Méně spáleného uhlí, méně aut v ulicích, méně oxidů dusíku v ovzduší znamená mimo jiné také méně případů astmatu. Karanténní opatření vedou mimoděk ke zlepšení kvality ovzduší, díky čemuž se podle nové studie finského Centra pro výzkum energetiky a čistoty vzduchu (CREA) předešlo v Evropě jedenácti tisícům úmrtí. Koncentrace škodlivin v letošním dubnu klesly oproti loňsku především v nejprůmyslovějších oblastech. Ale česká města jsou paradoxně naopak zaprášenější.

Znečištění ovzduší napomáhá infekcím dýchacích cest a celosvětově zapříčiňuje každé šesté úmrtí. Studie CREA odhaduje, že kolem dvou tisíc Evropanů nemuselo díky o deset procent nižším koncentracím prachových částic v dubnu k lékaři.

Koncentrace oxidu dusičitého, který vznik astmatu u dětí způsobuje, klesla o 37 procent. Nejmarkantnější je rozdíl na severu Itálie, ale také v Portugalsku, které v dubnu zcela odstavilo uhelné elektrárny.

Podle autorů studie je zlepšený stav ovzduší v době krize „pohlednicí z budoucnosti“, ve které budou uhelné elektrárny vytlačeny z trhu. „Někteří Indové říkají, že Himaláje vidí z oken poprvé v životě,“ uvedl jeden z autorů studie, Lauri Myllyvirta, pro National Geographic k situaci v jedné z nejvíce znečištěných zemí světa.

Smog nehrozí, množství prachu ale neklesá

V České republice není zlepšení tolik viditelné, což je dáno tím, že ani přijatá omezení za krize nebyla tolik drastická. „Aktuálně jsou u nás výrazně nižší koncentrace oxidu dusičitého oproti pětiletému průměru. Nicméně nižší hodnoty jsou pozorovány dlouhodobě, již během ledna a února, tedy před nouzovým stavem,“ uvádí Nela Vachtarčíková z organizace Čisté nebe. „Smogová situace kvůli oxidu dusičitému v Brně nebyla vyhlášena už několik let,“ přitakává Jáchym Brzezina z Českého hydrometeorologického ústavu.