↗

Služba umožňující občanům v přijatelné míře nahlížet do majetkových přiznání členů vlády, Parlamentu, vedení nejvyšších správních úřadů, krajů nebo obcí musela být vyřazena z provozu. Příběh je smutně zřetelnou ukázkou toho, jak je transparentnost coby jeden ze zásadních principů omezování korupce brána na lehkou váhu. Foto Ro Ma, pixabay.com

K 31. prosinci 2020 došlo k vypnutí volného přístupu Centrálního registru oznámení (CRO), ve kterém jsou evidována majetková přiznání veřejných funkcionářů. Úplné vypnutí CRO, které představuje zásadní snížení transparentnosti státu, není svévolným rozhodnutím konkrétní instituce. Vedla k tomu série chyb a opomenutí jednotlivých aktérů, které bohužel naplno ukazují problémy v zákonodárné, výkonné i soudní moci v České republice.

V roce 2017 byl novelizován zákon o střetu zájmů tak, že dosavadní roztříštěná evidence majetkových přiznání na každé obci byla převedena do nově vzniklého elektronického a veřejně přístupného Centrálního registru oznámení vedeného Ministerstvem spravedlnosti.

Následně dvě skupiny senátorů — 42 zastoupených Ivem Valentou (Soukromníci) a 60 zastoupených Michaelem Canovem (Starostové pro Liberecký kraj) — podaly návrh na zrušení některých ustanovení novelizovaného zákona. Argumentovaly nebezpečím „majetkového striptýzu“ obecních zastupitelů.

Novela zákona přitom okruh funkcionářů samospráv, na které se zákon vztahuje, nijak nerozšiřovala. Senátorům vadilo to, že si ve veřejném registru bude každý moci najít informace o konkrétním majetku svého starosty či místostarosty. Ve svých návrzích na zrušení části zákona však příslušné ustanovení, které bezplatné nahlížení veřejnosti do registru upravuje (§ 13 odst. 3), paradoxně nenapadli.