Poslanec Jan Lipavský (Piráti) předložil novelu zákona, která má poslancům Evropského parlamentu napříště zapovědět práci na obcích, krajích a ministerstvech. Zákon o volbách do Evropského parlamentu již dnes europoslancům zakazuje výkon řady funkcí. Nemohou být například členy Parlamentu, soudci, státními zástupci nebo státními úředníky. Platné právní předpisy ovšem nepamatují na takové případy, kdy poslanci Evropského parlamentu vstoupí v pracovněprávní vztah s Českou republikou, případně územně samosprávným celkem.

„Nelze míchat dohromady exekutivu a legislativu. Vždyť je to absurdní. Zákon jsem předložil kvůli ignoraci pověřeného ministra zahraničí Jana Hamáčka, který na rezortu zaměstnává europoslance Miroslava Pocheho. S Hámáčkem jsme tuhle situaci řešili na zahraničním výboru. Dušoval se, že Poche na zamini formálně nepracuje. Pak se ovšem ukázalo, že to není pravda,“ řekl Deníku Referendum místopředseda sněmovního zahraničního výboru Lipavský.

„Považuji to za pseudoproblém, který českou společnost netrápí,“ napsal Deníku Referendum předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. „Exekutiva a legislativa se v České republice míchá docela často. Například tehdy, když je člen vlády zároveň poslancem. A ve Velké Británii je to dokonce povinnost,“ dodal s tím že Lipavského návrh nepodporuje.

Europoslanec Miroslav Poche (ČSSD), kterého sociální demokraté nebyli s to přes odpor prezidenta Miloše Zemana prosadit coby ministra zahraničních věcí vlády Andreje Babiše (ANO) a nakonec z jeho nominace dočasně ustoupili, uzavřel na počátku června s rezortem zahraničí dohodu o pracovní činnosti. Na jejím základě se stal politickým tajemníkem ministra. Smlouva byla sjednána v rozsahu dvaceti hodin týdně s hodinovou odměnou ve výši tři sta korun a délkou trvání do konce tohoto roku.

Pocheho se zákon nedotkne

Na otázku, zda je Lipavského návrh vhodnou reakcí na stávající poměry na ministerstvu zahraničí, ústavní právník Jan Kysela Deníku Referendum odpověděl, že z každé právní úpravy se lze nakonec vyvléct. „Vzpomeňte na způsob zaměstnání našich velvyslankyň v Sýrii a na Slovensku, které měly ve funkcích skončit kvůli překročení věku sedmdesáti let, ale ministerstvo je dočasně zaměstnalo na dohodu o provedení práce, než se podařilo prosadit změnu zákona,“ uvedl Kysela.

Podle Kysely by nicméně mělo být z českého právního řádu zřetelnější, že europoslanci se mají v prvé řadě věnovat práci v Evropském parlamentu. „Lidé nejsou voleni poslanci Evropského parlamentu proto, aby nakonec pracovali pro ministerstvo zahraničních věcí. Navíc je otázkou, zda se v člověku, který pracuje pro Evropskou unii a zároveň i pro některý členský stát, nestřetávají dvě loajality,“ dodal vedoucí Katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Pokud by Parlament Lipavského novelu schválil, Pocheho se ovšem osobně nedotkne. Její účinnost je totiž navržena k zahájení první schůze Evropského parlamentu konané po dni vyhlášení zákona. „Je to symbolická věc, která vytvoří tlak na sociální demokracii, aby se situací v Černínském paláci zabývala. Snad si uvědomí, že dělá ostudu,“ řekl Lipavský, podle jehož názoru je reálné, že zákonodárci normu ještě před volbami přijmou. „Bylo by absurdní, kdyby zákon neprošel,“ uvedl na závěr.