Účelové spojenectví voliče neláká. Koalice SPOLU zaostává za svými soupeři

Jan Gruber

Koalice občanských demokratů, lidovců a TOP 09 si vytkla za cíl vyhrát sněmovní volby. Prozatím však zaostává nejen za politickým hnutím ANO, ale i za Piráty a Starosty. Proč se trojici tradičních stran nedaří přilákat více voličů?

Zatímco Piráti a Starostové ze vzájemné spolupráce těží, občanští demokraté, lidovci a TOP 09 na ni spíše doplácejí. Průzkumy voličských preferencí přisuzují koalici SPOLU horší výsledek, než jakého strany dosáhly samostatně v posledních sněmovních volbách. Foto TOP 09

Občanští demokraté, lidovci a zástupci TOP 09 v neděli podepsali koaliční smlouvu, čímž formálně vznikla trojkoalice SPOLU. Ačkoli její lídr Petr Fiala (ODS) opakovaně ujišťuje, že nemá menšího cíle než dosáhnout volebního vítězství a vystřídat v křesle předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), průzkumy voličských preferencí již déle naznačují, že pravicový blok výrazně ztrácí nejen na politické hnutí ANO, ale také na druhou z opozičních koalic — Piráty se Starosty.

Zatímco dosavadní hegemon české politické scény zejména kvůli nezvládnutému přístupu ke stále nekončící pandemii koronaviru setrvale přichází o podporu a spojenectví Pirátů a Starostů se těší ze stále větší a větší přízně voličů, pragmatická koalice tří tradičních pravicových partají spíše stagnuje a průzkumy jí zpravidla přisuzují menší volební zisk, než jakého v součtu dosáhla každá z nich v posledním volebním klání před čtyřmi lety.

Podle agentury Kantar TNS občanští demokraté, lidovci a TOP 09 na stranu premiéra Babiše ztrácejí v průměru kolem pěti a na alianci Pirátů a Starostů dokonce více než deset procent. Přestože ve volebních modelech společností Median a Ipsos za svými soupeři zaostávají o trochu méně, trend je prozatím zřejmý. O prvenství se na podzim zřejmě utká politická hnutí ANO s koalicí vedenou Ivanem Bartošem (Piráti), přičemž trojblok obsadí až třetí pozici.

Pragmatická koalice netáhne. Nevěří jí ani část vlastních voličů

„Jedním z důvodů, proč se koalici SPOLU prozatím nedaří, je propad občanských demokratů za posledních dvanáct měsíců. Zatímco před vypuknutím pandemie se jejich podpora pohybovala kolem patnácti procent, a byla tedy stejná jako u Pirátů, od té doby padají a Piráti naopak rostou. Na vině jsou jak vyšší transakční náklady jejich koalice, tak změna voličských preferencí, které opouštějí ideologicky vyprofilované strany,“ vysvětlil Deníku Referendum sociolog Daniel Prokop.

Jeho slova potvrzují i výzkumné zprávy agentury Kantar TNS, v nichž se lze dočíst, že podíl voličů občanských demokratů, lidovců a TOP 09, kteří nemíní hlasovat pro předvolební projekt SPOLU, je zhruba dvakrát vyšší než v případě spojenectví Pirátů a Starostů a nadále roste. Druhým podstatným zjištěním pak je, že voliči se od strany s Fialou v čele odklánějí právě k Pirátům a Starostům, kteří současně lépe oslovují i někdejší příznivce politického hnutí ANO.

Ačkoli integrace politických sil napravo od středu — alespoň před únorovým rozhodnutím Ústavního soudu, který zrušil části volebního zákona, jež znevýhodňovaly menší partaje ve prospěch volebně úspěšnějších — nepostrádala logiku, již během loňského podzimu jsme v Deníku Referendum psali, že se takové spojenectví nezrodí snadno, respektive bude vyžadovat spoustu práce, aby strany překonaly nejen programové rozpory, což je může připravit o část voličů.

SPOLU chybí uvěřitelný příběh. A tíží ji dědictví „devadesátek“

„Za spoluprací na pravici nestojí uvěřitelný příběh,“ poznamenala v rozhovoru pro Deník Referendum politoložka Vladimíra Dvořáková. „Když se z části lidovců zformovala TOP 09, vymezila se vůči občanským demokratům. Chtěla být alternativou pro jejich zklamané podporovatele. Lidovci naopak vždy stáli blíže politickému středu a důrazněji akcentovali i sociální otázky,“ dodala s tím, že se v předvolebním bloku rozměnila identita všech tří stran.

S tím, že je aliance občanských demokratů, lidovců a TOP 09 vnitřně nesourodá souhlasí i politický komentátor Jiří Pehe. „Dvě partaje se hlásí k myšlenkám evropské integrace, přičemž TOP 09 si přeje i brzké zavedení společné evropské měny, a jsou součástí evropské lidové strany, občanští demokraté si v sobě i pod Fialovým předsednictvím nadále nesou výrazné antievropské dědictví svého zakladatele Václava Klause,“ poukázal na jeden z nejvýraznějších rozdílů.

Není to však jen oblast zahraniční politiky, respektive programové rozpory obecně, co nové spojence tíží. Všechny tři strany, a to včetně o poznání mladší TOP 09, patří k architektům české polistopadové transformace, kteří — ať už kvůli nízké míře sebereflexe, nebo kvůli Babišovým útokům na tradiční politiku jako třídu — pozbyli části důvěry veřejnosti. „Na rozdíl od Pirátů a Starostů si sebou nesou závaží devadesátých let, jež je stahuje ke dnu,“ shrnul Pehe.

Spojenectví slabých. Lidé raději volí vítěze než poražené

Dalším důvodem, proč koalice SPOLU zaostává za druhým z opozičních předvolebních bloků, jsou chybějící výsledky, respektive absence vítězné vlny, na které by se mohla nést a získávat podporu prozatím nerozhodnutých voličů. Zatímco Piráti v loňských krajských volbách dosáhli bezmála na dvacetkrát více mandátů než posledně a Starostové opanovali volby senátní, občanští demokraté, lidovci a zástupci TOP 09 si nikterak výrazně nepolepšili.

Průzkumy voličských preferencí navíc setrvale naznačují, že by se dvě menší koaliční strany samostatně vůbec nemusely probojovat do Poslanecké sněmovny, což společnému projektu na atraktivitě nepřidává. „TOP 09 zcela jistě není značkou, která by vzkvétala, právě naopak. Pokud by se nespojila s občanskými demokraty, zřejmě by pětiprocentní hranici nepřekročila, neboť volebních úspěchů dosahuje — až na výjimky — jen v Praze. A totéž v zásadě platí i pro lidovce,“ uvedla Dvořáková.

„Pokud lidé chtějí ve volbách dosáhnout změn v české politice a zbavit se Babiše, logicky si vyberou toho, kdo má větší šance na celkové prvenství, což jsou dnes jasně Piráti a Starostové,“ navázal Pehe s tím, že zejména mladší a střední generace voličů navíc nijak netouží po tom, aby se s novou vládou vrátily staré pořádky, které v České republice panovaly do doby, než na zdejší politickou scénu před osmi lety vtrhlo politické hnutí ANO.

Nečitelná pozice. Kritika i podpora Babišovy politiky

Podle Prokopa představitelé trojbloku zkrátka doposud zcela neporozuměli tomu, že lidé žádají skutečný reformní program, nejen ideologická vymezení. Ta navíc blednou v běžném politickém provozu, když si občanští demokraté ve Sněmovně navzdory vší kritice s politickým hnutím ANO notují. Ať už se jedná o zrušení superhrubé mzdy, odmítání místní příslušnosti exekutorů, zmírnění podmínek pro oddlužení nebo o pokusy o rozvrat sociálního systému.

„Fiala se sice vůči Babišovi často vymezuje, ale v klíčových hlasováních občanští demokraté postupují ve shodě s politickým hnutím ANO. To samozřejmě vyvolává pochybnosti o deklarovaných programových rozporech. A voliči nejsou hloupí,“ vysvětlil Prokop s tím, že zejména schválení daňového balíčku většině lidí nepomohlo, naopak poškodilo jejich budoucí vyhlídky, neboť příštímu kabinetu budou chybět prostředky pro řešení přicházející ekonomické krize.

Volby se nicméně uskuteční až za šest měsíců a za tu dobu se může leccos změnit. Představitelé koalice SPOLU mohou zformulovat kvalitní program, představit stínovou vládu s řadou uznávaných odborníků, připravit lepší kampaň než jejich konkurence nebo zazářit v televizních debatách. Prozatím ovšem platí, že ve střetu nejen s politickým hnutím ANO, ale i s dvojicí sněmovních nováčků tahají za kratší konec provazu a chybí jim potřebná dynamika.

Diskuse