Piráti a Starostové: Vznikne spojenectví s šancí vyhrát sněmovní volby?

Jan Gruber

Koalice Pirátů a Starostů má potenciál za rok zvítězit ve sněmovních volbách. Její vznik ovšem zůstává nejistý. Kde leží limity spolupráce obou partají? V jakých oblastech se rozcházejí? A co může ustavení předvolebního bloku zhatit?

Dohodnou se? Foto FB Ivan Bartoš

Krátce po skončení krajskýchsenátních voleb se rozběhla jednání mezi sněmovními opozičními stranami o formách spolupráce pro ty sněmovní, které se uskuteční za necelý rok. Na jedné straně se pomalu formuje konzervativní blok občanských demokratů, lidovců a TOP 09, na straně druhé se schyluje k zahájení rozhovorů o společném postupu mezi Starosty a Piráty. Co od liberální předvolební koalice očekávat? Jaké jsou její limity? A co může vznik společné kandidátky zhatit?

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Celostátní výbor Starostů schválil zahájení vyjednávání s Piráty na počátku října. „Dlouhé měsíce jsem strávil rozhovory s ostatními předsedy opozičních stran, diskutovali jsme spolu výhody i nevýhody spolupráce pro parlamentní volby. V nezávazném referendu jsme nechali vyjádřit celou naší členskou základnu a provedli průzkum mezi voliči. Závěry potvrdily, že spolupráce STAN a Pirátů má nejvíce sympatií i nejvyšší šanci na volební úspěch,“ řekl předseda Vít Rakušan (STAN).

Koaliční spolupráci si obě strany vyzkoušely již v krajských volbách, kde jejich společná kandidátka v Olomouckém kraji obsadila se ziskem více než devatenácti procent hlasů druhé místo za vítězným hnutím ANO, což byl vůbec nejlepší výsledek, jakého Piráti dosáhli. „Ukázalo se, že spojení zkušených Starostů s energickými Piráty dává smysl a voliči to ocení,“ podotkl Jan Farský (STAN). „V úspěch koalice věřím“, uzavřel Rakušan s tím, že míč je nyní na straně Pirátů.

Ti ovšem doposud v rozhovory se Starosty nevstoupili. Prozatím si pouze zpracovali obsáhlou analýzu možných postupů pro nadcházející sněmovní volby, kterou v polovině října jejich předseda Ivan Bartoš zveřejnil na diskusím fóru. „Piráti rozhodují společně. Je pro nás naprosto zásadní dodržovat principy demokracie. U nás má hlas každého člena stejnou váhu,“ napsal. A doplnil, že konečné rozhodnutí učiní celostátní fórum, tedy celá členská základna.

Šance zvítězit ve volbách

Podle pozorovatelů českého politického dění je snažení Pirátů a Starostů o těsnější formu spolupráce zcela pochopitelné. Zvláště z toho důvodu, že konzervativnější část sněmovní opozice rovněž pracuje na tvorbě předvolební koalice, což mimo jiné dokazuje přestup čtyř senátorů zvolených za TOP 09 z klubu Starostů a nezávislých do frakce občanských demokratů. Kdyby Piráti a Starostové zůstali stranou, mohlo by je to volebně poškodit.

„Pokládám to za smysluplný krok,“ řekl Deníku Referendum politolog Tomáš Lebeda, který přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. „Stranický systém je po minulých volbách velice fragmentovaný. Nikdy v historii se do Sněmovny nedostalo devět partají. Volební systém ty malé znevýhodňuje. Čistě matematicky je proto spolupráce výhodná. Obě strany mohou získat více mandátů, než kdyby kandidovaly samostatně,“ vysvětlil.

Lebeda dále podotkl, že utvoření předvolebního bloku rovněž posiluje stabilitu případné vládní koalice, neboť mnohé rozpory již budou předem vyřešeny. „Data ze sněmovních voleb navíc ukazují, že Starosty jak pravicoví, tak pirátští voliči hodnotí jako dobrého partnera. Často se jedná o jejich druhou volbu. A to samé platí i obráceně. Lidé, kteří podporují hnutí STAN, chápou Piráty jako stranu, s níž je možné uzavřít předvolební koalici,“ doplnil.

Volby do zastupitelstev krajů v roce 2020 a zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2018: Míra voličské podpory. Pozn.: V Karlovarském, Plzeňském, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji kandidovali Starostové v koalici s dalšimi stranami. Graf DR
Volby do Sněmovny v roce 2017: Míra voličské podpory. Graf DR

Ke stejným závěrům došla i pirátská analýza. Ta říká, že voličská jádra obou subjektů vznik případné koalice schvalují. „U Pirátů vyjádřilo pětadevadesát procent oslovených pozitivní emoce. Na přímý dotaz jen čtyři procenta respondentů odpověděla, že chtějí, aby šly strany do voleb samostatně,“ konstatuje s tím, že v případě Starostů jsou voliči k předvolební spolupráci mírně kritičtější. Podporuje ji šestaosmdesát procent z nich.

Podkladový materiál pro rozhodnutí celostátního fóra Pirátů rovněž uvádí, že společný postup obou partají kladně hodnotí nejen voličská jádra, ale i potenciální voliči. V případě Pirátů jej podporuje přes šestašedesát procent dotázaných, u hnutí STAN poněkud méně; nicméně více než polovina jej považuje za správnou volbu. Koalici pak přímo odmítá pět procent voličů Pirátů a devatenáct procent sympatizantů Starostů.

„Silnou stránkou spolupráce je větší šance vyhrát volby a získat více mandátů poslanců,“ podtrhuje pirátská analýza. „Na jejich zisk bude díky absolutním lepším výsledkům kandidátky potřeba méně hlasů. […] V případě předvolební spolupráce s hnutím STAN tak koalice za předpokladu zisku šestadvaceti procent hlasů obdrží devětapadesát mandátů,“ doplňuje s tím, že současně eliminuje souboj obou stran o stejné voliče a zbyde více prostoru na oslovování nových.

Vysoká programová shoda

Když Rakušan oznamoval, že se Starostové rozhodli s Piráty jednat o koalici, řekl, že partaje k sobě mají blízko jak lidsky, tak programově. Výraznou programovou shodu hlásí i část zmiňované analýzy, kterou zpracoval Jakub Michálek (Piráti). „Odborné týmy identifikovaly sto tři důležitých témat, kde nalezly průnik, a vedle toho třiadvacet oblastí, kde se jako Piráti se Starosty rozcházíme. Ve zkratce: máme shodu ze sedmdesáti procent,“ píše se v materiálu.

Strany zastávají stejné, respektive obdobné postoje v hodnotových otázkách, ať už se jedná o zahraniční politiku, vztah k Evropské unii, modernizaci ekonomiky, důraz na rozvoj vzdělání, řešení problematiky exekucí, nezávislost justice nebo transparentní veřejnou správu. „Odlišnosti naopak vyplývají z akcentu Starostů na komunální rozměr, větší konzervativnost a některých postojů typických pro českou pravici,“ shrnuje.

Jako příklady programových rozporů pirátská analýza uvádí budování plavebních stupňů na Labi, povinná majetková přiznání starostů nebo omezení kumulace uvolněných politických funkcí. Další odlišnosti jsou dány pirátským liberalismem. Starostové se většinově neztotožňují s tématy jako sňatky stejnopohlavních párů nebo progresivní regulace návykového chování a nesouhlasí ani se zaváděním sektorových daní a omezováním výdajů na obranu.

Budoucí premiér? Foto Flickr, Piráti

Při pohledu do volebních programů z roku 2017 lze ovšem odhalit i další potenciální neshody. Piráti před třemi lety slibovali zavedení zaručeného minimálního důchodu a zvýšení těch penzí, které jsou nižší než pětasedmdesát procent minimální mzdy, kdežto Starostové jen neurčitě hovořili o nezbytnosti důchodové reformy. Ti současně — jako ostatně i další pravicové strany — nepočítali se vznikem zákona o sociálním bydlení, zatímco Piráti o jeho vznik usilují.

Podle nejmenší sněmovní strany by totiž problematiku dostupného bydlení neměla řešit ministerstva, respektive vláda, ale obce, města a kraje, které ví lépe, kolik je v té které lokalitě potřeba bytů. Starostové rovněž plánovali prosadit takovou zákonnou úpravu, která by samosprávám umožnila rozhodovat o přiznání doplatku na bydlení, což je nejen v rozporu s Ústavou, ale také s aktivitami Olgy Richterové (Piráti), jež se pokoušela bezdoplatkové zóny zrušit.

Programové rozpory je možné dále odhalit i v oblasti kultury. Zatímco hnutí STAN slibovalo posilování výdajů na kulturu — mimo jiné i z výnosů hazardních her —, aby činily alespoň jedno procento rozpočtu, Piráti byli jedinou stranou, která se tímto tématem nezabývala. Ve svém předvolebním programu naopak prosazovali zrušení koncesionářských poplatků s tím, že tento výpadek bude médiím veřejné služby kompenzován pevným podílem na výběru daně z přidané hodnoty.

Limity koaliční spolupráce

„Piráti jsou městská, Starostové spíše vesnická, regionální strana. Tomu odpovídají i jejich programové akcenty. Ačkoli se mezi nimi neobjevují ostré rozpory, prolnout dva rozdíné přístupy k politice nebude snadné. Piráti a Starostové se nestřetávají, spíše se míjejí. Jsou to takové politické mimoběžky,“ shrnul v rozhovoru pro Deník Referendum otázku průniku programů politický analytik Lukáš Jelínek, který působí v Masarykově demokratické akademii.

Podle jeho názoru je současně třeba brát vyčíslenou programovou shodu s notnou rezervou. „Sedmdesát procent je jistě pěkné číslo, ale důležité je, jak to budou vnímat členové, včetně těch v poslední místní organizaci,“ uvedl. „Zdá se mi, že stranická vedení ve své snaze dohodnout se utekla členským základnám. Svým způsobem se opakuje příběh, který Starostové již zažili, když se pokoušeli o koalici s KDU-ČSL. A která padla na odporu lidovců,“ uzavřel.

Ve shodě s Lebedou se nicméně nedomnívá, že by to měly být právě programové otázky, co ustavení předvolebního bloku překazí. „Piráti rostou hodně rychle a s tím stoupají i jejich ambice a sebevědomí. Členové mohou snadno nabýt přesvědčení, že se nepotřebují s někým spojovat — navíc s někým, kdo podle jejich kritérií reprezentuje staré pořádky — a dobrého volebního výsledků jsou s to dosáhnout sami za sebe,“ vysvětlil. „Limity jsou skutečně na straně členské základny,“ potvrdil olomoucký politolog.

Z Kolína až do vicepremiérského křesla? Foto FB Vít Rakušan

Jejich slova potvrzuje další z částí pirátského materiálu, která se dotýká jednoho z nejcitlivějších bodů koaličních vyjednávání, a to personálií. Piráti píší, že na straně Starostů identifikovali několik kontroverzních osobností napříč kraji a pokud se jejich zjištění ukáží jako pravdivá, nebudou se tito lidé do předvolebního projektu moci zapojit. A avizují, že jejich sněmovní analytický tým připraví ještě obsáhlejší „reputační analýzu“ jednotlivých představitelů hnutí STAN.

„V situaci, kdy se objeví skutečná či fiktivní korupční kauza, jež může ohrožovat spolupráci na jakékoliv úrovni, bude pro tyto účely vytvořen mechanismus následného řešení. Pro Piráty je totiž zcela zásadní, aby se koalice k závažným zjištěním stavěla čelem. Případnou kauzu nelze zkrátka řešit mlčením, jak mnohdy bývá zvykem,“ uvádí podkladový materiál s tím, že zmíněný mechanismus vznikne do třiceti dnů od podpisu dohody o spolupráci.

Lebeda s Jelínkem k tomu podotkli, že sestavování seznamů nepřijatelných kandidátů považují za politicky neprozíravý krok, který může ustavení předvolebního bloku zhatit. „Jde o ješitnost a pýchu Pirátů, kteří se chápou jako jediní čistí a jako takoví mohou kádrovat ostatní. Dělají to od svého vstupu do politiky. Ale ukazovat na černé ovce v řadách možného koaličního partnera je i v tomto ohledu dost zvláštní,“ ozřejmil politický komentátor.

Rozdělování míst na kandidátkách

Ještě důležitějším aspektem společného postupu ve sněmovních volbách než účast toho kterého kontroverzního politika na kampani jsou pravidla vzájemné spolupráce. Zvláště v otázkách sestavování kandidátních listin, obsazení pozic lídrů v jednotlivých krajích a případně i křesel ve vládním kabinetu, pokud volby dopadnou tak, že dnešní opozici umožní přečíslit politické hnutí ANO a vytvořit po osmi letech pravicovou vládu.

Piráti jdou do vyjednávání s tím, že lídrem společného projektu, tedy i kandidátem na premiéra, bude jejich předseda Bartoš, a s nárokem na obsazení prvních pozic v jedenácti ze čtrnácti krajů, Starostům by tedy připadly pouhé tři. Současně chtějí v koaliční smlouvě zakázat kroužkovací, respektive preferenční kampaně, které by narušily dohodnuté pořadí na kandidátních listinách, a možné „skokany“ již předem stavět na volitelná místa.

Podle Lebedy není překvapivé, že se Piráti kroužkování obávají. „Z analýz, které máme k dispozici, je zřejmé, že voliči Pirátů preferenční hlasování příliš nevyužívají. A je to logické, lidé je volí kvůli značce, nikoliv kvůli konkrétním osobnostem. Pirátští kandidáti totiž nebývají příliš známí, jsou to političtí nováčci, nemají za sebou práci — například na úrovni obce nebo kraje —, kterou by voliči ocenili preferenčním hlasem,“ vysvětlil.

Volby do zastupitelstev krajů v roce 2020 a zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2018: Nejvyšší podíly preferenčních hlasů pro jednotlivé kandidáty. Graf DR
Volby do Sněmovny v roce 2017: Nejvyšší podíly preferenčních hlasů pro jednotlivé kandidáty. Graf DR

A pozastavil se i u dalších podmínek, s nimiž Piráti plánují do rozhovorů se Starosty vstoupit. „Návrh na rozdělení čelných pozic na kandidátkách chápu jako první pokus. Předpokládám, že se o něm bude ještě jednat. Překvapilo by mě, kdyby na tuhle nabídku zástupci hnutí STAN přistoupili. Je pro ně totiž značně nevýhodná a zdaleka neodpovídá současnému rozložení sil, ať v oblasti voličské podpory, tak volebního potenciálu,“ řekl.

S tím souhlasil i Jelínek. „Poměr by měl být vůči Starostům velkorysejší,“ potvrdil s tím, že mají ve svých řadách nejednoho zkušeného a úspěšného politika. Na otázku, zda může problém pro spolupráci představovat i to, že Bartoš s Rakušanem posledně kandidovali ve Středočeském kraji, odpověděl, že lídr Pirátů se může o podporu voličů ucházet prakticky kdekoliv. „Mořem Pirátů je internet, Bartoš je známý všude a na rozdíl od Rakušana se nemusí vázat na určitý region,“ dodal.

Shrnuto: Ačkoli má koalice Pirátů a Starostů předpoklady k tomu, aby se za rok stala vítězem sněmovních voleb a Bartoš usiloval o premiérské křeslo, její vznik zůstává nejistý. Bude přitom záležet především na silnějším z potenciálních partnerů, s jakou mírou vstřícnosti k jednání přistoupí. Pokud se Piráti povznesou nad dílčí rozpory a nabídnou Starostům důstojnější podmínky, mohou na tom leda vydělat. Budou-li však pyšní, hrozí jim, že stráví další volební období v opozici.

Diskuse