Souhlasim s panem Bittnerem

Totiž - úspěšný v čem?

Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda v televizní diskusi vyjádřil názor, že toto nové hnutí svou masovou energií přesahuje jenom konkrétní kauzu Babiš, že by mohlo být zárodkem vzniku nějakého zcela nového politického subjektu. Který by tedy zřejmě měl do české politiky vnést nějaký lepší pořádek.

Dozajista, taková možnost tady existovat může. Jenže - vzpomeňme si na to, jak dopadlo svého času stejně mohutné (a stejně nadějné) hnutí Děkujeme, odejděte! I s ním byly spojovány velké naděje na ozdravění, na umravnění české politiky. Jenže - ukázalo se velice rychle, že tento ryze negativní potenciál občanského odporu není možno přetavit v žádný společně přijatelný politický program. Zkrátka: nakonec se všechno politické stejně zase rozštěpí na pravici a na levici.

Tím nechci tvrdit že to hnutí odporu proti Babišovi a jeho praktikám je zcela marné; každé takovéto hnutí může celkový charakter české politiky posunout alespoň kousek ke standardu obvyklému ve vyspělejších západních zemích. Ale neoddávejme se iluzím, že by tak mohly být vyřešeny nějaké zásadní společenské a politické rozpory a protiklady.

Souhlasím s tím, že milión chvilek nepředstavuje politickou alternativu samo o sobě, ale je to prodemokratické hnutí, které vytváří prostor pro politické alternativy. V duchu těchto alternativ dnes nejspíše jednají Piráti, částečně STAN, těží z nich ODS, která se ovšem v postavách typu Zahradila či Skopečka opět blíží staré klausovské ODS. Vllevo je nyní zcela volno. Buď se vzpamatuje sociální demokracie nebo je tu volno pro novou levicovou demokratickou anebo i bohužel populistickou stranu. Myslím, že dny ANO jsou sečteny. Jen mě udivuje, že sociální demokracie to vůbec nevidí - možná to bere tak, že když už stejně končí, tak si užije pár posledních dnů ve vládě.

Obávám se, že k tomu, aby dny ANO byly sečteny nás čeká ještě kus cesty.
Ohavně počítáno -- když ANO vyluxuje zbytek voličů ČSSD a naopak ztratí ze svých současných ovličů nějakých sedm, osm procent ve prospěch Pirátů, ODS a možná nějaké mnohakoaly, což není příliš nepravděpodobný scénář, pak stačí, aby SPD a KSČM právě jen prolezly do Sněmovny, eventuálně aby neprolezevší SPD nahradila Klausovic Trikolora a vládne dál Babiš.
Mimochodem, ANO jako silná opozice a proti němu nesourodá koalice, taky nic moc.
Porazit ANO a jeho skřetí pomahače (co do velikosti, nikoli podle Pána prstenu) je možné a nutné, ale bude to ještě dřina.

Kdysi řekl Sobotka, že ANO skončí až to Babiše přestane bavit. Myslím, že to platí. To neznamená, že by ANO skončilo do 14 dní, ale když nepadne Babiš teď, tak padne na podzim nebo na jaře, pochybuji, že by ANO přežilo příští volby. Nemyslím si, že jsme lepší než Italové a tam Berlusconi taky vzdoroval soustředěnému tlaku s pomocí svých médií a peněz řadu let a částečně je zpátky, ale máme vzor na Slovensku a myslím, že je naše společnost přece jen jinak rozvrstvená a nastavená než Itálie. Babiš už pochopil, co na něm demonstrujícím vadí, ohrazoval se, že není lhář, podvodník a zloděj - s vědomím toho není snadné žít, navíc vzdorovat veřejnému tlaku. Můj tip: ANO s Babišem skončí nejpozději do dvou let. Jestli skončí do té doby i sociální demokracie, bude záležet na ní, malou naději mám - jestli dokázala vyprodukovat Petříčka a Maláčovou, tak se v ní snad taky najde někdo, kdo zatáhne za záchrannou brzdu.

To jsou nehezká, opakuji nehezká slovíčka. Hnutí ANO a politická strana Trikolora bojují právě o to, aby čeští občané byli ochráněni před zvůlí EU, podněcované Sorošem, a aby nic platit nemuseli. Nebudeme skákat tak, jak nekompetentní bruselští byrokraté pískají. A hlavně se musíme vypořádat s domácími přisluhovači a udavači, kteří ve své chamtivosti po moci naší krásné České republice ten malér zavařili.

On Babiš zase nepotřebuje tak moc, ANO stačí dvacet procent, dvě až tři pětiprocentní strany, se kterými nemůže jít do koalice ani Hamáček (to jsem asi přehnal, takové se nejspíš nevyskytují) a Piráty a ODS na shodných 13%.

Nemyslím, že by se v této zemi našlo 20% voličů, kteří by věřili té pitomosti, co jsem napsal v prvním odstavci -- bohužel téměř doslova opsal z projevů Babiše, Faltýnka a Brabce, kromě první věty, ta je Klausova --, dvacet procent mezi těmi, kdo půjdou k volbám, to už je jiná. Ono koho nevolit, to je ve vlastech českých dnes dost jednoduché, ale koho volit? Jen na odmítnutí lidi k volbám nedostanete.

Ovšem kdyby byly volební hlasy záporné a volby by vyhrál ten, kdo je nejméně neoblíbený, třeba by pak lidé přišli "to těm politikům nandat".

Prostě volební systém jako taková "normalizace nenávisti" by možná fungoval lépe:-)

Volební systém funguje docela dobře -- jistě, nic není dokonalé a vždy jde vymýšlet vylepšení --, nefunguji politické strany. Na nich je, aby přesvědčily o tom, že chceme, aby nás zastupovaly a že mají co nabídnout, počínaje prachobyčejnou solidností.

by bylo přijatelnější a příjemnější (než se horko těžko rozhodovat pro jednu jedinou stranu) vhazovat do volební urny celý ten "volební koláč", který bych doma sám upekl (jak je potom ukazují v televizi po zavření volebních místností). Jednobarevný koláč bych nejspíš nepekl (s ohledem na přijatelné koaliční vládnutí). Strany s nulovým koaličním potenciálem (SPD, KSČM) pak svým volebním ziskem ztěžují složení jakékoliv vládní koalice nad 101 poslanců.

a každý si tam dá jen tu svoji pochutinu, tak pak ty volby dopadají jako když pejsek s kočičkou pekli dort - není to k jídlu.

Volby by měly být spíše soutěží "kuchařských receptů"
a ne soutěží kuchařských přísad a pochutin.

Jednou si pejskové s kočičkami řekli, že ty Babišovy koblihy už nějak zapáchají, že je vyhodí a upečou si dort. Jenže jak se takový dort dělá? Pejskové s kočičkami to nevěděli, ale naštěstí (či snad naneštěstí?) jim několik nejchytřejších pejsků a kočiček napsalo recept. Podle toho receptu prostě každý pejsek a každá kočička dá do toho společného dortu to, co má nejraději. 

Nadešel ten významný den a před kuchyní se vinula dlouhá fronta. Hodně pejsků a kočiček si myslelo, že ten minulý dort byl strašně přeslazený, jak tam tehdy nasypali všechen ten cukr, co jim zbyl, když to nestihli osladit Evropě. Proto si teď raději nesli pytlík soli, aby to nedopadlo jako minule. V některých těch pytlících od soli byl ale pepř, protože na tlačenku se pepř hodí lepší a pan prezident tlačenku rád.
Některým pejskům a kočičkám však přišel i ten minulý dort naopak stále málo sladký, a tak si opět přinesli cukr a přeli se o to, jestli je lepší cukr krystal nebo cukr kostkový. Takoví ti více noblesní pejsci a kočičky, co chodí i do kaváren, zvolili ovšem raději cukr bridge, protože nic jiného než cukr bridge nás nemůže ochránit před všepožírající amorfní solnou a pepřovou hmotou .
Tu najednou nastala v místě, kde stáli pejsci s rumem, jakási strkanice. No, to dá přece rozum – do dortu patří taky rum. Jenže tohle nebyli žádní dobráčtí bernardýni se soudkem na krku, ale nějací pitbulové a buldoci a vláčeli s sebou dvacetilitrové barely s metanolem, které vyhrabali nejspíš někde v policejních skladech. Tihleti pejsci se najednou zuřivě pustili do pejsků s tlačenkami - panečku to je rvačka, jen chlupy lítají - a snaží se vytlačit tlačenkáře z fronty na dort.
O kus dále jako obvykle probíhá pořadový výcvik. Sevřený útvar pejsků pochoduje na místě a má takový skelný pohled – kdoví, čím se to sjeli a chystají se to teď nasypat i do toho dortu.
"To bude zase břečka, vždyť se z toho otrávíme!" myslí si někteří pejsci a některé kočičky. S nostalgií vzpomínali na ty doby, kdy se žádné opravdové dorty nedělaly, totiž dělaly se jenom jako, jenom si na to hráli a dělali dort z písku, ale každý přece věděl, že se to nejí. A tak si tajně nesli své pytlíky s pískem a potutelně se těšili, jak všem protáhnou žaludky.

Našlo se dokonce i několik pejsků a kočiček, kteří si mysleli, že by se tam měla dát nějaká mouka, mlíčko a vajíčko. Ale těch bylo tak málo, že si řekli: "Vždyť by se ta troška mouky, mlíčka a vajíčka v té kupě soli, cukru, pepře, tlačenky, ochucené kapaliny do ostřikovačů, písku a tvrdých drog nadobro ztratila. Dáme tam raději sůl nebo cukr, toho tam bude nejvíc, to se přece nemůžeme splést.

A konečně je tu čtrnáctá hodina, přibíhají pejsci z výzkumných agentur a přinášejí náramně pestrý dort. To bude dobrota!

Milé děti, jestlipak víte, jak to asi dopadlo a jak dort pejskům a kočičkám chutnal? Já vám to tedy povím. Dopadlo to moc špatně. Pejskové a kočičky měli veliké bolení bříška a někteří se i otrávili. Ti, co se z toho vylízali, šli pak za dětmi, aby jim poradily.
A děti jim povídají: "Vy jste to ale vyhafli a vymňoukli, takhle se přece dort nedělá. Vždyť ten recept, co máte, není žádný recept na dort!
V receptu musí být napsáno, kolik se tam čeho dává, a jiné věci zase, že tam vůbec nepatří. Sepište si pěkně všechny ty dobroty, které jste tam chtěli dát, včetně kapaliny do ostřikovačů, drog, ale i mouky, mlíčka a vajíčka na lístek, okopírujte ho hodněkrát a rozdejte všem pejskům a kočičkám. Každý pejsek a každá kočička pak ke každé té dobrotě na lístku připíše svůj názor - kolik by se jí do dortu mělo dát. Když si bude myslet, že tam něco nepatří, tak to taky k té dobrotě napíše. K těm nebezpečným jedům dá obzvlášť výrazné varování. Každý vlastně napíše svůj recept, pak se všechny ty recepty dají dohromady a udělá se z nich jeden. Podle toho pak ten dort uděláte.

Všichni se tak vyjádří k celému dortu a ne jen k jedné jeho složce – to jste sami poznali, že to k ničemu nevede. A uvidíte příště, kolik otrávených pejsků a kočiček, kteří se zařekli, že už nikdy žádné dorty mlsat nebudou, kolik z nich příště nadšeně přijde se svým receptem na dort!
Jen budete mít asi trochu problém s těmi pejsky a kočičkami, co vlastní ty cukrovary a solné doly, co pěstují ten pepř, dělají tlačenku, pančují alkohol a vyrábějí drogy."
Děti popřály pejskům a kočičkám hodně štěstí a šli si zase hrát.

Tak to byla, milé děti, pohádka o předčasných volbách do poslanecké sněmovny.

příště si povíme pohádku o tom, proč nikdy nemáte krmit troly.