Čas zase tak příliš nekvapí. Přinejmenším ne tak, aby bylo nutné psát takto neználkovské komentáře.

Milý autore,

a) Ústavní soud rozhoduje o ústavnosti. Nesmí se starat o to, zda bude zákon, který nahradí zrušený, lepší.

b) Tvrzení, že zákon byl nespravedlivý k voličům v méně lidnatých krajích je pravda sotva poloviční. Stačí si vydělit počty mandátů pro kraj počty voličů. Správně by bylo: Zákon snižoval šanci voličů menších stran uplatnit efektivně hlas ve prospěch stranického kandidáta nepřímo úměrně velikosti daného volebního okrsku (kraje).

c) V druhém skrutiniu dosazoval stranický orgán, který tím pověřily stanovy, v průměru dva poslance. Jestli to byla zhůvěřilost, jak pak nazveš rozhodování stranických grémií o místě na kandidátce ?-- A nechoď na mne s obcházení vůle krajských či místních organizací strany, které rozhodly o původním pořadí kandidátky, demokratické strany si mohou vyřešit dopředu stanovením postupu, u nedemokratických je to jedno.

b2) Pokud rozhodl soud osm měsíců před volbami, sotva mohou bez pořádné diskuse, pokud možno nejen parlamentní, poslanci dojít k jinému řešení než k oněm předminulým zhůvěřilostem, třeba s drobnou úpravou.

c) Když už musíš mermo mocí útočit ad hominem, pak Pavel Rychetský není jen disident, ale taky jeden z nejvýznamnějších politiků ČSSD v období OPO smlouvy, která nám - netajíc se příliš s tím, že tak obchází nemožnost zavést bez ústavní většiny většinový volební systém -- tu patálii s nerovností hlasů nadrobila. Věřím, že Rychetský tenkrát dělal to, co považoval za nejlepší pro stav země a že to dělá i dnes -- ale dopřej podobný předpoklad i těm, se kterými zrovna nesouhlasíš.

Já vím, píšu zbytečně, protože bez jasně rozestavěné černobílé situace a silných dávek emotivního koření by se Ti ten komentář psal mnohem tíže -- a protože myšlení bolí.

Tož pokoj Tvému psaní

MP