Senátoři zamítli ústavní zákon o kontrole samospráv a státem vlastněných firem
Vratislav DostálSenát ve středu zamítl protikorupční novelu, která by umožnila, aby mezi subjekty kontrolované NKÚ patřily i územní samosprávné celky a obchodní společnosti, ve kterých má stát nebo územní celek alespoň poloviční vlastnický podíl.
Senát ve středu zamítl protikorupční novelu a ústavní zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ). Novela by umožnila, aby mezi subjekty kontrolované NKÚ patřily i územní samosprávné celky a obchodní společnosti, ve kterých má stát nebo územní celek alespoň poloviční vlastnický podíl.
Jelikož se jedná o ústavní zákon, sněmovna ho nemůže přehlasovat. Dlouhodobé úsilí politiků i nevládních organizací o to, aby zde existovala kontrola nad fungováním obcí a státních či obecních firem, tímto pro tuto chvíli končí.
„Kartel občanských a sociálních demokratů v Senátu zablokoval možnou kontrolu komunálních Rathů nebo dopravních podniků,“ uvedl David Ondráčka, ředitel Transparency International.
„I nadále nebude nikdo, kdo by činnost samospráv a státních či obecních firem mohl kontrolovat. Senátoři ČSSD, ODS, ale i další, odstřelili jeden z prvních protikorupčních zákonů této vlády. Ctihodný Senát tentokrát zafungoval jako zákonodárná pojistka pro korupci,“ dodal.
Podle Martina Fadrného z Ekologického právního servisu se tak zjevně nemusíme obávat, že se s návratem Miloše Zemana vrátí do politiky oposmluvní praktiky. „Když jde o to krýt si záda při podivném nakládání s veřejným majetkem, stává se rázem z ČSSD a ODS hladce spolupracující tandem,“ tvrdí Fadrný.
„Teď stopli zákon, který je standardem v celé západní Evropě. Všude tam platí, že politik, který spravuje veřejné finance, podléhá také veřejné kontrole. V České republice se to už dvacet let nedaří prosadit,“ doplnil rozhořčeně Fadrný.
„Nechceme to vzdávat a pokusíme se nalézt mezi poslanci a pak i senátory podpora alespoň pro kontrolu státních firem. Těch je několik desítek, argumenty o tom, že na to nebudou v NKÚ kapacity, jsou tak liché. Ročně přitom těmito firmami proteče přes tři sta miliard korun. Oslovíme poslance i senátory s tím, aby takovýto návrh změny Ústavy načetli,“ uzavřel Fadrný.
Proti zákonu vystupovali především primátoři velkých měst a starostové obcí. Podle jejich názoru totiž už za stávajícího právního řádu chodí do obcí různé kontroly a mnohé z nich často prověřují totožné záležitosti.
„Principiálně je nám jedno, zda bude na kontroly chodit NKÚ, finanční úřad nebo ministerští úředníci. Ale ať nedochází k duplicitám kontrol a každý státní orgán zodpovídá za svůj úsek kontrol a jiný orgán jeho rozhodnutí respektuje,“ uvedl pro server iHned.cz předseda Svazu měst a obcí a kladenský primátor Daniel Jiránek.
„Vždyť dnes dochází k absurditám. Jedna státní kontrola nic neobjeví a druhá pak za rok ve stejných dokumentech najde chyby. Ať si sladí noty," doplnil Jiránek. Podobně argumentoval senátor Petr Vícha z ČSSD, podle kterého by měl být přijat nový systém prověrek, aby byla na jednu záležitost jedna a včas.
„Přiznávám, že jakkoliv rozumím tomu, co říkal Petr Vícha jako skvělý a poctivý starosta, jsem přesvědčena o tom, že rozšíření kompetencí NKU bylo správným záměrem,“ uvedla v exkluzivním rozhovoru pro Deník Referendum místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD.
Podle ní je totiž potřeba zdůraznit, že ne všichni v komunální politice jsou poctiví. „Navíc jde o to, abychom jasně nastavili pravidla, a to i pro klid lidí v samosprávách, co ano, a co ne. Zjištění NKU pak mají pomoci tyto mantinely postavit,“ vysvětlila Gajdůšková.
Připomněla také, že rozšíření pravomocí NKU byl požadavek sociální demokracie již v roce 2001. „Je mi líto, že návrh nebyl lépe projednán mezi oběma komorami parlamentu a bude potřeba s celým úsilím o kompetence nezávislé kontroly nakládání s veřejnými prostředky začít znova,“ uzavřela gajdůšková pro Deník Referendum.
Z klubu sociálních demokratů, kteří disponují v horní komoře pohodlnou většinou pětačtyřiceti mandátů, se jich hlasování zdrželo čtrnáct (Zdeněk Berka, Jiří Bis, Jan Hajda, Jiří Lajtoch, Jan Látka, Pavel Lebeda, Radko Martínek, Josef Řihák, Jaromír Strnad, Jaroslav Sykáček, Zdeněk Škromach, Martin Tesařík, Petr Vícha a Dagmar Zvěřinová).
Pro ústavní novelu naopak hlasovalo šestadvacet zástupců ČSSD (Miroslav Antl, Ivo Bárek, František Bublan, Jiří Dienstbier, Hana Doupovcová, Milada Emmerová, Lubomír Franc, Alena Gajdůšková, Petr Gawlas, Marcel Chládek, Miloš Janeček, Jaromír Jermář, Karel Kapoun, Karel Korytář, Miloš Malý, Antonín Maštalíř, Miroslav Nenutil, Vladimír Plaček, Božena Sekaninová, Radek Sušil, Eva Syková, Milan Štěch, Josef Táborský, Dagmar Terelmešová, Pavel Trpák a Jan Žaloudík). Zbytek, tj. pět senátorů ČSSD, bylo nepřítomno. Proti zákonu nehlasoval ani jeden sociální demokrat.
Z patnáctičlenného klubu ODS naopak proti zákonu hlasovalo pět senátorů (Tomáš Grupách, Tomáš Jirsa, Jaroslav Kubera, Veronika Vrecionová a Jaroslav Zeman), zdrželo se jich devět (Petr Bratský, Pavel Eybert, Tomáš Kladívko, Jiří Oberfalzer, Milan Pešák, Zdeněk Schwarz, Přemysl Sobotka, Miroslav Škaloud a Miloš Vystrčil) a nepřítomna při hlasování byla Daniela Filipiová.