Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém úterním zasedání nepodpořila návrh poslance Lukáše Černohorského (Piráti) a jeho spolustraníků na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle návrhů Pirátů by úřad měl nově dohlížet i na hospodaření krajů, statutárních měst, veřejných vysokých škol, veřejnoprávních médií a státních podniků. Babišův kabinet uvedl, že připravuje vlastní komplexní novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která sleduje stejný cíl a je právě projednávána na půdě Legislativní rady vlády.

„V minulosti jsme byli na úrovni krajů svědky řady korupčních kauz i dlouholetého zneužívání dotací z regionálních operačních programů. Věřím, že pokud by je měl Nejvyšší kontrolní úřad pravomoc kontrolovat, mohly být odhaleny mnohem dříve,“ odůvodnil novelu Černohorský s tím, že Nejvyšší kontrolní úřad považuje za jednu z nejlépe fungujících institucí v zemi. „Nemám sebemenší pochybnosti o jeho nezávislosti ani kvalitě odváděné práce,“ dodal.

Hlavním důvodem, proč vláda s pirátskou novelu nevyslovila souhlas, byla otázka rozsahu kontroly hospodaření obcí, vysvětlil na tiskové konferenci ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestr. ANO). Piráti totiž omezují rozsah kontrol pouze na statutární města a hlavní město Prahu. „Pro obce může kontrola znamenat velkou administrativní zátěž. Statutární města by ale měla být schopna během kontroly zajistit chod úřadu bez problémů,“ řekl Černohorský.

Kněžínek ovšem při zdůvodňování rozhodnutí kabinetu namítl, že statutárních měst včetně Prahy je pouze dvacet šest. „Vláda ale předpokládá, že kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu budou podléhat všechny obce s rozšířenou působností, kterých je v České republice přes dvě stě. To je podstatný rozdíl,“ doplnil Kněžínek.

Vládní i pirátský návrh zákona navazuje na práci bývalého ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD), který coby člen vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) obdobnou novelu předložil Poslanecké sněmovně již před třemi lety. Přestože zákon podpořili poslanci napříč politickými stranami — s výjimkou ODS — Senát jej v polovině roku 2016 odmítl. Senátorům vadila možná duplicita kontrol a argumentovali tím, že obce jsou již dnes kontrolami zahlceny.

Jelikož se jednalo o dvě související novely zákonů, přičemž jedna byla novelou ústavní, neměla již Poslanecká sněmovna možnost Senát přehlasovat a zákon spadl pod stůl. Přestože Dienstbier návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu předložil na podzim roku 2016 znovu, poslanci se jím ve zbytku volebního období zabývali jen v prvním čtení a s výjimkou zástupců KSČM neprojevovali větší snahu o jeho předřazení a schválení.