Evropský parlament schválil většinou 348 hlasů proti 274 při 36 zdrženích kontroverzní směrnici posilující vymáhání autorských práv v internetovém prostředí. Podle zastánců úprava pomůže žurnalistice mimo jiné omezením zpravodajských agregátorů. Kritici opatření vytýkají faktickou nutnost zavedení automatizovaných filtrů blokujících potenciálně problematický obsah nahrávaný na velké digitální platformy. Jedná se podle nich o cenzuru internetu, která zkomplikuje svobodné šíření informací.

„Víme, že se nepodařilo vyřešit všechny problémy a budeme na nich pracovat v průběhu zavádění opatření. Věřím ale, že nám směrnice dá nástroje na obranu autorských práv v digitální ekonomice a zajistí spravedlivé odměňování novinářů,“ uvedl ještě před hlasováním šéf Evropské federace novinářů Mogens Blicher Bjerregård s tím, že Federace má ke směrnici dílčí výtky, podporuje ale jeden z jejích nejvíce diskutovaných bodů, původně řazený jako článek jedenáct.

Ten má držitelům autorských práv, především umělcům a novinářům, zajistit odměnu za zpřístupnění jejich práce ze strany digitálních korporací typu Googlu či Facebooku. Opatření má na jednu stranu zajistit, že agregátory jako Google News nebudou zneužívat práce žurnalistů ze standardních redakcí, na stranu druhou může vést k tomu, že digitální giganti přestanou zveřejňovat u odkazů na zprávy například začátek perexu.

Europoslanci odmítli hlasovat o pozměňovacích návrzích, a v rámci jednoho hlasování tak schválili i část směrnice budící zřejmě největší kontroverze — článek třináct. Ten de facto přesouvá odpovědnost za případné porušení autorských práv od uživatelů digitálních platforem na jejich provozovatele.

Na těch dosud ležela povinnost odstranit nezákonný obsah v případě, že je na něj upozornil například držitel autorských práv. Nyní ovšem budou nuceni nahrávaná data sami analyzovat a eventuálně preventivně odstraňovat.

Kritici před článkem třináct varují. Povede podle nich k zavádění algoritmů filtrujících obsah, v nichž pravděpodobně uvízne i množství legálních příspěvků. Automatizované filtry totiž nedisponují lidskou schopností interpretace a chápání kontextu či ironie. Mnozí politici či zástupci občanské společnosti, jako je německá pirátská europoslankyně Julie Reda, proto označují přijetí opatření za „temný den pro svobodu internetu“, který ukončí volnost a osobitost digitální kultury.

Obdobně se vyjádřili i zástupci občanského sektoru zaměřující se na svobodu sdílení informací. „Je to těžký zásah pro každého uživatele internetu v Evropě. Nyní riskujeme vytvoření uzavřenější společnosti v době, kdy bychom měli raději pracovat na tom, abychom užívali výhody internetu k budování otevřeného světa, v němž vědění tvoří moc pro všechny, nejen pro úzkou elitu,“ řekla výkonná ředitelka Open Knowledge Foundation a europoslankyně za britskou Labour Party Catherine Stihlerová.

Stihlerová poukázala i na to, že Evropský parlament odmítl vyslyšet požadavky od občanů evropských států, kteří žádali odmítnutí či přehodnocení směrnice. Hlavní tématickou petici s titulem „Stop cenzurní mašinérii — zachraňme internet“ na digitální platformě Change.org podepsalo k úternímu odpoledni přes pět milionů lidí.

Směrnice vadí i korporacím. Nechce se jim platit, říkají kritici

Zastavení směrnice ovšem nepožadovala pouze část občanské společnosti, ale také digitální korporace, které nyní pravděpodobně budou muset platit za dosud bezplatně zprostředkovávaný obsah. V Bruselu za zrušení článků jedenáct a třináct lobboval především technologický gigant Google.

Korporace varuje před údajnou právní neurčitostí některých bodů směrnice a poukazuje na hrozbu poškození rostoucí digitální ekonomiky. Google nicméně uvedl, že je zcela ochoten spolupracovat se zákonodárci i držiteli autorských práv na co nejhladším uvedení nových povinností do praxe.

Zastánci opatření ovšem pokládají výtky od obrů digitálního trhu za účelové, stejně jako jejich proklamovanou starost o svobodu internetu. „Nepovažuji za projev svobody, pokud někdo vydělává peníze na něčem, co mu nepatří. A to mnoho velkých firem, národních či globálních, právě dnes činí,“ řekl europoslanec Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09) ČTK.

Podle kritiků, jako je pirátská poslankyně Julie Reda, je ale zcela mylné snažit se řešit privilegia korporací jako Google v rámci autorského práva. Jejich schopnost vydělávat na obsahu, který produkují mediální organizace totiž neplyne z nedostatečné ochrany autorských práv, ale z možnosti používat osobní data k zacílení reklamy. Julie Reda se tak obává, že opatření nevyřeší problém nepoctivého výdělku digitálních platforem na úkor mediálních organizací, zdeformuje prostředí internetu ve prospěch velkých hráčů a ohrozí pluralitu, protože nové podmínky povedou k diskriminaci menších médií.