Byla to pro mne muka, letos volit. Ne kvůli prstu, který mi uvízl v urně, když jsem se tam snažil napěchovat tlustou obálku s volební plachtou. Co by člověk neudělal pro komisi, jež se skoro čtyřiadvacet hodin nudí a pak je ve stresu z komplikovaného počítání hlasů, zejména u nás v Praze.

Skutečnou torturou ale byl výběr těch, které zakřížkovat. Začal jsem touhou po změně, na tento kýč snad má nárok i člověk živící se sledováním politiky. Pak jsem si přečetl dopis starosty naší čtvrti a nalezl v sobě konzervativce, jenž zase až tak moc nechce měnit, poněvadž pokládá stav svého bydliště za lepší, než byl před čtyřmi lety.

A tak jsem volil pestře, na velkou i malou radnici. Zkušené i nováčky — snad pro klid duše, abych neudělal něco špatně. Slíbil jsem si při tom, že budu ve startujícím volebním období pozorným pozorovatelem. Zjevně se bude na co dívat, přinejmenším na magistrátní úrovni.

Ještě se nesečetly všechny hlasy a už se vyrojili čtyři uchazeči o primátorský řetěz. Tři z rodící se koalice těch, co si přejí zavést jiné poměry. Piráti vedení Zdeňkem Hřibem z trojlístku dostali nejvíc hlasů, lídr Prahy sobě Jan Čižinský zvítězil v souboji jednotlivců a jednička Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil (TOP 09) má prý největší zkušenosti - evropské z Bruselu, komunální z Plzně.

Do party nepatří primátorský adept ODS, jež sice získala zlatou medaili, leč může se s ní tak leda vyfotit. Docent Bohuslav Svoboda se usmívá jako muž, který ví, a dává si záležet na image konzervativního gentlemana. Snad proto na nás pomrkvává, abychom si všimli, jak přišli na Praze 1 k bytu rodiče bratrů Čižinských (jeden bourá rekordy na sedmičce, druhý si připsal výhru v prvním obvodu).

Pavel Čižinský si navíc už musel od pravicových novinářů přečíst, jaký se v něm skrývá živel, když to v minulosti táhl s ProAltem a protestoval mimo jiné proti americkému radaru v Brdech, který tam chtěla bez ohledu na názor veřejnosti upíchnout zdivočelá Topolánkova vláda.

Politika je krutá. Takže si nic nedarují ani ti, kteří vypadají jako přirození spojenci. Jsou mladí, neklidní a nevoní jim babišovci. Pirátům a Praze sobě nevoní ani ODS. Trojkoalice TOP 09-STAN-KDU-ČSL reprezentovaná Pospíšilem má k občanským demokratům programově nejblíž, ale ve dvou by jim chyběly mandáty a lepší šanci s věcmi pohnout dávají Hřib s Čižinským.

Ti tři se snaží působit jako usměvaví správňáci. Dejme tomu, že jimi i jsou. Ale pak tu máme mocenské zájmy (stranické i osobní), politický program a sirény snažící se je svést z cesty. Jak ustojí programový kompromis? Nezaseknou se na funkcích a jejich komulaci (kterou tolik tepou Piráti)? A nerozhádají se při první příležitosti jako předchozí ansámbl, jenž taky ve skutečnosti nebyl trojkoalicí, nýbrž pětikoalicí?

Alianci „pro změnu“ hraje do karet jak hysterické chování ODS, tak vlny v ANO. Podle Andreje Babiše nemůže za páté místo jím prosazený lídr Petr Stuchlík, nýbrž Adriana Krnáčová plus celý svět kolem, jenž se proti hnutí spiknul. Zároveň ale tvrdí, že ANO má špatného šéfa, tedy jen v Praze, a nepovedené minulé zastupitele, kteří se však opět vracejí.

To už se pak Stuchlík, dvojka kandidátky, Babišem nemilovaný původní lídr Patrik Nacher a předseda pražské organizace ANO Jan Říčař museli spolu se svými kolegy Babišovým vyprávěčkám vzepřít. Zvlášť když jim stihl i doporučit odchod do opozice. Naštěstí přicházejí i neokoukané tváře: Nacherovi například bude dělat asistentku Radmila Kleslová. Že by jen shoda jmen s někdejší pražskou předsedkyní babišovců a ještě předtím významnou političkou pražské ČSSD?

Není od věci, aby Stuchlík sbíral politické zkušenosti v opozici, bude-li na to mít trpělivost. Může v tom tak trochu soutěžit s Petrem Vokřálem, vítězem voleb v Brně, kterého z vedení města vyšachovala ODS ve spolupráci s lidovci, ČSSD a Piráty. Ve druhém největším městě si totiž představují „změnu“ jinak než v Praze. Když odmyslíme Piráty, vidí ji ve stranách, které Brno řídily kdysi.

I to je možný přístup. Všude mají své zvyky a tradice. A partaje jsou pružné.

Proto se mohli v Kladně spojit babišovci, ODS, Piráti a dondávna zastupitel TOP 09 s SPD, ačkoli takový Petr Fiala holport občanských demokratů s Okamurovou sektou před volbami naprosto odmítal. Prý je to tak jasné, že k tomu usnesení, jaké mají ke KSČM nepotřebují. Ke komunistům je tedy potřebují, jinak by zřejmě co chvíli soukali ruku do jejich rukávu...

Nechtějme se v tom vyznat a nehledejme logiku. Kladno je svědkem cynického přístupu politiků (a je jen slabou útěchou, že jeho plodem je sesazení zdvičelého primátora Volfa), stejně jako šokující Brno. Kdo si myslel, že na řadě adres nedojde k překreslení mapy v rámci povolebních vyjednávání, patrně spadl z višně (nebo z Agrofertu).

Ve srovnání s tím vším je pražské dění jen přetahováním skautíků, kteří chtějí být největší a nejlepší, ale pořád je ještě drží pohromadě povinnost dotáhnout expedici, na níž se vydali. A jež je může také ještě stmelit.

Při pohledu na volební výsledky napříč republikou mě napadlo, že občané vlastně docela důkladně zhodnotili výkony dosavadních vládců i nabídku vyzyvatelů. Schopný starosta se udržel bez ohledu na stranický dres.

Tak se to vyvíjí i v naší čtvrti. Na pražském magistrátu se to ale bez střídání neobejde. Ať už klíče převezme kdokoliv, bude to mít složité. Možná i přímo úměrně tomu, jak se ještě před týdnem trápili voliči. Snad z toho noví konšelé vyváznou bez zbytečných škrábanců.