„Situace je naléhavá… Ještě nikdy jsme tolik Evropu nepotřebovali a přitom ještě nikdy nebyla v takovém ohrožení,“ napsal Macron ve svém nedávném dopisu v národních jazycích občanům Evropské unie. Od svého zvolení přišel se čtyřmi zásadními projevy, na Sorboně až po nedávné Cáchy a zmiňovaný dopis. Nikdo jiný se tak vyhraněně, často a systematicky jako on k podobě EU nevyslovuje, nenabízí jí strategii. To mu dává roli přirozeného vůdce.

Od Francie se vždy čekaly nové podněty

Patří k tradici konstruování Evropské unie, že Francie vždy přicházela s novými impulzy. Ostatní státy to od ní očekávají, nikdo jiný odvážné podněty na stůl nedává.

V minulosti se vždy čekalo, s čím přijde Paříž a do jako míry ji podpoří Berlín. Nápady mívali i jiní, jejich zveřejnění a s tím související riziko, že dostane přes prsty, ale nakonec většinou přenechali Francii.

Macronovy evropské aktivity jsou zároveň dány jeho osobním přesvědčením. V prezidentské kampani otevřeně hlásal, že posílení EU je pro kontinent jedinou nadějí do budoucna. A k překvapení mnoha s tímhle programem před třemi lety vyhrál, na celé čáře. Pro své evropanství má proto jasnou volební legitimitu.

Jeho volební výsledek byl také výrazným signálem do celé Evropy, že obyvatelstvo na takový jasně formulovaný postoj slyší a ve své většině ho podporuje. Alespoň tehdy, ve Francii. Podobně proevropsky koncipovala svoji kampaň na Slovensku i Zuzana Čaputová a také vyhrála.

Macron chce reformovat Francii i Evropu

Macron není politik, na jaké jsme zvyklí, kteří své kroky formují podle oblíbenosti v průzkumech. Do politiky šel s představou, že bude reformátorem. K tomu dostal volební mandát. Nehledá popularitu za každou cenu. A zatím se zdá, že heterogenní hnutí žlutých vest ho v dalších reformách nezastaví.

Macron měl od začátku dvojí ambici: zreformovat Francii směrem k pružnějšímu, rychlejšímu státu, kde by padlo mnoho omezení, ale také mnoho záruk a jistot. Pohyb kupředu — ví vždy kam? — a flexibilita. Odtud i název jeho strany Republika v pohybu (doslova „na pochodu“).

Jeho projekt nezlepší život všem. Chce ale něco udělat s chronickým problémem země, nezaměstnaností pohybující se léta kolem deseti procent; dnes je na nejnižší úrovni 8,8 %.

Souběžně chce reformovat Evropskou unii, vrátit evropské integraci její étos, posílit Evropu tak, aby byla v měnícím se světě stále gigantem. Aby unesla náraz rostoucí hospodářské moci Číny a dalších nových obrů, i ztráty zájmu Trumpovy Ameriky o evropský kontinent.

Protože jinak nebude žádná evropská země sama o sobě s to se v nově se konfigurujícím světě udržet na špici a zajistit svým obyvatelům komfort, jaký si západní Evropa vytvořila. Ani řešit světovou migraci nebo klima. Úspěch či neúspěch doma podmíní jeho úspěch nebo neúspěch v Evropě, jsou to spojité nádoby.

Doma: žluté vesty Macrona nezastaví