Evropská komise po více než dvou letech dokončila auditní zprávu týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Kontroloři, již se zabývali vyplácením dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a z Fondu soudržnosti, konstatovali, že se předseda vlády nachází ve střetu, neboť holding Agrofert, který vložil do svěřenských fondů, nadále kontroluje, a ten proto nemá na dotace nárok. Evropské unii nicméně žádná škoda nevznikla, jelikož české řídící orgány o jejich proplacení nepožádaly.

„Vzhledem k tomu, že Babiš vymezil účely svěřenských fondů (zejména ochranu svých zájmů), založil je a jmenoval všechny jejich činitele, které může odvolávat, lze situaci hodnotit tak, že má na svěřenské fondy přímý i nepřímý rozhodující vliv. Na základě tohoto hodnocení se útvary Komise domnívají, že Babiš prostřednictvím těchto fondů nepřímo ovládá mateřskou společnost skupiny Agrofert,“ shrnuli auditoři ve zprávě s tím, že se na premiéra vztahuje platný zákon o střetu zájmů.

Ten mimo jiné uvádí, že je zakázáno poskytnout dotaci nebo investiční pobídku těm obchodím společnostem, v nichž veřejný funkcionář — například člen vlády nebo Parlamentu České republiky — nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň pětadvacet procent účasti společníka v obchodní společnosti. Evropští úředníci proto dospěli k závěru, že všechny dotace poskytnuté koncernů Agrofert od nabití účinnosti zákona o střetu zájmů, tedy po 9. únoru 2017, byly vyplaceny neoprávněně, jelikož to zapovídala platná právní úprava.

Česká republika do Bruselu žádné peníze vracet nemusí

Navzdory tomu, že skupina Agrofert od doby, kdy zákon o střetu zájmů začal platit, žádala o stovky milionů z evropských programů, Česká republika nemusí žádné prostředky coby neoprávněně vyplacené do unijního rozpočtu vracet. Podle mluvčího Evropské komise Balázse Ujvariho totiž evropské instituce žádnou z dotací neproplatily, neboť o to české úřady nepožádaly. „Nedeklarovaly žádné výdaje pro jakoukoli z operací, jimiž se zpráva zabývala. Proto není nutná žádná finanční oprava,“ upřesnil.

Financování z evropských zdrojů v těchto případech ovšem funguje tak, že dotace je žadateli nejprve poskytnuta z českého rozpočtu a řídící orgány až poté žádají o její proplacení Evropskou unii. To znamená, že některé projekty koncernu Agrofert sice nedosáhly na evropské prostředky, ale byly již zafinancovány ze státní kasy, respektive z peněz českých daňových poplatníků. Česká republika a příslušná místa by proto měla přistoupit k jejich zpětnému vymáhání, neboť — jak konstatovala zpráva — byly vyplaceny v rozporu se zákonem.

Podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. ANO) ovšem firmy z holdingu Agrofert žádné dotace po nabití účinnosti zákona o střetu zájmů nedostaly. „Zpráva uvádí tři porušení potencionálního střetu zájmů. […] Tam bylo proplaceno 3,1 milionu korun ze státního rozpočtu. Řídící orgány si stojí za tím, že oprávněně. Ale je na nich, aby to posoudily. Pokud by dospěly k jinému, tak samozřejmě existují nástroje pro vrácení,“ doplnila v další části svého vystoupení po jednání vlády.

Politické hnutí ANO a nepřátelské převzetí státu

Někdejší ředitel Transparency International, na jejíž podněty Evropská komise audit před třemi lety zahájila, David Ondráčka upozornil, že v současné době není zřejmé, kolik projektů bylo ve skutečnosti z českého rozpočtu proplaceno, neboť audit se netýkal zdaleka všech žádostí o dotaci. „Nejprve je třeba zjistit rozsah škod a následně se pokusit vymoci nezákonně vyplacené peníze zpět. Pokud na dotace firmy ze skupiny Agrofert neměly nárok podle evropských měřítek, nelze je jednoduše vyplatit z libovůle českých úřadů,“ řekl Deníku Referendum.

Podle Ondráčky totiž Česká republika nedisponovala žádným titulem, na jehož základě by mohla dotace vyplácet. „Nemáme žádný národní fond, který by dubloval ty evropské,“ vysvětlil. Nyní je celá věc v rukou příslušných ministerstev, respektive řídících orgánů, neboť právě ty mohou přistoupit ke krokům, jež by měly vést k vymožení neoprávněně získaných prostředků od firem z holdingu Agrofert. „Obávám se ale, že se takového postupu nedočkáme. Úřady budou nadále zdržovat a kličkovat. Změnu mohou přinést až volby,“ dodal.

„Pokud jsou klíčová ministerstva pod kontrolou ministrů za politické hnutí ANO, kteří dělají jen to, co jim Babiš dovolí, tak neočekávám, že by se pokusila nezákonně udělené dotace získat zpět. Jsme zkrátka svědky nejvyšší formy korupce, a to převzetí státu,“ potvrdil Ondráčkův odhad v rozhovoru pro Deník Referendum senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) a připomněl, že případem se již dva roky na základě trestního oznámení Pirátů zabývá i Policie České republiky. „Pokud nepokročí, bude to klíčový úkol pro příští vládu,“ uzavřel.