši podpory, které se jim dostalo.

Jak ale v rozhovoru pro Deník Referendum upozornil ústavní právník Jan Kysela, na schválení novely zákona nemají zákonodárci mnoho času, což do jisté míry vylučuje provedení zásadních změn. „Ústavní soud čtrnáct krajů nezrušil. V minulých týdnech proběhly některé úkony, například vylosování Ústeckého kraje jako obvodu, kde se budou sbírat hlasy ze zahraničí. A strany začaly sestavovat krajské kandidátky,“ uvedl.