Sešli se osmdesátiletý Ital, čtyřicátnice z Maďarska a mladá Finka ve Varšavě…

Romana Březovská

Konference o budoucnosti Evropy byla pokusem přenést debaty o budoucnosti Unie i mimo bruselskou bublinu. Jistě ji provázely i dětské nemoci, přesto je na místě hledat na ní klady a snažit se o ní daleko více informovat i českou veřejnost.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Layenová se studenty a studentkami programu Erasmus v den zahájení Konference o budoucnosti Evropy, 9. května 2021. Foto Jean-Francois Badais, AFP

Slova „Sejde se třiaosmdesátietý Sicilián, čtyřicátnice z Maďarska a finská studentka ve Varšavě…“ znějí jako začátek vtipu. Když ale doplním, že si povídali o tom, jak zlepšit životní prostředí, řešit klimatickou krizi a zkvalitnit veřejné zdravotnictví, může to znít jako obraz naivity v přímém přenosu.

Ve skutečnosti se jednalo o pokus nalézt způsob, jak by se lidé z celé Evropské unie mohli bavit o tom, co je trápí a jak by mohli řešit společné problémy. Zda bude výsledek nakonec k smíchu, nebo zda jsme svědky právě se rodícího modelu, který občerství unavenou evropskou demokracii, se teprve uvidí.

Skutečností každopádně je, že právě probíhá jedno z největších cvičení v participativní demokracii na světě, takzvaná Konference o budoucnosti Evropy. A každopádně lze předpokládat, že jedinečný panevropský experiment bude mít pokračování.

Z Elysejského paláce do české kotliny a ještě dál

Konference o budoucnosti Evropy je děj, který se odvíjí už rok a jehož smyslem je vytvořit prostor pro občany Evropské unie, v němž by mohli důkladně debatovat o stavu a směřování společného soustátí. Sama Konference stojí na třech pilířích — na mnohojazyčné digitální platformě (webu), kam může svůj názor na Unii a její směřování napsat každý, na veřejných debatách a konečně na čtyřech tematických panelových diskusích s občany. Ačkoliv i sám web bývá označován za inovativní prvek, opravdu pozoruhodná jsou setkání občanů k jednotlivým tématům.

Konferenci organizují společně Evropský parlament, Evropská komise a Rada EU, přičemž hlavním iniciátorem akce je francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten k příležitosti počátku organizace Konference v březnu 2019 dokonce vydal otevřený dopis občanům Unie publikovaný souběžně v osmadvaceti evropských denících.

V něm se obrátil na občany Evropské unie „ve jménu dějin a hodnot, které nás spojují“, a vedle výčtu řadu rizik, jimž Unie dnes čelí, například v podobě gigantických korporací působících v oboru digitálních technologií či netransparentního financování politických stran, nabídl ideu Konference. Jejím cílem mělo být vytvořit „cestovní plán“ pro Evropskou unii — a její součástí právě i přímé zapojení občanů prostřednictvím panelů.

×