Jak budeme na podzim volit? ANO, ODS a SPD plánují návrat do devadesátých let
Jan GruberNová podoba volebního zákona získává jasnější obrysy. ANO, ODS a SPD prosazují takovou úpravu, jež stranickým centrálám dává moc nad výběrem části poslanců, jako tomu bylo do roku 1998. Odborníci upozorňují na rozpory s ústavním pořádkem.
Sněmovna by do konce dubna měla schválit nový volební zákon, odhadl v rozhovoru pro Český rozhlas předseda Ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Doplnil ovšem, že poslanci se zřejmě shodnou na odlišném volebním systému, než s jakým pracují souběžně projednávané návrhy vlády Andreje Babiše (ANO) a lidoveckých poslanců v čele s Markem Výborným (KDU-ČSL). Největší šanci na schválení má varianta předložená právě Bendou.
Důvodem, proč se zákonodárci několik měsíců před termínem sněmovních voleb zabývají úpravou jejich pravidel, je nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, který na návrh skupiny senátorů coby rozporný s ústavním pořádkem zrušil dosavadní způsob přepočtu voličských hlasů na mandáty podle D’Hondtovy metody, jež v kombinaci s nestejně velkými volebními kraji narušoval rovnost volebního práva i rovnost šancí kandidujících subjektů.
Projednávání novel, z nichž ta úspěšnější má sloužit jako nosič pro dohodnutý kompromis v další fázi legislativního procesu, zahájili členové Ústavně-právního výboru ve středu. Včetně načtených pozměňovacích návrhů měli na stole pět možností, jak volební systém upravit. Vedle variantního vládního a lidoveckého návrhu se jednalo ještě o dva komplexní pozměňovací návrhy, a to zmiňovaný Bendův a o návrh předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO).
Byl jsem přesvědčen, že pokud DR užívá sousloví "nezávislá žurnalistika", pak nikoli podle anekdotického dodatku: "zvláště na faktech".
Podivuhodné j vymezení fungování principu druhého skrutinia, které Gruber klade do období voleb 1996 a 1998 -- ačkoliv podle stejného principy probíhaly volby do Poslanecké sněmovny od vzniku České republiky a princip sám stanoví již prvorepublikový volební řád (s tuším třemi nepodstatnými variacemi od roku 1925).
Přinejmenším hloupé je referovat bez výhrady Vondráčkův volební návrh jako vytvoření dvou "zemských" volebních obvodu, tedy "Čech a Moravy se Slezskem". Slezsko jsme jak známo pozbyly za Marie Terezie a z území historicky z rozpaků nazývaného Rakouské Slezsko připadla po první válce o trochu větší část Polsku. Jediný "zemský" prvek, ke kterému by se mohl Vondráček odvolávat je tedy Země moravskoslezská, administrativně vytvořený útvar vzniklý účelově při rakouské správní reformě -- s historickým ukotvením podstatně slabším než Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Falešná situace ohledu k zemskému principu není přitom u ANO nevinná --straně jakožto firmě, která neumí zvládat své krajské holdingy jinak než silou by jeden okrsek (v nejhorším dva) zatraceně hodil -- a nechci spekulovat o tom, proč Gruber přejímá zkreslování v ańácký prospěch.
Tvrzení, že v případě přijmutí Bendova návrhu by "vedení kandidujících subjektů ... rozhodovala [při stejném výsledku jako v minulých volbách] o obsazení třiatřiceti křesel, přičemž například v Karlovarském kraji by byly tímto způsobem určeny tři z celkových pěti mandátů a v Pardubickém kraji čtyři z deseti." -- je .... , řekněmě, abych se vyvaroval silných slov, velmi silně vypovídají o svém autorovi. Jednak v případě de facto vázaných stranických kandidátek rozhodují strany (v procesu, který se co do reprezentativnosti může lišit spíše stranu od strany než v rámci jednotlivých skrutinií) o naprosté většině mandátů s výjimkou těch několika, ve kterých s nimi spolurozhodovali formou preferenčních hlasů voliči (Byl to alespoň jeden z těch patnácti z obou krajů v minulých volbách? Jestli více než dva, sním svůj klobouk anebo budu měsíc nosit trička s nápisem "Jan Gruber je dobrý politický komentátor", ale radši ten klobouk).
Prostě pokud by se stala ta podivuhodnost a ČSSD by dokázala projít do Poslanecké sněmovny, nepropadne oněch pět a půl hlasu, které dostala v Karlovarském kraji a devět a půl z Pardubického, ale sečtou se s tím, co ČSSD dostala navíc nad tři mandáty, které získala v Moravskoslezském kraji a spolu s jedním a půl hlasem z Prahy ji to dá na další mandát, o kterém rozhodne Hamáček & cons. stejně svobodně jako předtím rozhodli o obsazení oněch devíti míst, která by byla relativně volitelná, kdyby ČSSD dosáhla neočekávaného úspěchu a získala 5,1%. Zatímco ve zbývajících navržených variantách se tytéž zbytky rozdělí algoritmicky. Z hlediska uplatnění hlasu voliče z Karlovarského kraje tedy stále totéž -- pokud bude volit ČSSD, pak o uplatnění části jeho hlasu rozhodne instituce bez mozku, morální odpovědnosti a osobnosti-- pak už je podle mého dost jedno, která z těch dvou to bude.
V posledním odstavci nemělo být "devíti míst", ale "osmnácti míst". Abych ČSSD neubíral :-)
Rozdělení volební kraje, pokud si dobře vzpomínám osm v Čechách a na Moravě, čtyři na Slovensku je prvorepublikové a nebezpečně idiotské překreslení hranic volebních krajů na čtrnáct si prosadila ODS v rámci koaliční smlouvy -- Zeman, kterému už tehdy šlo v prvé, druhé až x-té řadě o moc,byl dokonce ochoten Klausovi odsouhlasit i rozdělení Prahy na dva či tři volební okrsky/kraje, ale to neprošlo proti rebelii ve vlastní straně. Takže v obou případech jsou z toho devadesátky venku.
Vznikl tehdy malý Karlovarský kraj, ve kterém budou poměrné volby vždycky dopadat divně, ale to by nebylo nejhorší -- jeho bezohledná konstrukce poradila napůl mrtvé dítě, neschopné starat se provoz kraje a výsledkem těch někdejších Klauzemanových her je dvojnásobek covidových mrtvých oproti republikovému průměru.
A skutečnost, že v krajích vedou kandidátky známé osobnosti - pokud jich ta partaj má alespoň osm, deset nebo čtrnáct (podle toho, kolik právě bylo krajů), což není případ současného ANO -- souvisí s centralizací politických stran a absencí jakéhokoli krajského veřejného mínění. Jenomže to by fungovalo i kdyby se země rozparcelovala na dvě stě volebních okrsků, resp. fungovalo by to pak ještě výrazněji.
Jistě, dal by se dnes promýšlet a diskutovat lepší volební zákon -- ale nikoli, pokud se musí přijmout do konce května, protože pak už nebudou některé politické strany ve Sněmovně schopné komunikovat s těmi druhými, budou zdivočelé vyhlídkou volebního propadu. Začíná to být znat ž teď. Doufejme, že do té doby stihneme proočkovat alespoň seniorní skupiny.
Žádný volební systém bohužel nezajistí, aby se do politiky dostávali kvalitní lidé.
A pohled na současnou českou Sněmovnu je skutečně k pláči, poslanec Volný je jen špička ledovce.
Osobně mi příjde, že je to s každými volbami horší a horší...
Nezajistí. Může leda podle rozhodnutí těch, kdo ho zavádějí posílit určité prvky --, ale jen posílit.
Pamatuji si, jak se v diskusích o volebním systému na začátku devadesátých let působil vymyšleně model, který ukazoval, že ve Velké Británii nemusí tamější systém zaručit vznik vládní majority, dneska je to reálná zkušenost.
Nicméně jde rozumně navyšovat účast voliče v neprospěch stranických žebříčků. Lepší lidi do Sněmovny to asi nepřivede nebo jen náhodou, ale alespoň si za to pak může člověk nadávat sám sobě.