Kvalitní marketing, dobrá kampaň a správná komunikace s voliči jsou bezesporu klíčem k úspěchu ve volbách. Bylo tomu tak vždy, ale v posledních letech, spolu s přesunem podstatné části komunikace na sociální sítě a se zdokonalením cílení sdělení, tento „píárismus“ jako by pohltil politiku jako takovou.

Ze strachu, že v rozdělené společnosti „ti druzí“ žijí jinou realitu než my, máme tendenci posuzovat předvolební klání výhradně formou hodnocení kvality kampaně — toho, jak bude působit na ty ostatní, a jak tedy v důsledku volby dopadnou. „Ty druhé“ považujeme za oběti marketingu, jemuž naopak my sami „vidíme pod pokličku“.

„Marketing vyprazdňuje politiku“, to už je v podstatě klišé. Je to ale mnohem horší. Marketing totiž vyprazdňuje nejen politický provoz, ale i samo politické myšlení, kterému se věnuje angažovaná část společnosti.

Fixací na slupku politických kampaní přispíváme trendu, před nímž v politice varujeme: vyprazdňování hodnot, programu a reálné politiky ve prospěch pouhé naleštěné reklamy. Měrou, s jakou se věnujeme právě politickému marketingu, totiž posilujeme jeho vliv na konečné zúčtování.

Sledujeme bohužel první volby, před kterými na marketingové myšlení, ba rozumování, ve velkém naskakují i novináři. Hlavní terč má nyní na sobě koalice Pirátů a Starostů — tolik nadějí a teď tolik zklamání...

Ze všech stran kritizovaný start kampaně se dostal dokonce na titulní stranu Respektu, Seznam Zprávy nechaly rozhovor s marketingovým specialistou Jakubem Horákem viset na předním místě svého agregátoru celé tři dny.

Horák, který si na Pirátech pěkně smlsnul, zatímco do nebes vychválil koalici SPOLU, neprezentoval jen soukromý názor jednoho odborníka z oboru. Z jeho rozhovoru s Marií Bastlovou se svou vytrvalostí na titulce stal de facto politický statement: samo mluvení o kampani je kampaní.