Ministři nemají být současně i poslanci, říkají Piráti. Představili proto návrh ústavního zákona na zavedení takzvaného klouzavého mandátu poslanců. Pokud by byl schválen, poslancům by se po dobu, kdy zastávají funkci člena vlády, přerušil výkon mandátu a jejich místo ve Sněmovně by dočasně obsadil náhradník.

Novelu předloženou Jakubem Michálkem (Piráti) svými podpisy podpořilo šestačtyřicet zákonodárců napříč poslaneckými kluby včetně toho nejsilnějšího — politického hnutí ANO. Koaliční ČSSD, která klouzavý mandát v době vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) sama plánovala zavést, k pirátskému návrhu prozatím nezaujala jasné stanovisko.

„Za současného stavu poslanec, který se stane členem vlády, dále vykonává obě funkce. Typickým důsledkem je nízká účast členů vlády, kteří jsou zároveň poslanci, při hlasováních. Klouzavý mandát výrazně zvýší množství času členů vlády pro výkon jejich funkce na plný úvazek,“ vysvětlil Michálek s tím, že ministři a premiér by do Sněmovny docházeli pouze na interpelace a projednávání vlastních tisků.

Jestliže návrh vejde v platnost, bude se týkat poslanců zvolených až v příštích sněmovních volbách plánovaných na rok 2021. „V souladu s principem, že pravidla hry se nemají měnit během zápasu, se navrhovaný institut nevztahuje na poslance zvolené ve volbách 2017. V opačném případě by mohlo být porušeno právo volit se znalostí podmínek utváření z voleb vzešlých demokratických orgánů veřejné moci,“ stojí v důvodové zprávě.

Ministři nechodí do Sněmovny

Piráty nyní čeká nesnadné hledání podpory mezi ostatními poslanci. „Jsem dlouhodobě proti klouzavému mandátu. Taková úprava by mohla vést k oslabení vazeb mezi Parlamentem a vládou. Preferuji naopak britský systém, kde ministr musí být poslancem,“ řekl Deníku Referendum Jan Chvojka (ČSSD).

„V případě schválení novely by bylo nutné přistoupit k řešení mnoha otázek, například ohledně toho, zda by i ministra chránila poslanecká imunita,“ poznamenal s tím, že se k zavedení klouzavého mandátu odmítavě vyjádřili i odborníci na ústavní právo u příležitosti kulatých stolů, které pořádal v době, kdy zastával post ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.

Klouzavý mandát by nicméně uvítal premiér Andrej Babiš (ANO), který se nijak netají nechutí nad návštěvami Sněmovny, opakovaně ji označuje za „žvanírnu“ a jeho přítomnost na jednáních podle údajů Pirátů dosahuje sotva třiceti procent. Premiér takřka nedochází ani na interpelace. Ty poslední navštívil zhruba po deseti měsících.

Piráti upozorňují, že se špatnou docházkou na zasedání Sněmovny se potýkají i další členové vlády, například ministři Antonín Staněk a Jan Hamáček (oba ČSSD) se účastní přibližně poloviny jednání. Poslanecký průměr, tedy 82,3 procenta, překračuje pouze ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. ANO) s necelými devadesáti procenty.

Klouzavý mandát oslabuje pouto mezi vládou a Parlamentem

Ústavní právník Jan Kysela je k úpravám Ústavy kvůli zavedení klouzavého mandátu skeptický. „Pokud je to jediné téma změny Ústavy, tak se stavím spíše proti. Kdyby se jednalo o součást větších úprav, tak by se o tom dalo přemýšlet. Logika parlamentní demokracie každopádně spočívá v propojení Parlamentu a vlády,“ řekl Deníku Referendum s tím, že Michálkův návrh může toto pouto oslabit.

„Nevím jistě, zda u nás máme dostatečné zázemí ve formě politické kultury. Ve chvíli, kdy se oddálí vláda od Sněmovny, je zde riziko zostření vzájemného vymezování a toho, že vláda bude vnímat Parlament jako soupeře,“ uzavřel Kysela.

Opačný názor zastává politický analytik Lukáš Jelínek. „Princip klouzavého mandátu je v zásadě správný. Dnes vidíme často křesla ministrů ve Sněmovně prázdná a jednání tím může být i částečně paralyzováno. Pro chod Sněmovny by návrh mohl být užitečný i vzhledem k českým poměrům, kdy se mnohdy přehlíží poslanecká role ministrů v zájmu exekutivy,“ vysvětlil Deníku Referendum.

Podle jeho názoru ovšem Piráty čeká spousta práce, aby pro změnu Ústavy nalezli ve Sněmovně a následně i v Senátu dostatečnou — alespoň třípětinovou — většinu hlasů. „Budou to mít těžké. Tím spíše, že jsou opoziční stranou. U podobných návrhů se totiž očekává, že je do Sněmovny přinese vláda. Sněmovní strany jsou navíc většinou ve vztahu k novotám poměrně konzervativní. Současná praxe je ustálená a sdílená. Hlasy pro návrh se budou shánět velmi obtížně,“ dodal Jelínek.