Sněmovna by do konce dubna měla schválit nový volební zákon, odhadl v rozhovoru pro Český rozhlas předseda Ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Doplnil ovšem, že poslanci se zřejmě shodnou na odlišném volebním systému, než s jakým pracují souběžně projednávané návrhy vlády Andreje Babiše (ANO) a lidoveckých poslanců v čele s Markem Výborným (KDU-ČSL). Největší šanci na schválení má varianta předložená právě Bendou.

Důvodem, proč se zákonodárci několik měsíců před termínem sněmovních voleb zabývají úpravou jejich pravidel, je nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, který na návrh skupiny senátorů coby rozporný s ústavním pořádkem zrušil dosavadní způsob přepočtu voličských hlasů na mandáty podle D’Hondtovy metody, jež v kombinaci s nestejně velkými volebními kraji narušoval rovnost volebního práva i rovnost šancí kandidujících subjektů.

Projednávání novel, z nichž ta úspěšnější má sloužit jako nosič pro dohodnutý kompromis v další fázi legislativního procesu, zahájili členové Ústavně-právního výboru ve středu. Včetně načtených pozměňovacích návrhů měli na stole pět možností, jak volební systém upravit. Vedle variantního vládního a lidoveckého návrhu se jednalo ještě o dva komplexní pozměňovací návrhy, a to zmiňovaný Bendův a o návrh předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO).

Totožné volební výsledky

O právní úpravě z dílny ministerstva vnitra jsme již v DR psali, proto jen stručně. První varianta počítá s nahrazením čtrnácti krajů jedním volebním obvodem s tím, že pro výpočet získaných poslaneckých křesel by byla využita Hagenbach-Bischoffova kvóta a nerozdělené mandáty by obdržely ty politické strany, jež se k jejich zisku nejvíce přiblížili, respektive vykazovaly takzvaný nejvyšší zbytek dělení.

Druhá pracuje se zachováním stávajících nestejně velkých volebních obvodů, mění ovšem metodu přepočtu. Mandáty by se nově počítaly z celorepublikového výsledku dle Hareovy kvóty a teprve v druhém kroku by byly přidělovány do jednotlivých krajů, čímž by odpadla dosavadní diskriminace menších politických subjektů a voličů z méně lidnatých krajů. Prakticky totožný volební systém, který se od toho vládního liší jen v nepatrných detailech, navrhují i lidovci.

Všechny tři návrhy mají společné to, že konvenují nálezu Ústavního soudu a takřka bezezbytku zaručují rovnost hlasů i šancí kandidujících stran a hnutí. Pokud by byly využity pro přepočet hlasů na mandáty v posledních sněmovních volbách, výsledky by mnohem lépe reprezentovaly vůli voličů vyjádřenou u volebních uren. Například politického hnutí ANO by získalo o patnáct poslaneckých křesel méně, naopak Starostové by jich obdrželi o šest více.

Návrat do devadesátek

Jakkoliv by verdiktu Ústavního soudu odpovídal i Vondráčkův pozměňovací návrh, jehož podstatou je vytvoření dvou volebních obvodů, respektive zemských volebních obvodů, a to Čech a Moravy se Slezskem, v nichž by nevznikalo riziko nerovného převodu hlasů na poslanecká křesla, nelze jej chápat jako vážný příspěvek do debaty o úpravě volebního systému, neboť se pro jeho přijetí kromě předsedy Sněmovny veřejně nevyslovil nikdo další.

Mnohem větší šance na schválení — alespoň v dolní komoře Parlamentu — má Bendova úprava volebního zákona, kterou na zasedání Ústavně-právního výboru svými hlasy podpořili zákonodárci z řad politického hnutí ANO a SPD i občanští demokraté. Ta oproti třem výše uvedeným novelám nepředpokládá rozdělování mandátů na celorepublikové úrovni a jejich následnou distribuci do krajů, ale pracuje přidělováním poslaneckých křesel přímo ve volebních obvodech

Benda navrhuje, aby se stranám sněmovní křesla v rámci prvního skrutinia přidělovala pomocí málo užívané Imperialiho kvóty, přičemž tímto způsobem nerozdělené mandáty by byly politickým subjektům přikazovány ve druhém skrutiniu na základě součtu zbytků hlasů, které napoprvé na zisk míst v dolní komoře Parlamentu nepostačovaly. O těchto poslancích by již nerozhodovali voliči, ale stranická ústředí, stejně jako ve volbách 1996 a 1998.

Možné rozpory s Ústavou

Přestože by Bendův pozměňovací návrh výrazně nepokřivil poměrnost volebního systému, byť Imperialiho kvóta nahrává silnějším politickým subjektům, právníci Marek Antoš a Jan Wintr, které oslovila předsedkyně Stále komise pro Ústavu Kateřina Valachová, ve společném stanovisku namítli, že se jedná o úpravu, již považují za rozpornou s principem přímého volebního práva, kterou by Ústavní soud s nejvyšší pravděpodobností zrušil jako neslučitelnou s ústavním pořádkem.

Antoš s Wintrem připomněli, že o ústavní konformnosti volebního modelu, v němž o rozdělení mandátů rozhodovaly orgány politických stran, se vedla obsáhlá debata i v minulosti. Současný soudce Ústavního soud Jan Filip v této věci již před bezmála třiceti lety psal, že volební zákon se pohyboval na samé hranici, již může princip rovnosti volebního práva unést, a podobu druhého skrutinia označil za jedno z ústavně nejslabších míst tehdejších volebních zákonů.

Byl-li by Bendův návrh využit během minulých sněmovních voleb, vedení kandidujících subjektů by rozhodovala o obsazení třiatřiceti křesel, přičemž například v Karlovarském kraji by byly tímto způsobem určeny tři z celkových pěti mandátů a v Pardubickém kraji čtyři z deseti. V případě Starostů by současně většinu jejich klubu tvořili poslanci, kteří nezískali místo rozhodnutím voličů, nýbrž na základě úvahy stranického ústředí.

Plénum dolní komory Parlamentu se k debatě o nové podobě volebního zákona v rámci druhého čtení vrátí na nadcházející schůzi. Pokud poslanci naleznou na některé z předložených variant shodu, zákon posoudí Senát. V případě právních předpisů upravujících volby přitom platí, že pro jejich schválení je nezbytné, aby s nimi vyslovila souhlas jak většina poslanců, tak senátorů, neboť Sněmovna v tomto případě Senát přehlasovat nemůže.