Technická prohlídka je pro mnoho lidí nutné zlo bez užitku, které zkrátka musí každé dva roky přežít. Někteří jsou možná rádi, že je jejich auto zkontrolováno a že jsou ze silnic vyhnány vraky, které by mohly ohrozit je nebo jejich blízké — to se však nestává často. Jak vlastně trh stanic technické kontroly (STK) a stanic měření emisí (SME) funguje? A je nám vůbec k užitku? 

Země zdravých starých aut

Stát vyžaduje technické prohlídky a měření emisí z důvodu ochrany bezpečnosti provozu a částečně i životního prostředí. Provozovatelé STK a SME pak mají oprávněný zájem o zisk při poskytování odborných služeb, jejichž využívání stát zákonem nařizuje. Poctivým podnikatelům a v podstatě všem občanům ale současný stav moc radosti dělat nemůže. Získaná nálepka na SPZ totiž ve skutečnosti nemá hodnotu, jakou by mít měla.

Vypovídající je srovnání se sousedním Německem, kde je mimochodem i mnohem více stanic na obyvatele. Tamní vozový park měl v roce 2018 průměrné stáří 8,9 roků a testem emisí neprošlo přibližně 6,6 procent vozidel. V České republice bylo průměrné stáří aut téměř dvojnásobné (14,8 roku) a přitom testy emisí nezvládlo pouze 2,27 procent z nich. A v letošním roce už toto číslo kleslo pod 2 procenta. 

Česká auta jsou tedy statisticky násobně zdravější než německá, přestože jsou mnohem starší. Podivné? Vysvětlení hledejme v tom, jak u nás SME funguje.

Měření emisí zblízka