Napravo od politického středu vznikla třetí předvolební po koalice. Vedle Pirátů se Starosty a občanských demokratů s lidovci a zástupci TOP 09 půjdou do podzimního volebního klání společně také Trikolóra, Svobodní a Soukromníci. Voličům chtějí nabídnout „alternativu k současnému levicovému a protinárodnímu směřování české politiky“. Co od spojenectví tří malých pravicových stran očekávat? Jaké mají šance? A ovlivní je odchod Václava Klause mladšího (Trikolóra) do politického důchodu?

„V každé krizi dřímá velké nebezpečí nástupu socialismu, likvidace dosavadních hodnot a způsobu života. Řešení vidíme v klasické demokracii, soucitném konzervativismu, hájení pravdy o tom, že bohatství vzniká z práce a ne z dávek nebo dotací, a víře, že jen my sami musíme určovat vývoj této země,“ řekl na společné tiskové konferenci končící předseda Trikolóry s tím, že má radost z navázání dlouhodobé spolupráce nesocialistických národních stran.

Podle Libora Vondráčka (Svobodní) je společný postup nezbytný rovněž z toho důvodu, že ve Sněmovně by po volbách mohl zcela chybět hlas těch, kteří si váží svých osobních práv a svobod. „Nikdo z nás si nechce ani představit, jak špatně by to mohlo dopadnout, kdyby pod čarou zůstalo významné množství hlasů lidí, kteří stojí o větší nezávislost na politicích u nás i v Bruselu,“ uvedl lídr Svobodných a dodal, že Česká republika by se tak mohla brzy rozloučit se svobodou slova nebo placením v hotovosti.

„Dosavadní vlády pouze zvyšovaly byrokracii, omezovaly svobodu podnikání a přicházely s novými regulacemi, lejstry a buzerací. Živnostník a podnikatel byl vnímán jako zloděj, nikoli coby ten, kdo vytváří hodnoty, pracovní místa i daňové příjmy státu. To se musí změnit,“ navázal Petr Bajer (Soukromníci) s tím, že nově vzniklý koaliční projekt chce prosadit „antibyrokratickou revoluci“, znovu nastartovat českou ekonomiku a odstranit diskriminaci živnostníků spojenou s protežováním nadnárodních řetězců.

Programová shoda

Vytvoření předvolebního bloku tří malých pravicových subjektů je podle pozorovatelů českého politického provozu logickým krokem. „V zásadě si myslím, že spojování nepostrádá smysl, neboť voliči mají tendenci posouvat strany směrem k integraci a zjednodušovat politické spektrum,“ řekl Deníku Referendum komentátor Lukáš Jelínek. Podle něj se navíc jedná o jednu z mála cest, jak mohou Svobodní, Soukromníci a Trikolóra ve sněmovních volbách uspět.

Rozhodnutí o společné kandidatuře hodnotí podobně i sociolog a ředitel výzkumného ústavu STEM Martin Buchtík. „Doba předvolebním aliancím přeje,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum s poukazem na to, že ještě před několika málo lety by mnohé z dnešních koalic nebyly představitelné. „Obecně lze říct, že se obrousily hrany a zmizely četné personální spory. Bez tohoto posunu by se například lidovci jen těžko domluvili na ustavení předvolebního bloku s TOP 09,“ podotkl.

Svobodní, Soukromníci a Trikolora k sobě mají navíc ideově blízko a zřejmě pro ně nebude představovat nikterak náročný úkol, aby se dohodli na společných programových východiscích. Všechny tři strany se — byť s různou mírou intenzity — vymezují vůči stávajícímu uspořádání Evropské unie, poukazují na demokratický deficit evropského společenství a v zásadě si přejí, aby fungovalo tak, jak tomu bylo před přijetím Lisabonské smlouvy na sklonku roku 2009. A shodují se i ve svém odporu vůči euru.

Podobně jako v zahraniční politice i v oblasti daní vykazují stranické programy mnohé podobnosti. Všechny tři partaje odmítají jejich zvyšování i zavádění progresivních prvků, hlásí se naopak ke snižování daňové zátěže, a to jak pro firmy — například v podobě nižších odvodů na sociální a zdravotní pojištění nebo zrušení silniční daně —, tak pro domácnosti. Svobodní slibují sjednocení DPH na nejvýše čtrnáctiprocentní sazbě a se snížením DPH počítá i Trikolóra, nicméně jen pro potraviny.

Partaje se významně shodují i v otázkách ochrany životního prostředí. Odmítají její „ideologické pojetí“, odvolávají se na „zdravý rozum“ a vymezují se vůči „nikým nevoleným a daně neplatícím spolkům a neziskovým organizacím“, které chtějí omezit ve správních řízeních. Svobodní, Soukromníci a Trikolóra dále usilují o to, aby lidé měli právo bránit sebe a svůj majetek i se zbraní v ruce. Prosazují zeštíhlení státu. A snížení výdajů na aktivity občanské společnosti.

Forma kandidatury

Jelikož se tři pravicové strany shodly na společné kandidatuře teprve na počátku března, doposud nepadlo rozhodnutí, v jaké podobě se voleb zúčastní, zda vytvoří klasickou koalici, volební stranu nebo se jejich představitelé objeví na kandidátní listině jedné z nich. „V tuto chvíli nevylučuji žádnou z těchto tří možností. Nikdo totiž neví, jaká bude konečná podoba volebního zákona,“ řekl Deníku Referendum Bajer. „Pokud však nebude znevýhodňovat koalice, tak předpokládám, že bychom preferovali právě tuhle variantu,“ dodal.

Ústavní soud sice nedávno zrušil takzvané načítací kvorum pro společnou kandidaturu více politických subjektů s odůvodněním, že je v rozporu s ústavním pořádkem, přesto v dolní komoře Parlamentu panuje shoda, že má zůstat zachováno i v novém právním předpise, a to nejspíše na hranici osmi a jedenácti procent pro dvoj-, respektive trojkoalice. Proto lze předpokládat, že se Trikolóra, Soukromníci a Svobodní budou o hlasy voličů ucházet v jiné formě, než předpokládá předseda Soukromníků.

Přestože tuto zásadní otázku vyjasní až příští dny a týdny, podepsaná koaliční smlouva již počítá s tím, jak si jednotlivé strany rozdělí místa na kandidátních listinách. „Jsme dohodnutí, že Soukromníkům a Svobodným připadne po dvaceti procentech míst a zbylých šedesát obsadí Trikolóra,“ uvedl Bajer s tím, že všechny politické subjekty jsou nicméně připraveny k ústupkům. Stále totiž probíhají jednání se zástupci dalších stran a občanských družení, která by se mohla do předvolebního bloku zapojit nebo jej podpořit.

Nedávné neúspěchy

Navzdory tomu, že se předsedové všech tří partají na společné tiskové konferenci tvářili sebevědomě a — alespoň navenek — si nepřipouštěli, že by jejich projekt nemusel ve sněmovních volbách uspět, minulé výsledky Svobodných, Soukromníků i Trikolóry pro ně příliš povzbudivé nejsou. V podzimních krajských volbách, během nichž si tyto strany v některých regionech vyzkoušely vzájemnou spolupráci, získaly mandáty krajských zastupitelů pouze na Zlínsku, a to pro Ivo Valentu, Ivo Mitáčka (Soukromníci) a Jaromíra Bernátka (Trikolóra).

Výsledky Trikolóry, která kandidovala ve všech krajích, přičemž ve zmíněném kraji zlínském, pardubickém a na Vysočině se ucházela o voličské hlasy s podporou Soukromníků, se pohybovaly kolem tří procent. Nejblíže k dalšímu křeslu přitom její kandidáti měli na Olomoucku, kde stranu vedla do voleb Zuzana Majerová Zahradníková. Soukromníci a Svobodní se hranici pěti procent, jejíž překonání je pro obsazení míst v krajském zastupitelstvu nezbytné, ani zdaleka nepřiblížili. Nikde neobdrželi více než jedno procento hlasů.

Lépe se malým pravicovým partajím nevedlo ani v senátním volebním klání, do kterého vyslali dvacet kandidátů, z nichž sedmnáct reprezentovalo Trikolóru. Do druhého kola postoupil toliko mandát obhajující Valenta, který ovšem v Uherském Hradišti prohrál s Josefem Bazalou o bezmála dvacet procent hlasů, a Jaroslav Chalupský (Svobodní). Ten naopak překvapil, když očekáváním navzdory zvítězil nad úřadujícím předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD), jenž zastával post pelhřimovského senátora čtyřiadvacet let.

Volební úspěchy se Svobodným a Soukromníkům — Trikolóra vznikla až v červnu 2019 — vyhýbaly rovněž v předchozích letech. Ve volbách do Evropského parlamentu neobdrželi ani jedno procento hlasů. V senátních volbách v letech 2018 a 2016 se žádný z jejich kandidátů nedostal přes první kolo, v předposledních krajských volbách, kde spolupracovali hned v deseti krajích, získali jen pět zastupitelských mandátů — čtyři ve zlínském a jeden v plzeňském kraji —, a nezdarem pro ně skončily i minulé volby sněmovní.

Volební vyhlídky

A jaké jsou vyhlídky trojbloku malých pravicových stran v blížícím se sněmovním klání? „Jisté šance — ačkoli nepříliš veliké — měly. Trikolóra si v krajských volbách nevedla úplně špatně, v průzkumech se pohybovala kolem dvou až tří procent, ale po odchodu Klause přišly o klíčovou postavu,“ řekl Deníku Referendum politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně s tím, že prostor napravo od občanských demokratů lépe obslouží SPD. „Má charismatického lídra, stabilizovanou organizaci a propracovanou komunikaci s příznivci,“ dodal.

I Jelínek soudí, že ztráta někdejšího ředitele soukromého gymnázia PORG, který se v žebříčcích důvěryhodnosti českých politiků opakovaně umisťoval na čelných příčkách, přičemž před dvěma lety dokonce obsadil i první pozici před premiérem Andrejem Babišem (ANO), bude pro vznikající koalici zásadní. „Pokud se jí nepodaří získat nějakou srovnatelně silnou postavu, nezbude jí nic jiného než se soustředit na program a jeho komunikaci,“ uvedl. „Poslední roky nicméně ukázaly, že ani Klaus není takovým tahákem, aby zachránil radikální pravici,“ podotkl.

Podle Buchtíka ale Svobodní, Soukromníci a Trikolóra nejsou zdaleka bez šance, aby na zastoupení ve Sněmovně dosáhli. „Ta šance je srovnatelně velká jako u sociální demokracie,“ poznamenal s tím, že měření voličské podpory u menších politických subjektů vykazují vyšší míru chybovosti. „Jistou výhodu pro ně představuje to, že se neutkají o podobný typ voličů, neboť jednou ze strategií je sbírat nejníže visící ovoce, tedy získávat příznivce potenciálních partnerů, a spojením zabrání propadnutí hlasů,“ vysvětlil.

Přestože spolupráce může malým pravicovým partajím pomoci, čeká je nesnadný úkol. Jak připomněl ředitel výzkumného ústavu STEM, při rozhodování lidí u volebních uren hraje významnou roli politická váha toho kterého subjektu a SPD má pozici v příští Sněmovně takřka jistou. „Když chce člověk hlasovat proti vládě, vybere si tu silnější ze stávajících koalic, tedy Piráty a Starosty. A totéž platí i na nacionalistické části politické spektra. Preferuje-li vlastence, zvolí spíše SPD než Trikolóru a její spojence,“ ozřejmil.

Mezi politickým hnutím Tomia Okamury (SPD) a Trikolórou spolu se Svobodnými a Soukromníky lze navíc nalézt řadu odlišností, přestože se pohybují v podobných vodách. „Pravicový trojblok stojí do jisté míry na rehabilitaci devadesátých let. Nechce stát. Překáží mu. SPD naopak reprezentuje ty, již stát potřebují, protože si z nejrůznějších důvodů nemohou pomoci sami. A kritizuje, že nefunguje,“ shrnul Jelínek. „Okamura vychází z kulturního diskursu a na něj navazuje ekonomické otázky, Klaus postupuje obráceně,“ uzavřel Buchtík.

Sněmovní volby se uskuteční v druhém říjnovém týdnu. Z trendů v průzkumech voličské podpory lze vyčíst, že o celkové prvenství se utká politické hnutí ANO s koalicí Pirátů a Starostů, za nimiž se pohybuje společný projekt občanských demokratů, lidovců a TOP 09. Do dolní komory Parlamentu by dále mělo proniknout SPD, jehož podpora postupně narůstá. Obě levicové strany naopak čím dál více příznivců ztrácejí. Trikoloře měření přisuzovala kolem tří procent, ostatním politickým stranám méně než dvě procenta.