Evropský parlament schválil většinou 348 hlasů proti 274 při 36 zdrženích kontroverzní směrnici posilující vymáhání autorských práv v internetovém prostředí. Podle zastánců úprava pomůže žurnalistice mimo jiné omezením zpravodajských agregátorů. Kritici opatření vytýkají faktickou nutnost zavedení automatizovaných filtrů blokujících potenciálně problematický obsah nahrávaný na velké digitální platformy. Jedná se podle nich o cenzuru internetu, která zkomplikuje svobodné šíření informací.

„Víme, že se nepodařilo vyřešit všechny problémy a budeme na nich pracovat v průběhu zavádění opatření. Věřím ale, že nám směrnice dá nástroje na obranu autorských práv v digitální ekonomice a zajistí spravedlivé odměňování novinářů,“ uvedl ještě před hlasováním šéf Evropské federace novinářů Mogens Blicher Bjerregård s tím, že Federace má ke směrnici dílčí výtky, podporuje ale jeden z jejích nejvíce diskutovaných bodů, původně řazený jako článek jedenáct.

Ten má držitelům autorských práv, především umělcům a novinářům, zajistit odměnu za zpřístupnění jejich práce ze strany digitálních korporací typu Googlu či Facebooku. Opatření má na jednu stranu zajistit, že agregátory jako Google News nebudou zneužívat práce žurnalistů ze standardních redakcí, na stranu druhou může vést k tomu, že digitální giganti přestanou zveřejňovat u odkazů na zprávy například začátek perexu.

Europoslanci odmítli hlasovat o pozměňovacích návrzích, a v rámci jednoho hlasování tak schválili i část směrnice budící zřejmě největší kontroverze — článek třináct. Ten de facto přesouvá odpovědnost za případné porušení autorských práv od uživatelů digitálních platforem na jejich provozovatele.

Na těch dosud ležela povinnost odstranit nezákonný obsah v případě, že je na něj upozornil například držitel autorských práv. Nyní ovšem budou nuceni nahrávaná data sami analyzovat a eventuálně preventivně odstraňovat.

Kritici před článkem třináct varují. Povede podle nich k zavádění algoritmů filtrujících obsah, v nichž pravděpodobně uvízne i množství legálních příspěvků. Automatizované filtry totiž nedisponují lidskou schopností interpretace a chápání kontextu či ironie. Mnozí politici či zástupci občanské společnosti, jako je německá pirátská europoslankyně Julie Reda, proto označují přijetí opatření za „temný den pro svobodu internetu“, který ukončí volnost a osobitost digitální kultury.