Regulovat Facebook? Schyluje se k tomu. Státy jsou ale pořád pozadu
Kateřina SmejkalováPo odhaleních, že Facebook dobře ví, jaké sociální zlo jeho obchodní model páchá, leč neřeší je, protože právě na tom stojí jeho výdělky, se v USA i Evropě schyluje k jeho regulaci. Korporace mezitím ale chystá ještě daleko větší hrozby.
Jestliže se ještě donedávna snad mohl šéf Facebooku Mark Zuckerberg tvářit, že má ty nejčistší úmysly a že se mu jeho vynález vlivem rychlého, masového rozšíření jen tak trochu vymkl z rukou, ačkoli dělá všechno proto, aby to napravil, pak nejpozději od zveřejnění takzvaných Facebook Papers whistleblowerky Frances Haugenové je nad slunce jasné, že tak tomu skutečně není. Uniklé dokumenty totiž ukazují, že vedení firmy velmi dobře o všech škodlivých dopadech sociální sítě vědělo, návrhy na zlepšení ze strany svých zaměstnanců ale v zájmu vlastní expanze a zisku dlouhodobě ignorovalo.
Facebook se tak zařazuje do neslavné společnosti korporací fosilního, tabákového nebo finančního průmyslu, o kterých se v minulosti prokázalo, že posilování vlastní pozice na trhu a zvyšování zisků systematicky nadřazují možným anebo i zcela reálným škodám pro jednotlivce či veřejné zájmy. V podnikání digitálních platforem tomu není jinak, ačkoli se jeho představitelé mají tendenci ještě o něco víc nežli tradiční kapitalisté tvářit, že jsou jacísi dobročinní spasitelé lidstva, a ne pouzí byznysmeni.
Frances Haugenová nyní absolvuje určité politické turné, po slyšení v americkém Kongresu ji čeká také setkání s politiky v Berlíně. Už místa jejích zastávek ale dobře ilustrují, jak nerovné je ve vztahu ke korporaci typu Facebook postavení různých států nebo regionů.
Při vší obecné mizérii to je pořád „americký“ či „německý“ Facebook, jimž firma sama věnuje kvůli jejich velikosti a významu přece jen o něco větší péči — mimo jiné tam zaměstnává více moderátorů obsahu. V obou rozšířených jazycích také lépe fungují zautomatizované možnosti kontroly obsahů.
A dělá to mimo jiné proto, že jsou na ni oba státy schopny a ochotny vyvinout také větší politický tlak, jak dokládá to, že si politické instituce v obou zemích Haugenovou ihned povolaly ke konzultacím. Vliv mají nejen velikostí svého „tržního podílu“, ale zejména proto, že má jejich státní správa obecně větší kapacity a kompetenci se podobnými věcmi zabývat.