Letošní senátní volby — stejně jako ty předchozí — potvrdily, že politické kyvadlo nadále funguje. Strany vládní koalice zcela propadly a zvítězila opozice. Jistou zvláštností oproti minulým letům nicméně je, že z vítězství se radovala nejmenší sněmovní strana Starostové a nezávislí. A také míra porážky, jakou politické hnutí ANO, ČSSD, KSČM a SPD utrpěly. Všechny partaje dohromady totiž získaly pouhopouhé jedno senátorské křeslo.

Až na výjimky volby do horní komory vyhrávají ti, kteří se právě nepodílejí na řízení státu. Lidé mají zpravidla tendenci volit tak, aby horní komory Parlamentu svým složením vyvažovala vládní kabinet. Současně platí, že k senátním volbám chodí motivovanější občané, což jsou zpravidla ti, kteří mají ke způsobu správy země nějaké výhrady a touží po změně.

Navzdory tomu jsou výsledky těch letošních voleb překvapivé. Především kvůli úspěchu Starostů. Ti postavili své kandidáty jen do patnácti obvodů, ale i tak se radovali z nejvyššího počtu získaných mandátů. Již v prvním kole zvítězil Zbyněk Linhart (Děčín), což se doposud podařilo pouze dvanácti dalším politikům — například Vladimíru Železnému (Znojmo), Jiřímu Čunkovi (Zlín) nebo Jiřímu Drahošovi (Praha 4).

O týden později svou účast ve druhém kole proměnilo v zisk senátorského postu všech deset kandidátů v barvách Starostů. Ti dokázali zvítězit nejen ve středočeských nebo libereckých obvodech, tedy v krajích, kde je STAN tradičně silný, ale také na západě Čech nebo na Moravě a ve Slezsku. A to jak díky štěstí — Karel Zitterbart (Vyškov) vyhrál o sedmadvacet hlasů —, tak kvůli chytrému spojení s lokálně úspěšným subjektem — Miroslav Plevný (Cheb).

Hned čtyři zástupci Starostů navíc ve druhém kole voleb od občanů obdrželi více než sedmdesát procent hlasů. Vedle zmíněného Plevného se jednalo o Jana Sobotku (Trutnov), Petra Štěpánka (Příbram) a Pavla Kárníka (Kolín), který dosáhl vůbec nejlepšího výsledku, když svého protikandidáta Igora Karena z politického hnutí ANO porazil rozdílem bezmála osmdesáti procent hlasů.