Koncem příštího týdne čekají Českou republiku volby do Evropského parlamentu. O přízeň voličů a jednadvacet mandátů se uchází rekordních devětatřicet politických stran a hnutí. Volební průzkumy předvídají vítězství vládního ANO premiéra Andreje Babiše, do popředí se ale dere i ODS a především Piráti. Oproti tomu pro levici se příjemné překvapení pravděpodobně nechystá.

Řadu stran do voleb vedou současní europoslanci. Rovnou dvě členky Evropského parlamentu stojí v čele kandidátky ANO: místopředsedkyně klubu ALDE Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě nestr. za ANO).

Kampani Babišova politického hnutí vévodí apel na národní suverenitu a „silné Česko“. Pod heslem „Česko ochráníme — tvrdě a nekompromisně“ slibuje výraznou reformu Evropské unie, která by se měla zaměřit na omezení unijních pravomocí v sociální či daňové oblasti. Zemědělská politika by podle ANO měla být naopak společná.

Babišovo politické hnutí se znovu snaží využít i téma migrace. „Vnější hranice Evropské unie musí být naprosto neprostupná pro ilegální migraci, to je jedním z našich prioritních cílů. Budeme důsledně trvat na potírání nelegální migrace, převaděčství a obchodu s lidmi. O tom, kdo do jakéhokoli státu Evropské unie přijde, nesmějí rozhodovat převaděči ani umělé kvóty, ale suverénní státy,“ píše ANO v programu.

Do otevřeného konfliktu s ANO v evropských volbách vstoupili především Piráti. Ty do Evropy vede Marcel Kolaja, propagátor svobodného softwaru, který slibuje mimo jiné boj proti korporátnímu lobbingu v Evropském parlamentu, důsledné zdanění nadnárodních digitálních gigantů či ochranu životního prostředí.

Část pirátského programu se přímo dotýká problémů kolem dotační politiky, a tedy i Babiše. Strana prosazuje například finanční limity pro dotace zemědělským koncernům a systém, ve kterém by „dotace byly podmíněny šetrným přístupem ke krajině a podporovaly rozvoj venkova, ne obřích agrokorporací“.

Piráti se ale drží i svých tradičního témat transparentnosti a obrany svobodného internetu. Chtějí se také postavit autoritářským tendencím v Evropě či hájit zájmy lidí zaměstnávaných přes pracovní agentury. Programový konflikt se ale ve veřejném prostoru jako již tradičně prakticky vůbec nerozvinul.

Na pravici si změří síly proveropské subjekty s euroskeptickou ODS

První příčky ve výsledcích voleb se chystá zaujmout i ODS v čele s europoslancem a vedoucím kandidátem evropské Aliance Konzervativců a reformistů Janem Zahradilem. V Evropském parlamentu chce prosazovat především posílení pravomoci jednotlivých států a zeštíhlení evropského právního systému. „Za naprosto zásadní považujeme boj proti zbytečné byrokracii,“ píše ODS ve svém Evropském desateru.

Pro občanské demokraty je důležité i odbourávání bariér pro volný trh, stejně jako zachování práva veta členských států v daňových otázkách. ODS ale také chce zprůhlednit dotační systém a vyřadit z něj velké nadnárodní koncerny.

Hned tři europoslanci vedou další středopravicovou kandidátku: Spojence pro Evropu tvořené především silami TOP 09 a STAN. V čele Spojenců stojí nejznámější z nich, předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Široká koalice zahrnuje kromě dvou hlavních subjektů i patnáct menších politických stran a hnutí. Mezi těmi jsou především regionální uskupení jako Fórum Jihlava, ale nechybí ani Zelení či Liberálně ekologická strana.