Dosavadní předvolební průzkumy jednoznačně předpovídají významné změny v rozložení sil ve Sněmovně. To se sice nemusí tolik promítnout do podoby nové vlády, na druhou stranu možné scénáře mohou mít výrazný dopad na kauzu střetu zájmů Andreje Babiše (ANO).

Ten také vůbec nemusí být členem vlády, čímž by ze dne na den odpadla zákonná podmínka existence střetu zájmů. V Agrofertu a hnutí ANO se už jistě na různé povolební varianty připravují. Ale připravuje se opozice na to, že možná právě ona bude muset po volbách poslat Agrofertu miliardy?

ANO si může najít náhradního předsed vlády

Samozřejmě je stále reálné, že i po podzimních volbách bude Andrej Babiš premiérem, ať už s důvěrou Poslanecké sněmovny, nebo bez ní. V takovém případě by jeho kauza střetu zájmů pokračovala v zaběhnutých kolejích, jež přece jen směřují k tomu, že si oligarcha nemůže nechat z evropského i českého rozpočtu posílat dotace do svých firem. Jenom bude trvat ještě dlouho, než se do takového finiše dostaneme, a ministři z hnutí ANO dělají, co mohou, aby postup ještě zpomalili.

Andrej Babiš není psychologicky vybavený na to, aby funkci přenechal někomu jinému ze své partaje, ale určitě si musí být vědom toho, že udržet se v premiérském křesle bude stále obtížnější. Z Evropské unie už je daná jasná stopka a také případní budoucí koaliční partneři hnutí ANO mohou požadovat ústupek v podobě výběru méně toxického premiéra.

To by nakonec byla pro ANO přijatelná ztráta. Zákon o střetu zájmů totiž nezakazuje, aby dotace, pobídky a zakázky získávaly firmy ovládané poslancem nebo předsedou vládního hnutí. Utrum mají pouze členové vlády.

V minulosti se proto spekulovalo o premiérce Schillerové, premiérovi Brabcovi či Havlíčkovi nebo nově o premiérovi Vondrákovi. Babiš může vše řídit z pozadí obdobně jako Jarosław Kaczyński v Polsku v letech 2015 až 2020.

Bude Agrofert tratit na změně premiéra?

Kdyby Babiš a jemu blízké strany ve volbách neuspěly a ztratily většinu, může naopak rychle převzít moc současná opozice. Skutečná opozice bude pravděpodobně pokračovat v dosavadní protibabišovské rétorice a začne se zajímat o to, co se dá dělat se všemi těmi dotacemi pro holding Agrofert.

A zřejmě v tu chvíli by se do veřejné debaty promítla skutečnost, že kauza střetu zájmů Andreje Babiše v jistém smyslu skončila v okamžiku, kdy ztratil svou vládní funkci. Dotace Agrofertu pak nepůjde jen tak stopnout. Nebude k tomu žádný právní důvod: majitel Agrofertu už nebude ve střetu zájmů. Černá listina vyloučených příjemců dotací bude prázdná, ledaže by se ve vládě usadil jiný podnikatel.

Ministerstva vedená silnými Babišovými kritiky tak budou muset nové dotace posvětit. Mají už opoziční strany promyšleno, jak to vysvětlí svým voličům, z nichž mnozí „volají po krvi“ — tedy po tom, aby Babišovo podnikatelské impérium konečně přestalo čerpat miliardy ze státního rozpočtu?

Po dlouhodobém rozkládání klíčových institucí pro výplaty dotací ze strany hnutí ANO — za podpory ČSSD a KSČM — budou existovat mnohá viditelná či skrytá zvýhodnění nahrávající Agrofertu nebo alespoň velkým firmám ze stejných odvětví. Některá mohou být skryta v hloubi komplikovaných procesů, takže i jejich odstranění bude vyžadovat mravenčí práci odborníků, která nebude pro voliče zajímavá.

A bude nutné při tom dodržovat právní předpisy. Agrofert nepůjde účelově diskriminovat, protože ten se jinak bude oprávněně bránit, vyhrávat u soudů a tím pádem získávat nejen předmětné dotace, ale i náhradu škody za nesprávný úřední postup. Poněvadž to vše opět může trvat roky, mohlo by novou vládu napadnout, že je pro ni politicky výhodnější nápravu zjednávat bez ohledu na dlouhodobé dopady, nebo naopak jenom naoko před médii.

Nejistý osud běžících dotací

Evropský audit ke kohezním dotacím je již dávno finální, ten k zemědělským dotacím je o něco opožděn, ale viditelně dospěl ke stejným závěrům: Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Až nedávno se Evropská komise vyjádřila jasně v tom smyslu, že minimálně z evropských fondů kohezní politiky nevyplatila unie v rozhodném období od roku 2017 České republice nic, protože české úřady tyto náklady preventivně nepožadovaly.

Některé projekty však byly předfinancovány z českého rozpočtu. To se týká období před prosincem 2018, než z Bruselu přišla první preventivní stopka.

Je obtížné získat přehled o jednotlivých dotčených projektech, neboť ani samo Ministerstvo pro místní rozvoj nemá tyto informace k dispozici. Některé díly skládačky získali novináři (zde), ale komplexní informace stále chybí. Proto se také Transparency International obrátila na Ministerstvo pro místní rozvoj s otázkami, které měly situaci objasnit.

Z odpovědi ministerstva pro místní rozvoj i zjištění novinářů vyplývá, že vyloženě problematické dotace proplacené v rozporu se zákazem střetu zájmů z kohezních fondů pravděpodobně dosahují jednotek nebo nejvýše desítek milionů korun. Zpětně vymáhat by se měly, ale v rámci celé kauzy nejde o horentní sumy. Vypadá to tedy tak, že se dnes skutečně skupině Agrofert problematické dotace nevyplácejí, a to i díky právně-analytickým podnětům naší protikorupční organizace.

Pod tlakem Evropské komise bylo také vydáno metodické stanovisko k poskytování eurodotací, které uplatňování zákazu střetu zájmů vysloveně požaduje. U svěřenských fondů si úřady dokonce musí vyžádat jejich statuty, aby mohly případ komplexně posoudit.

Přestože se má tento postup uplatňovat od letošního února, zatím žádný poskytovatel dotací nezveřejnil, že dle jeho zjištění skupinu Agrofert ovládá předseda vlády. Jakmile na to ale přijdou, mají k dispozici návod, jak postupovat. Systémový problém se tak daří díky Evropské unie posouvat do roviny sice obrovské, ale jednotlivé kauzy.

Volby mohou formálně ukončit Babišův střet zájmů. Má opozice plán?

Čeští poskytovatelé dotací na zjištění evropských auditorů pomalu reagují, jenom si nikdo nechce vzít na triko, aby konkrétním rozhodnutím zavařil firmám svého nadřízeného. S rozhodnutími o dotacích pro skupinu Agrofert se nespěchá.

Poskytnutí dotace by nyní opravdu zavánělo trestněprávní odpovědností, zamítnutí žádosti by naopak nepotěšilo premiérovy firmy. Například u zmapovaného modelového případu sušárny zrnin pro Primagru kvůli rozhodnutí soudu o žalobě proti nečinnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu dospělo k šalamounskému rozhodnutí: žádost o dotaci byla zamítnuta, protože by na ni EU nepřispěla. Reálným důvodem je sice střet zájmů Andreje Babiše, ale pro takto formulované rozhodnutí už to nebylo relevantní.

Do voleb zbývá jen pár měsíců, takže to s podobným přístupem už ministr Havlíček, ministryně Dostálová a další „doklepou“. Všichni se asi smířili s tím, že další postup určí výsledek voleb. A opět: Co se stane, když Babiš od října nebude členem vlády a zákaz podle zákona o střetu zájmů tím přestane být relevantní?

Vydají poskytovatelé dotací předchystaná rozhodnutí ve prospěch Agrofertu? Nebo začnou žádosti bez strachu z hněvu bývalého premiéra Babiše odmítat, avšak se slabší argumentací pro takový postup, než mají nyní, kdy premiér aktuálně ovládá největší potravinářské a chemické podniky v zemi?

Všechny tyto otázky se možná budou řešit v bouřlivém období sestavování nové vlády. To bude rušné, ať už budeme sledovat boj nových neokoukaných tváří z řad opozice o jednotlivá ministerská křesla, nebo nastane-li mocenský boj mezi prezidentem a Sněmovnou.

Na pozadí se asi bude hrát o stovky milionů korun pro Agrofert. V nepřehledné právní bitvě bude hodně záležet na tom, o co budou usilovat zvolení poslanci a jako vládu se jim podaří či nepodaří dát dohromady.