Sněmovna schválila volební zákon. Znovu zvýhodňuje silnější strany

Jan Gruber

Poslanci dva měsíce po rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil část volebního zákona, odsouhlasili nová volební pravidla. Ta znovu, byť méně než dřívější, posilují větší politické strany. Návrh právního předpisu nyní posoudí senátoři.

Hamáčkova novela nakonec neuspěla. Místo ní se prosadil návrh M. Bendy (ODS) a R. Vondráčka (ANO). Foto FB J. Hamáček
Hamáčkova novela nakonec neuspěla. Místo ní se prosadil návrh M. Bendy (ODS) a R. Vondráčka (ANO). Foto FB J. Hamáček

Poslanecká sněmovna na středeční mimořádné schůzi schválila novelu volebního zákona. Tu v reakci na nález Ústavního soudu, jenž počátkem února na návrh skupiny senátorů zrušil dosavadní způsob přepočtu hlasů na mandáty a takzvané načítací kvorum pro koalice, předložil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Nová volební pravidla sice znovu zvýhodňují silnější politické strany, nicméně o poznání méně než ta, která platila v posledních dvaceti letech. Návrh právního předpisu nyní posoudí Senát.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Hamáčkova novela doznala v průběhu legislativního procesu značných změn. Původní verze návrhu pracovala se zachováním nestejně velkých čtrnácti volebních obvodů a s rozdělováním mandátů na základě celorepublikových výsledků jednotlivých politických subjektů podle Hereovy kvóty. To by znamenalo, že mandáty by byly přidělovány zpět do krajů až ve druhém kroku. Na půdě Ústavně-právního výboru ovšem strany nelezly shodu na jiném řešení, pod nímž jsou podepsáni zejména poslanec Marek Benda (ODS) a předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO).

Benda navrhnul, aby se subjektům, které překročily pětiprocentní hranici, sněmovní křesla v rámci prvního skrutinia přidělovala v rámci volebních krajů pomocí málo užívané Imperialiho kvóty — jež zvýhodňuje silnější strany, byť méně než dříve užívaný d’Hondtův dělitel —, přičemž tímto způsobem nerozdělené mandáty by jim byly přikazovány ve druhém celostátním skrutiniu podle Hagenbach-Bisschoffovy kvóty na základě součtu zbytků hlasů, které napoprvé na zisk míst v dolní komoře Parlamentu nepostačovaly.

Návrat do devadesátých let podporu nezískal

Předseda Ústavně-právního výboru dále počítal s tím, že o držitelích mandátů z druhého skrutinia by nerozhodovali voliči, ale podobně jako tomu bylo ve volbách v letech 1996 a 1998 stranická ústředí. Vůči této části jeho návrhu se ovšem vymezila nezanedbatelná část zákonodárců i někteří ústavní právníci, již považovali předloženou úpravu za rozpornou s principem přímého volebního práva a varovali, že by předmětná ustanovení zřejmě neobstála v testu ústavnosti před Ústavním soudem.

Byl-li by Bendův návrh využit během minulých sněmovních voleb, partajní vedení by rozhodovala o obsazení třiatřiceti křesel, přičemž například v Karlovarském kraji by byly tímto způsobem určeny tři z celkových pěti mandátů. Sněmovna se proto většinově přiklonila k Vondráčkovu kompromisnímu pozměňovacímu návrhu, podle něhož budou poslanecké posty v druhém skrutiniu přidělovány automaticky těm kandidátům, kteří měli k jejich zisku nejblíže v prvním skrutiniu, respektive dle metody nejvyššího zbytku.

Ačkoli Sněmovnou schválená podoba volebních pravidel podle vyjádření poslanců nálezu Ústavního soudu odpovídá a nadále nepokřivuje rovnost šancí kandidujících subjektů, fakticky jej nenaplnila zcela. Volebně méně úspěšné strany totiž budou nadále znevýhodňovány na úkor těch, které získaly větší podporu voličů. Ilustrovat to lze na příkladu politického hnutí ANO, jež by podle přijetého zákona se ziskem necelých třiceti procent hlasů před třemi lety obsadilo přes čtyřiatřicet procent postů v dolní komoře Parlamentu.

Korespondenční hlasování Sněmovna odmítla

Vedle zmíněných pozměňovacích návrhů se Sněmovna zabývala i dalšími úpravami volebního zákona. Již zmíněný Benda spolu s Dominikem Ferim (TOP 09) a Markem Výborným (KDU-ČSL) navrhovali uzákonění korespondenční volby a se stejným záměrem vystoupila i někdejší ministryně obrany v první vládě Andreje Babiše (ANO) Karla Šlechtová (ANO). Ačkoli se pro schválení jejich návrhů vyslovil i minstr zahraničích Tomáš Petříček (ČSSD), ani jeden z nich nezískal podporu nadpolovičního počtu přítomných zákonodárců.

Přestože se druhý Babišův kabinet k prosazení korespondenčního hlasování zavázal ve svém programovém prohlášení, alespoň pro jeden z návrhů hlasovali toliko tři zástupci vládní koalice — vedle Šlechtové to byli Jan Chvojka a Ondřej Veselý (oba ČSSD). Hamáček sice již v říjnu roku 2019 předložil do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o správě voleb, který se zavedením korespondenčního hlasování počítal, vláda jej ale doposud neprojednala a je téměř vyloučené, aby byl do konce volebního období schválen.

Diskuse o korespondenční volbě, která se vede přes dvacet let, během nichž vznikla řada vládních, senátních i poslaneckých návrhů zákonů, z nichž žádný doposud neprošel zdárně celým legislativním procesem, proto bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat i po říjnových volbách. Znovu tak zazní hlasy jejích obhájců i odpůrců, kteří opakovaně varovali, že takové hlasování není s to naplnit základní atributy volebního práva — zejména zajistit tajnost volby, respektive zamezit ovlivnění voliče, například ze strany rodinných příslušníků.