Hrobař Hamáček
Jan GruberČSSD neměla do vlády nikdy vstupovat. Rozhodnutí Jana Hamáčka bylo od počátku chybné. Těžko jej však rychle odčinit. Ústup ze Strakovky stranu nespasí. Hrozí jí pád do politické bezvýznamnosti. Měla by se učit od lidovců, jak se zachránit.
„Naprosto klíčovou podmínkou, kterou musíme vyřešit, je otázka současného premiéra, protože sociální demokracie dlouhodobě říká, že není možné, aby ve vládě byl trestně stíhaný politik,“ řekl předseda sociální demokracie Jan Hamáček loni v lednu, když strana opatrně zahajovala rozhovory s politickým hnutím ANO o podobě vládní spolupráce. Během následujících pěti měsíců své původní stanovisko zmírňoval a zmírňoval, aby se nakonec ocitl s Andrejem Babišem pod jednou dekou, kde se spolu již rok — údajně ku prospěchu všeho lidu — peleší.
Sociální demokraté do rozhovorů vstupovali i s dalšími podmínkami, které se se jim rovněž nepodařilo prosadit. Chtěli dosáhnout vyrovnaného rozdělení křesel v kabinetu, aby silnější nepřetlačoval slabšího. Chtěli, aby se anonisté do vyšetření kauzy Čapího hnízda vzdali kontroly rezortů financí, vnitra a spravedlnosti. Chtěli, aby byl na ministerstvech životního prostředí a průmyslu a obchodu vytvořen regulační mechanismus, který měl odbourat střet zájmů představitelů politického hnutí ANO s koncernem Agrofert.
To by byl skutečný bizár.
A konec.
Pravidla hry, zvláště ta ústavní jsou pro existenci demokratického státu klíčová. Tedy taky si myslím, že trvání na ústavních pravidlech hry je důležitější než nechat padnout Babišovu vládu. Jen by možná sociální demokracie mohla stejně jako opoziční strany důrazněji požadovat jiného premiéra z ANO než trestně stíhaného Babiše.