↗

Výjimka zvýhodňující všechny majitele svěřenských fondů (§ 5 odstavec 4) ze zákona nakonec zmizela. Jenže v současné podobě dává návrh všem zapsaným entitám na to, aby uvedly své dřívější neveřejné zápisy do souladu s novým zákonem, šest měsíců. Společnosti z holdingu Agrofert se tak mohou po dobu tohoto půl roku tvářit, že původní zápisy v evidenci jsou v pořádku. Foto WmC

Ve Sněmovně se v polovině listopadu odehrála bitva o podobu zákona o evidenci skutečných majitelů. Jde sice o komplexní právní úpravu čítající přes 60 paragrafů, ale největší pozornost poutal jeden téměř nicneříkající odstavec. Zrovna ten by podle nás v Transparency International mohl výrazně zvýhodnit premiéra Andreje Babiše (ANO) v jeho kauze obrovského střetu zájmů. Na jednu stranu je škoda, že se u takto přínosné normy zúžila pozornost pouze na jediný dílčí aspekt, ale bez toho by zřejmě o zákonu ani veřejnost vůbec neslyšela, protože jde o normu velice vzdálenou běžným starostem voliče.

Snaha podezřelým odstavcem zvýhodnit společnosti v holdingu Agrofert však byla tak neohrabaná, že to veřejnost zaujalo jako učebnicová ukázka tzv. ovládnutí státu (state capture), neboli toho, jak politici usilující o změny zákonů takovým způsobem, aby to vyhovovalo jejich soukromým zájmům.

Boj o jednu větu