Jak neschopnost státních institucí znepřístupnila centrální registr oznámení
Jan DupákSe závěrem roku 2020 byl ukončen volný přístup do registru, jenž obsahuje majetková přiznání veřejně činných osob. Tento zásah do transparentnosti státu je přitom důsledkem několika navazujících chyb ze strany nejvyšších státních institucí.
K 31. prosinci 2020 došlo k vypnutí volného přístupu Centrálního registru oznámení (CRO), ve kterém jsou evidována majetková přiznání veřejných funkcionářů. Úplné vypnutí CRO, které představuje zásadní snížení transparentnosti státu, není svévolným rozhodnutím konkrétní instituce. Vedla k tomu série chyb a opomenutí jednotlivých aktérů, které bohužel naplno ukazují problémy v zákonodárné, výkonné i soudní moci v České republice.
V roce 2017 byl novelizován zákon o střetu zájmů tak, že dosavadní roztříštěná evidence majetkových přiznání na každé obci byla převedena do nově vzniklého elektronického a veřejně přístupného Centrálního registru oznámení vedeného Ministerstvem spravedlnosti.
Následně dvě skupiny senátorů — 42 zastoupených Ivem Valentou (Soukromníci) a 60 zastoupených Michaelem Canovem (Starostové pro Liberecký kraj) — podaly návrh na zrušení některých ustanovení novelizovaného zákona. Argumentovaly nebezpečím „majetkového striptýzu“ obecních zastupitelů.
Novela zákona přitom okruh funkcionářů samospráv, na které se zákon vztahuje, nijak nerozšiřovala. Senátorům vadilo to, že si ve veřejném registru bude každý moci najít informace o konkrétním majetku svého starosty či místostarosty. Ve svých návrzích na zrušení části zákona však příslušné ustanovení, které bezplatné nahlížení veřejnosti do registru upravuje (§ 13 odst. 3), paradoxně nenapadli.