Vláda v pondělí projednala dva poslanecké návrhy na úpravu autorského práva. Podle návrhu vládního ANO i opoziční SPD by majitelé veřejně přístupných provozoven neměli platit za zapnutou televizi či rádio, jestliže pro ně hudební či podobná produkce nemá hospodářský význam.

K prvému návrhu se vláda postavila neutrálně i přes částečně nesouhlasná stanoviska ministerstva kultury a financí. Úpravu SPD odmítla coby nekvalitně zpracovanou. Prakticky stejnou novelizaci autorského zákona navrženou Senátem odmítla Sněmovna na začátku února.

„Pokud jde o první návrh, tak vláda zaujala neutrální stanovisko s tím, že do jisté míry vnímá logičnost úpravy, podle které by malí podnikatelé neměli být zatěžováni. Na druhou stranu upozorňuje na rizika, která vyplývají z možného rozporu s mezinárodním právem. O tom se bude muset debatovat v parlamentu. U druhého návrhu Tomia Okamury (SPD) a dalších vláda zaujala stanovisko záporné kvůli nekvalitnímu legislativnímu zpracování, přestože cíle obou úprav jsou v podstatě stejné,“ shrnul obsah vládního jednání ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestr. za ANO).

K předkládaným úpravám mají výtky i Piráti, pro něž je autorské právo tradičním tématem. „Oba návrhy jsou v podstatě jen recyklací toho, co do Sněmovny vracel Senát. Věcný záměr obou je správný, zpracování ale nikoli. Především návrh SPD obsahuje velmi široké formulace a měl by dopad na úplně všechny provozovny. ANO je konkrétnější, ale nezohledňuje dostatečně dřívější rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie,“ sdělila Deníku Referendum poslankyně Lenka Kozlová.

Autorské právo podle ní potřebuje novelizaci, ovšem jinak postavenou. „Pracujeme na pozměňovacím balíčku, který by problém uchopil komplexněji. Je nutné počítat s tím, že v některých provozovnách hudba přirozeně zpřístupňuje vyšší výdělek. A pokládám za zřejmé, že existuje rozdíl mezi klubem, kde se při hudbě baví dvě stě padesát lidí, a třeba kadeřnictvím, kde se jich v jednu chvíli stěží sejde více než pět,“ dodala Kozlová.

Úpravy autorského práva se v parlamentu intenzivně diskutují již od začátku února, kdy senátoři na popud Iva Valenty (nestr. za Soukromníky) vrátili do Sněmovny novelu autorského zákona. Jeho návrh se obsahem prakticky nelišil od aktuálně projednávaných úprav - autorské poplatky by dle něj nemusely platit podniky, v nichž puštěné rádio či televize slouží pouze jako kulisa.

Proti senátní verzi se postavilo ministerstvo kultury i asi šestnáct set umělců, kteří na obranu autorských práv sepsali petici. Poslanci nakonec senátní úpravu odmítli. Od autorských poplatků tak zůstala osvobozená pouze zdravotnická zařízení.

Možný rozpor s evropským právemPřijetí nových opatření ve vztahu k vymáhání autorských práv podmiňuje jejich začlenění do evropského práva. To reprezentuje především judikatura Soudního dvoru Evropské unie, respektive její definice toho, co znamená „sdělování autorských děl veřejnosti“.Například v kauze italské ordinace Del Corso Soudní dvůr přisoudil členským státům povinnost posuzovat každý sporný případ zvlášť. Na to se odvolávají předkladatelé návrhu úpravy autorského práva z politického hnutí ANO. S takovým volným výkladem ale nesouhlasí ministerstvo spravedlnosti. „V praxi by došlo ke značnému nárůstu soudních sporů, v nichž by se muselo prokazovat, zda a do jaké míry přináší sdělování autorských děl v dané provozovně přímý nebo alespoň nepřímý hospodářský prospěch,“ napsalo ve vyjádření k předkládanému návrhu.Ve sporu týkajícím se přenosů fotbalových utkání, tak zvané kauze „Football Association Premier League“, Soudní dvůr přímo rozporuje tvrzení předkladatelů, že řadě provozoven zapnutá televize či rádio nepřináší hospodářský užitek. „Může přilákat zákazníky, kteří mají o takto zprostředkovaná díla zájem. Dotčené zprostředkovávání se tudíž odráží na návštěvnosti zařízení, potažmo na jeho hospodářských výsledcích,“ konstatoval Soudní dvůr.Ministerstvo spravedlnosti proto varuje, že by uvolnění autorských práv mohlo vést i k sankcím ze strany Evropské unie. „S ohledem na popsaný rozpor s unijním právem by bylo nutné počítat s rizikem nákladů státního rozpočtu v podobě finančních sankcí od Evropské komise. Dopad na rozpočet by patrně také přinesly možné požadavky na náhradu škody ze strany nositelů práv vůči státu, který nezajistil ochranu v souladu s mezinárodními závazky,“ uzavřelo své stanovisko k návrhu ANO.