Kam se poděl levicový rebel ve vládě pravicového oligarchy?

Jan Gruber

Jan Hamáček říkal, že sociální demokracie bude hrát ve vládě Andreje Babiše roli levicového rebela. Lidový dům se ovšem k žádnému razantnějšímu vystoupení proti hnutí ANO neodhodlal. Strana neví kudy kam a politická práce jí smrdí.

„Sociální demokracie musí být levicovým rebelem ve vládě pravicového oligarchy,“ řekl loni na podzim Jan Hamáček během zasedání Ústředního výkonného výboru, který se zabýval drtivou porážkou v senátních a komunálních volbách, v nichž strana ztratila zhruba polovinu zastupitelů a byla s to obhájit jeden jediný senátorský mandát, a pokoušel se najít recept na budoucí úspěchy.

Od Hamáčkova emotivního apelu směrem k širšímu vedení uplynulo půl roku a po levicovém rebelovi ve Strakovce není ani vidu, ani slechu. Sociální demokracie utrpěla další volební debakl, když při klání o křesla v Evropském parlamentu nepřekročila hranici pěti procent, a proti vládě, jíž se účastní, se každý týden scházejí mohutnější a mohutnější demonstrace.

Jan Hamáček rozhodně není žádným rebelem, buřičem či vzbouřencem, což Andrej Babiš opakovaně kvitoval. Prý se mu s ním dobře spolupracuje. Foto ČSSD

Přestože strana připomíná těžce nemocného, jemuž selhávají veškeré životní funkce, nikdo z jejích čelných představitelů se nemá k tomu, aby se ji pokusil vzkřísit. Aby obhájil její pozici ve zdejším politickém systému. Aby se razantně z levicových pozic vymezil vůči hnutí ANO, bez čehož budou sociální demokraté nadále připomínat jeho neduživou filiálku, která je zralá k výprodeji.

Straničtí reprezentanti se raději bezúčelně zabývají planým analyzováním minulých skutečných i domnělých chyb, obhajováním koaliční spolupráce s Andrejem Babiše a naříkáním, že jim lidé nevěří, že jim nerozumí a že s nimi neumějí mluvit. Takové počínání, které je bohužel zdejší levici vlastní, proměňuje politickou stranu v bezvýznamný debatní kroužek, jakých lze po celé zemi najít stovky.

Přitom by stačilo, aby sociální demokraté vzali slova svého předsedy — včetně jeho samého, samozřejmě — vážně. Vždyť témat, kterých se je možné chopit a demonstrovat na nich zásadní rozdíly mezi dnešními koaličními partnery je celá řada, právy zaměstnanců počínaje, bojem proti velkému kapitálu a klimatické změně pokračuje a masivní bytovou výstavbou protentokrát konče.

A našly by se další a další oblasti, na něž by se sociální demokracie nejen mohla, ale i měla zaměřit, aby pomohla lidem práce. Že nelze levicová opatření realizovat v kabinetu česko-slovensky blábolícího miliardáře z pozice slabšího, o jehož likvidaci navíc neúnavně usiluje pomstychtivý hradní pán? Není nic snadnějšího než prásknout dveřmi. Dobrých důvodů pro odchod z vlády se nabízí celá řada.

Říkají-li dnes členové vedení strany, že sociální demokracie za koaliční spolupráci s hnutím ANO zaplatila velkou cenu, a proto není rozumné dát Babišovi vale, mýlí se. Každý člověk — i sociální demokrat — se může ze svých chyb poučit. Jen je třeba najít vůli ke změně. Ta ale straně chybí. S politickou divizí Agrofertu se zapletla, neboť se bála, že se ztratí v opozici. A strach ji doposud neopustil.

Do příštích sněmovních voleb zbývají necelé dva roky, do těch krajských necelý rok. Další přešlapování na místě si sociální demokracie nemůže dovolit, respektive může, netrápí-li ji, že dostane další výprask a zhyne na úbytě. Ať už se rozhodne ve vládě setrvat, nebo ji opustit, její další alespoň elementárně důstojná existence se neobejde bez střetu s hnutím ANO, tedy bez pořádné politické práce. Ta, zdá se, ovšem straně smrdí.

    Prosíme, podpořte naši práci

    Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

    Vaše podpora určuje naši sílu.

    Spolu #jsmeDR.

    Diskuse
    June 10, 2019 v 9.44
    Zbavit se strachu
    Sociální demokracie se nepohne dopředu, pokud se nezbaví strachu ze Zemana a z Babiše. Za dobrý krok považuji, že se Hamáček sešel s Miliónem chvilek, ale to samo o sobě nestačí, musí být vidět politická práce a sociální demokracie nesmí působit jako osel, který na sobě vláčí Zemanova a Babišova břemena a ještě na jejich pokyn zahýká.
    Navíc tady hrozí ještě daleko větší nebezpečí, které trefně zanalyzoval Jaroslav Fiala:

    https://a2larm.cz/2019/06/na-babisovi-je-nejhorsi-to-co-prijde-po-nem/

    Zbytky demokratické levice budou vymeteny z parlamentu.
    (KSČM volbou Semína definitivně dokázala, že už s levicí nemá nic společného)
    A až Babiš padne, ujme se vlády konzervativní ultrapravice v čele s ODS.

    Tímhle směrem kráčí sociální demokracie.

    A jediné řešení skutečně je nyní vystoupit z vlády, nechat Babiše vládnout s KSČM a SPD, a tvrdě se začít vymezovat z opozice jak proti oligarchismu, tak proti čecháčkovskému ultrapravičáckému konzervatismu alá ODS (Fiala je jen nastrčená figurka do zlých časů, přečtěte si názory lidí kousek pod ním...)

    A to "tvrdé vymezování" musí být ve formě levicového programu pro budoucnost -- od bytové otázky, přes školství, po řešení akutních ekologických problémů jako je nastupující dlouhodobé sucho...