K evropským volbám míří sociální demokraté s okopanými lýtky

Petra Dvořáková

ČSSD v evropské kampani pracuje s tématy, jež jsou jí vlastní. V otázkách, které by mohly euroskeptické voliče namíchnout, si však nadále počíná slabošsky. A i když vede kandidátku biolog Pavel Poc, její program není „zelený“.

„Ono je to někdy v politice jako ve fotbale. Jednou z tribuny jásají, podruhé z tribuny pískají. A když si dovolím zažertovat, tak většinu času ve fotbalovém zápase a možná i v politice strávíte tím, že běháte po hřišti bez míče a necháváte si okopávat lýtka,“ zahájil předvolební tažení sociálních demokratů, rámované heslem Za férovou Evropu, lídr kandidátky ČSSD a současný europoslanec Pavel Poc na nádvoří Lidového domu s fotbalovou bránou za zády.

Ačkoliv sociální demokraté sebevědomě hovoří o zisku nejméně dvou až tří mandátů v Evropském parlamentu, vědí, že se na ně nyní snáší z tribuny voličů více pískotu než jásotu. Preference strany se pohybují okolo sedmi procent (v roce 2014 přitom dosáhli na téměř patnáct procent) a ČSSD teď hledá cestu ke svým ztraceným tradičním voličům, kteří se zatoulali nejčastěji ke hnutí ANO.

V rámci své předvolební kampaně, kompletně stylizované jako fotbalový zápas o budoucnost Evropy, udílejí sociální demokraté červené karty geograficky podmíněným nespravedlnostem, jakými jsou rozdílné mzdy či dvojí kvalita potravin. Pokoušejí se sami sebe prezentovat jako jediného dostatečně odhodlaného obránce zaměstnanců a spotřebitelů před škrty a přísností pravice, před vykořisťovatelskou svévolí nadnárodních korporací.

Hovoří o nutnosti zavřít nůžky mezi východem a západem, slibují společný konsolidovaný základ daně jakožto hůl na daňové ráje, kratší pracovní dobu a zároveň férové západní mzdy, a zvláště ústy lídra Poce se zavazují chránit i vodu a půdu. Na první pohled se tematické skladbě kampaně těžko něco vyčítá. Sociální demokracie pracuje s otázkami, s nimiž jako sociální demokracie pracovat má.

Pavel Poc považuje jadernou energetiku za momentálně nejlepší řešení, jak omezit emise oxidu uhličitého. Foto FB P. Poce

Pomáháme sirotkům v Iráku a Erasmem k vlastenectví

Ačkoliv však ČSSD jasně hájí ideu silné Evropské unie — jakožto jediného možného garanta a strážce „férové Evropy“ - s tématy, která by mohla pálit euroskeptičtější část potenciálního voličstva, zachází zatraceně obezřetně. Ba zbaběle.

Všude, kde může, ČSSD neúnavně upozorňuje, že to byli právě její ministři, kdo pohřbil projekt kvót na přerozdělování migrantů. Závazek nepodporovat kvóty je pro ně dokonce natolik důležitý, že jej zahrnuli do všemi kandidáty podepsaného desatera sociálně-demokratického europoslance. Sociální demokracie se dušuje, že „není proimigrační stranou, jak lživě tvrdí politická konkurence“.

České protimigrantské sobectví v programovém argumentáři obhajují sociální demokraté tvrzeními jako: „Pomáháme stovkám osiřelých dětí v Iráku, staráme se o děti v utečeneckých táborech v Sýrii, poskytujeme lékařskou péči v postižených regionech, učíme afghánské zemědělce soběstačnosti nebo vybavujeme libanonské školy. Jsme solidární a budeme dál pomáhat tam, kde lidé trpí.“

A to přesto, že Česká republika dlouhodobě nepřispívá do rozvojové spolupráce zdaleka tolik, kolik by dle mezinárodních závazků měla. A navzdory tomu, že rozvojová pomoc s pomocí válečným běžencům nijak přímo nesouvisí.

Dokonce i záměr navýšit finanční podporu studijním pobytům v zahraničí se pokusili sociální demokraté přelakovat na otázku národního sebevědomí. „Jazykově vybavení Češi si potvrdí, že se za svůj národ nemusí stydět, a stávají se tak hrdými vlastenci,“ argumentuje ČSSD ve prospěch Erasmu.

Sociální demokraté sklánějí hřbet i před českou skepsí k euru a svým podpisem se zavazují, že přijetí eura nepodpoří, dokud to pro Českou republiku nebude jednoznačně výhodné. A stejně tak samozřejmě nepřipustí, aby bylo omezeno právo na držení zbraní. Evropská unie se v jejich pojetí zkrátka jeví jako prosperující pevnost Evropa, jejímž hlavním účelem je dozor nad sociálními právy rodilých Evropanů.

„Místo aby sociální demokracie pracovala na vzdělávání svých voličů, standardizuje ideje českého izolacionismu,“ shrnuje krátkozrakost takového počínání politolog Lukáš Jelínek. Couvání před potenciální xenofobií voličů přitom voličské preference nezvyšuje. Ba naopak.

Tradiční euroskeptičtí voliči sociálních demokratů k volbám do Evropského parlamentu mnohdy vůbec nepřijdou, protože je evropské dění zkrátka nezajímá. Podle analýzy agentury Median jsou ČSSD a ANO stranami, kterým případná - a pravděpodobná — nízká volební účast nejvíce uškodí.

A obhájci národoveckého socialismu, kteří přijdou, dají slovy Jelínka přednost kovářovi před kováříčkem a budou hlasovat pro jednoho z nemaskovaných národovců. Naopak voliči liberálně levicoví jim mohou ve zděšení z tvrzení, že by se měli navrátit z Erasmu češštější než kdy předtím, přeběhnout k Pirátům.

„Právě podporou přijetí eura by se přitom mohli od ostatních partají odlišit,“ připomíná jiný politolog Jiří Pehe skutečnost, že sociálně-demokratická kopaná za férovou Evropu vlastně mezi kampaněmi ostatních stran nijak zvlášť nevyniká.

Okopaná lýtka od koaličního partnera

Kupříkladu vlajkovou loď kampaně, téma dvojí kvality potravin, které na půdě Evropského parlamentu deset let úspěšně zviditelňuje sociálně-demokratická europoslankyně Olga Sehnalová, si už přivlastnil premiér Andrej Babiš a jeho hnutí ANO.

„Je to tak a zdá se, že se s tím nedá nic dělat. Andrej Babiš a jím vlastněné politické hnutí ANO je od začátku své existence široce rozkročeno v rámci politického spektra a sbírá hlasy napříč věkovými, sociálními či vzdělanostními a příjmovými skupinami. Hlasy bere pravici, levici, komunistům, lidovcům, zeleným, pirátům, i nám, sociální demokracii. A programem sociální demokracie se často nechává inspirovat i před volbami,“ komentuje smířeně ČSSD na webu taktiku hnutí, s nímž už podruhé vlezla do vlády.

Jestli někdo v současnosti okopává sociálním demokratům na hřišti lýtka, pak je to právě jejich vlastní koaliční partner. A sociální demokraté sami sobě: svou neschopností odolat vidině ministerských seslí i za cenu hry podle Babišova pískání a totální absencí politické odvahy.

Právě odvaha otevřeně kritizovat účast strany ve vládě měla být důvodem, proč ČSSD neobsadila do čela kandidátky bývalého místopředsedu Evropského parlamentu Libora Roučka. Ten se v reakci na výzvy spolustraníků nabídl, že „i za téměř beznadějné situace, kdy reálně hrozí, že se do Evropského parlamentu nedostane ani jeden zástupce ČSSD“, kandidátku povede.

„Nato mi Hamáček vzkázal, že jsem veřejně vystupoval a v referendu hlasoval proti vstupu do vládní koalice s Babišem, takže to není možné,“ popisuje Rouček. Stranické grémium ho následně netransparentně bez jakýchkoliv konzultací či primárek uklidilo na páté místo kandidátky, což Rouček odmítl a odstoupil.

Jádrem ke zdraví planety

Jako o možném lídrovi se spekulovalo o bývalém ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi či odborovém předákovi Josefu Středulovi - který dle svých slov o podobný post nikdy nestál. Nakonec si stranické grémium za tahouna kampaně vybralo stávajícího europoslance Poce. Druhou pozici obsadila řadovým voličům známější bojovnice za férové potraviny Sehnalová, která v posledních volbách získala téměř třikrát více preferenčních hlasů než Poc.

Biolog Poc jako své nejdůležitější téma prezentuje ochranu životního prostředí. V Bruselu se zasadil o zákaz používání rakovinotvorných glyfosátů a nebezpečných pesticidů podílejících se na úbytku včel, bojuje proti ilegálním množírnám psů a koček či proti dovozu masa z divoce žijících zvířat, rád by prosadil monitoring opylovačů.

Jakožto řešení do doby, než bude možné plně přejít na energii z obnovitelných zdrojů, pak podporuje Poc jadernou energetiku. Podporuje ji poměrně vehementě. V dubnu navšítivil s ředitelem Agentury pro jadernou energetiku při OECD Temelín, aby zde propagovali stavbu horkovodu, který povede až do Českých Budějovic. Prý tak ušetříme osmdesát tisíc tun emisí oxidu uhličitého ročně.

Poc dříve podnikal. Figuroval jako jednatel a společník ve firmě Zahradnická a parková spol. s. r. o. V roce 2011, kdy Poc prodal svůj podíl, se firma přihlásila do veřejného výběrového řízení ve věci zahradnických prací pro město Mariánské lázně. Město tehdy dalo přednost nabídce Miloslavy Slepičkové. Zahradnická a parková spol. s. r. o. si však na průběh výběrového řízení stěžovala u antimonopolního úřadu a argumentovala přitom interními informacemi z nabídky paní Slepičkové, které vůbec neměla mít k dispozici.

Nabídky byly uložené v kanceláři odboru pro životní prostředí, který tehdy vedla Lenka Pocová, tedy europoslancova manželka. Firma dříve spoluvlastněná Pocem zakázku v hodnotě asi dvaceti milionů úspěšně urvala pro sebe, zatímco Slepičkovou popotahoval antimonopolní úřad několik let, hrozil jí desetimilionovou pokutou a zákazem účasti ve veřejných zakázkách. Poc podíl svůj či manželky na úniku informací odmítá s odkazem na to, že tehdy už ve firmě nefiguroval.

Kandidátku, chvályhodně obsazenou z hlediska pohlaví kandidátů zipovou metodou, doplnili bývalá europoslankyně Zuzana Brzobohatá či mladí sociální demokraté Radek Hlaváček a Daniela Vašátková. Do první desítky se dostali i bývalá předsedkyně dozorčí rady Technické správy komunikací Lucie Svobodá, která v minulosti schválila kritizované statisícové odměny pro členy rady, či náměstek ministra vnitra a bývalý zaměstnanec nelichotivě prosluslé čínské firmy CEFC, která u nás lobuje za zájmy východní velmoci, Jakub Kulhánek. Výsledná kandidátka je dle předsedy Hamáčka „mixem zkušeností a dravého mládí“.

Právě progresivní zástupci „dravého mládí“ Hlaváček a Vašátková, oba mimochodem příležitostní komentátoři Deníku Referendum, by si zasloužili více pozornosti. „Nic proti reformě justice. Ale nelze ji vést s trestně stíhaným premiérem v čele naší země a s resortem spravedlnosti v rukou hnutí ANO,“ tweetuje Hlaváček, který spolu s dalšími mladými sociálními demokraty podal předloni trestní oznámení za holocaust popírající výrok o „neexistujícím pseudokoncentráku“ na poslance Miroslava Roznera.

Vašátková dokonce kritice Babiše a vládní účasti své vlastní strany věnovala celé články. ČSSD přirovnala k naivní žábě, zatímco ANO k prolhanému štírovi. Voliče, které znechucuje stranická národovecky sociální zbabělost, by mohla kandidatura Hlaváčka a Vašátkové nakonec k volbě ČSSD přemluvit. Do Evropského parlamentu se však s největší pravděpodobností nedostane ani jeden z nich.

Zkušená politička Zuzana Brzobohatá zase místo, aby házela drobky českým frustracím, kandiduje s celoevropskými tématy. Chce prosadit zavedení minimálního evropského příjmu nebo zamezit energetické chudobě, tedy předraženosti energií v některých členských zemích. A to přesto, že zrovna energetická chudoba se České republiky nedotýká. Zřejmě jí zkrátka doopravdy záleží na férové Evropě, pro což by svědčilo, že jako europoslankyně v letech 2009 až 2014 měla dle hodnocení občanských organizací zelenější profil než mnozí členové evropské frakce zelených.

I hnutí ANO má „zelenější“ program

Ale stejně jako Hlaváček či Vašátková zůstává Brzobohatá takřka neviditelná. Vidět jsou téměř výhradně Poc a Sehnalová se svými nekompromisně zdviženými červenými kartami.

Ti, kdo alespoň po očku jejich práci v Evropském parlamentu sledovali, často hodnotí sázku na duo europoslanců pozitivně. Je však otázkou, zda alespoň po očku sledují práci českých europoslanců řadoví voliči. Kolik z nich ví, že nad sladkostmi na východě šizenými lamentovala před mnoha lety už Sehnalová, a ne až teď v kampani Babiš.

Stejně tak se nezdá, že se hlas pro sociální demokraty rovná aktu v zájmu planety. Jak vyplývá z čerstvě zveřejněné analýzy Hnutí DUHA, jak Poc, tak Sehnalová v Evropském parlamentu skutečně patřili mezi „nejzelenější české europoslance“ a téměř vždy hlasovali ve prospěch životního prostředí.

Na druhou stranu stejná analýza dokládá, že ačkoliv téma životního prostředí sociální demokracie v kampani akcentuje, program ČSSD úplně opomíjí problematiku smogu, omezení plastů, ochrany přírodního dědictví, občanských práv a standardů a — Temelíne, div se — čisté energetiky. Dokonce i program hnutí ANO, vedené ničitelem české krajiny Babišem, je podle Hnutí Duha zelenější.

Hlas svůj i manželky nicméně sociální demokracii přislíbil nejvlivnější český národovecký socialista, prezident Miloš Zeman, který sociálním demokratům ještě před rokem okopával lýtka spolu s Babišem.

    Diskuse (50 příspěvků)
    "Naopak voliči liberálně levicoví jim mohou ve zděšení z tvrzení, že by se měli navrátit z Erasmu češštější než kdy předtím, přeběhnout k Pirátům."

    Toto tvrzení, lehce překrucující smysl původního vyjádření, mne tedy pořádně rozesmálo.
    A prohlášení v perexu, že i přesto, že soc. dem. europoslanci prokazatelně hlasují nejzeleněji ze všech, nejsou zelení, je ze stejného ranku.
    V rámci krystalické nenávisti DR vůči ČSSD to ale nepřekvapí...

    Jestli si autorka myslí, že by soc.dem. ve volbách pomohlo přihlásit se k povinným migračním kvótám a euru a odmítnout jadernou energetiku, podle mě se mýlí.
    PK
    May 21, 2019 v 13.27
    Autorka si pravděpodobně myslí, že přihlásit se k povinným migračním kvótám by bylo morálně správné.

    Ale chápu, že pro kobliháře a zemanovce je to naprosto nesrozumitelná řeč.
    Ano, autorka si to zřejmě myslí.
    Já si to nemyslím, povinné přerozdělovací kvóty s morálkou podle mě nemají nic společného, navíc by od nás stejně utekli za lepším, ke svým, což není nic proti ničemu a vcelku to chápu...

    Urážky v závěrečné větě mluví o vás. Beru na vědomí.
    MP
    May 21, 2019 v 16.45
    Pavlu Kolaříkovi
    Aleš Morbicer má pravdu. ČSSD model 2019 by se opravdu nemohla přihlásit k solidárnímu řešení imigrační krize a musí důsledně odmítnout pomluvu, že by byla "proimigrační stranou". A totéž se týká Erasmu, zelené politiky etc.

    ČSSD totiž vynaložila obrovské úsilí na to, aby se voličů, které by podobná témata mohla oslovit zbavila a šťastně dorazila do přístavu, ve kterém ji všechny sociologické průzkumy sdělují, že volič ČSSD má základní vzdělání, obává se imigrantů a jediné, co ho zajímá, jsou sociální jistoty (tedy, pokud se ho nebudeme ptát, co si pod tím souslovím představuje). Prostě volič, kterému Hamáček, Staněk a Dolínek mohou intelektuálně inponovat a mají mu co nabídnout podle zásady, "to, co mi Vám dokážeme slíbit, Vám nikdo jiný nedokáže dát".
    PK
    May 21, 2019 v 17.18
    Martinu Profantovi
    No tak to AfD má chytřejší slogan, nebo tedy měla před volbami do spolkového sněmu. Po Mnichově vylepila plakáty s nápisem "My vám splníme to, co vám CSU slíbí". :-)

    Ale stejně jsou to paradoxy. CSU získala téměř nálepku protiuprchlické strany, a to jenom proto, že právě důsledně trvala na prosazování kvót, a potom řekla, že když tedy naši drazí sousedi z Višegrádu absolutně odmítají jakoukoliv spolupráci, no tak bychom se my v Německu měli taky podle toho zařídit, protože to už tak dál nejde. A to poté, co v Německu bylo už těch 800 tisíc uprchlíků, a v Bavorsku samotném patřičný díl z toho.

    Ale v Česku bohužel dokonce i Jiří Drahoš se ve volební kampani bránil pomluvě, že by byl "proimigrační", a považoval za nutné zdůrazňovat, že zásadně odmítá kvóty. No, tak co pak můžeme čekat od těch blbých socanů, že.
    MP
    May 21, 2019 v 22.29
    Pane Profante,
    zlatá slova! Tesat do kamene.

    (Pro jistotu připojuji citát, o němž mluvím: ČSSD totiž vynaložila obrovské úsilí na to, aby se voličů, které by podobná témata mohla oslovit zbavila a šťastně dorazila do přístavu, ve kterém ji všechny sociologické průzkumy sdělují, že volič ČSSD má základní vzdělání, obává se imigrantů a jediné, co ho zajímá, jsou sociální jistoty (tedy, pokud se ho nebudeme ptát, co si pod tím souslovím představuje).)
    Já si pamatuji na davy uprchlíků skandující "Deutschland, Deutschland".
    Žádné přerozdělovací kvóty by nefungovaly, byl by to jen obchod s lidmi.
    Mimochodem EU (včetně ČR) vyplácí miliardy eur Turecku za zadržování migrantů a miliony eur Libyi, aby si je nechala ve svých koncentrácích...
    Možná by tehdy bylo taktičtější nějaké uprchlíky vzít, stejně by na pár výjimek co nevidět utekli na západ........... ale hysterie byla obrovská, politici se neodvážili.

    A ano, v ČR není žádná strana nad 1%, která by byla promigrační.

    HZ
    May 22, 2019 v 9.54
    Pane Morbicere,
    termíny "promigrační" či "protimigrační" jsou zavádějící, to je vám doufám jasné. Vyslovit se pro přijímání uprchlíků, ať už podle kvót či podle obyčejné solidarity s nimi i se zeměmi, kde se hromadí, a zároveň být proti zcela nekontrolovatelné migraci, není výraz nekonzistence, ale odpovědné politiky, která u nás nemá zastánce.
    Hysterie, kterou nazýváte obrovskou, nevyrostla ze dne na den, ale byla aktivně živena, aniž se jí někdo včas postavil. Mnozí to čekali od sociální demokracie a o tom je právě řeč.
    May 22, 2019 v 10.4
    Pokud jde o kvóty
    Velmi mi schází nejen v ČR, ale v celé Evropě, strana, která by kvóty na migranty odmítla z toho morálně správného důvodu: že celá debata o těch kvótách přistupuje k migrantům jako k věcem, jako ke zboží, nebo spíš jako k toxickému odpadu.

    V současné době je odmítavý postoj Česka ke kvótám pro uprchlíky ve skutečnosti s velkou pravděpodobností příznivý. Kdybychom projevili solidaritu se svými evropskými partnery a kvóty dodrželi, ocitli by se někteří z uprchlíků v malé a na evropské poměry chudé a zaostalé zemi — o nic vyspělejší, než byla Sýrie, než ji zničila válka —, o které pravděpodobně v životě neslyšeli a kde se mluví podivným, složitým, naprosto nesrozumitelným jazykem. V případě udělení azylu by byli odsouzeni v této strašidelné zemi žít, dokud se nebudou moci vrátit zpátky domů, nebo dokud se nepřizpůsobí; odejít do Německa, kde se domluví a kde mají známé, možná i příbuzné, by jim dovoleno nebylo. Azyl by nicméně stejně nejspíš nedostali, protože v této zemi se zachází s přistěhovalci, včetně uprchlíků, jako se zločinci, ubytováváme je v něčem jako trestaneckých koloniích a azylové řízení spočívá v hledání přijatelné záminky pro odmítnutí azylu, a to hledání tak usilovném, že když příslušní úřeníci Ministerstva vnitra žádný důvod pro zamítnutí azylu nenajdou v zákonem stanovené tříměsíční lhůtě pro rozhodnutí, rozhodnou zpravidla tak, že konečné rozhodnutí se odkládá o další tři měsíce — kterýžto svérázný výklad zákona je u nás všeobecně přijímán, ministerstvu ani konkrétnímu zodpovědnému úředníkovi za něj žádný postih nehrozí, a že by žadatel o azyl ten azyl dostal na základě vypršení lhůty, to se v Česku stát už vůbec nemůže. Teprve v případech, kdy ministerstvo někomu odmítne udělit azyl na základě naprosto absurdních důvodů, má žadatel šanci, že soudy rozhodnou v jeho prospěch. Být na základě kvót přidělen k vyřízení žádosti o azyl do Česka by bylo přínosem jen pro ty lidi, kteří v uprchlických táborech živoří v naprosto nelidských podmínkách a zcela bez naděje na jakékoliv zlepšení.

    Jediným morálně a lidsky přijatelným řešením je podniknout zásadní kroky k opravdové federalizaci Evropy, zavést jednotný vízový a azylový systém, jednotná víza i jednotný azyl platné pro celý Schengenský prostor — konec deportací ukrajinských dělníků s polskými vízy z Česka — a federální agenturu pro pomoc uprchlíkům a integraci migrantů, jejíž práce bude financována z výrazně posíleného federálního rozpočtu Unie. Jestli pak budou žadatelé o azyl dočasně ubytováni v Česku nebo v Itálii, o tom by rozhodovalo, nakolik budou Česko nebo Itálie chtít za peníze z federálního rozpočtu poskytovat potřebné ubytovací kapacity.

    Patrně jediné politické uskupení v Evropě, které má něco takového v programu, je mezinárodní koalice Evropské jaro sestavená hnutím DiEM25, jehož jsem členem:
    https://www.program.europeanspring.net/policies/welcoming-newcomers-to-europe#humane-common-asylum-system
    Ano paní Zemanová, s TOP09 byla úplně na počátku ČSSD jediná, která se aspoň náznakem proti té hysterii postavila.
    Ale moc dlouho ji to nevydrželo, to je fakt.
    Ono totiž ti, kteří tady tak ČSSD kritizují, Pleva, Profant, Kolařík a další, ČSSD buď nikdy nebo už dávno nevolí...

    Byla chyba, že jsme nějaké uprchlíky nevzali, jejich následný úprk na západ by byl pro tuto vyhroceně moralistickou diskusi docela přínosný...
    + Další komentáře