Karantény vyčistily vzduch v Evropě. V České republice je to naopak

↗

V různých médiích se objevily koláže, které ilustrují propastnou proměnu kvality ovzduší v různcýh světových metropolích. The Hindustan Times

Méně spáleného uhlí, méně aut v ulicích, méně oxidů dusíku v ovzduší znamená mimo jiné také méně případů astmatu. Karanténní opatření vedou mimoděk ke zlepšení kvality ovzduší, díky čemuž se podle nové studie finského Centra pro výzkum energetiky a čistoty vzduchu (CREA) předešlo v Evropě jedenácti tisícům úmrtí. Koncentrace škodlivin v letošním dubnu klesly oproti loňsku především v nejprůmyslovějších oblastech. Ale česká města jsou paradoxně naopak zaprášenější.

Znečištění ovzduší napomáhá infekcím dýchacích cest a celosvětově zapříčiňuje každé šesté úmrtí. Studie CREA odhaduje, že kolem dvou tisíc Evropanů nemuselo díky o deset procent nižším koncentracím prachových částic v dubnu k lékaři.

Koncentrace oxidu dusičitého, který vznik astmatu u dětí způsobuje, klesla o 37 procent. Nejmarkantnější je rozdíl na severu Itálie, ale také v Portugalsku, které v dubnu zcela odstavilo uhelné elektrárny.

Podle autorů studie je zlepšený stav ovzduší v době krize „pohlednicí z budoucnosti“, ve které budou uhelné elektrárny vytlačeny z trhu. „Někteří Indové říkají, že Himaláje vidí z oken poprvé v životě,“ uvedl jeden z autorů studie, Lauri Myllyvirta, pro National Geographic k situaci v jedné z nejvíce znečištěných zemí světa.

Smog nehrozí, množství prachu ale neklesá

V České republice není zlepšení tolik viditelné, což je dáno tím, že ani přijatá omezení za krize nebyla tolik drastická. „Aktuálně jsou u nás výrazně nižší koncentrace oxidu dusičitého oproti pětiletému průměru. Nicméně nižší hodnoty jsou pozorovány dlouhodobě, již během ledna a února, tedy před nouzovým stavem,“ uvádí Nela Vachtarčíková z organizace Čisté nebe. „Smogová situace kvůli oxidu dusičitému v Brně nebyla vyhlášena už několik let,“ přitakává Jáchym Brzezina z Českého hydrometeorologického ústavu.

Kvalita ovzduší je obecně horší ve městech, ke zplodinám průmyslových podniků se zde přidávají problémy husté sítě automobilové dopravy. „Až čtyřiaosmdesát procent škodlivin zde mají na svědomí auta,“ říká Hana Chalupská z Dejchej Brno. V jednotlivých městech ovšem záleží v různé míře na více proměnných.

V Ostravě, kde se na vypouštění škodlivin daleko více podílejí průmyslové podniky, zůstala naměřená úroveň znečištění na většině měřících stanic konstantní. Změnu životního stylu odráží ve větší míře Praha, která zaznamenala oproti loňskému jaru pokles míry znečištění o víkendech. Kolektivní omezení výjezdů na chalupu zde mohlo mít znatelný dopad na ovzduší alespoň dva dny v týdnu.

Jedná se především o částice polétavého prachu PM10, kvůli kterým se také smogové situace vyhlašují nejčastěji. Podle Brzeziny ovšem v průběhu krize nenastaly meteorologické podmínky, v nichž by se změna koncentrace prachu mohla projevit.

„Naměřené hodnoty PM10 v době nouzového stavu jsou oproti pětiletému průměru vyšší. Na městských a předměstských stanicích jsou dokonce nejvyšší hodnoty za posledních šest let. Dá se předpokládat, že toto navýšení padá na vrub častějšímu vytápění v domácnostech. Když lidé pracují z domu, více tam topí,“ usuzuje Vachtarčíková. Podíl na nárůstu množství pevných částic má také prach, který sem zanesl březnový vítr z pouštních oblastí.

Obecně se české země těší příznivým rozptylovým podmínkám, které zabraňují vzniku smogových situací. Přes pokles intenzity dopravy v průběhu krize tak problémy spjaté s překračováním denních limitů koncentrace částic polétavého prachu například kolem brněnských dopravních tepen zůstávají neviditelné.

Nejhorší je v Brně ovzduší kolem Zvonařky, kde se dlouhodobě překračují povolené koncentrace prachových částic. V rámci hygienických norem smí být dané limity na jednom místě překročeny maximálně pětatřicetkrát v roce. „Na Zvonařce se letos už vyčerpalo šestadvacet dní, krize nekrize,“ zdůrazňuje Chalupská.

Důvodem jsou podle ní intenzivní stavební práce, na nichž se nekropí tak, jak by mělo. Přestože místním obchodním centrem prochází běžně davy lidí, je podle Chalupské daná oblast v rámci Brna zároveň vyloučenou lokalitou, kde chybí vůle se znečištěním ovzduší něco dělat.

Snížení emisí ve světě

Přestože je podle studie z roku 2018 také šest z deseti Evropanů vystaveno nadlimitním koncentracím prachových částic, horší kvalita ovzduší je ve městech v méně ekonomicky rozvinutých zemích. Mimo Evropu by tak efekty zlepšení kvality ovzduší mohly být výraznější.

V afghánském Kábulu klesl podle serveru Pajhwok v době krize úhrn emisí o třicet procent. V indickém Dillí, kde byla karanténní opatření obzvlášť drastická, kleslo znečištění prachovými částicemi PM2,5 i oxidem dusíku dokonce o sedmdesát procent, uvádí CNN.

↗

Rozdíl v kvalitě ovzduší v Číně je výmluvný. Graf NASA

Od zveřejnění snímků zobrazujících razantní pokles emisí oxidu dusičitého v Číně se spekuluje, jestli by omezení vypouštění škodlivin nemohlo zachránit ještě více životů, než kolik jich přijatá opatření uchrání před nemocí Covid-19. Například Marshall Burke přišel na začátku března s propočtem, podle nějž omezení ekonomické aktivity mohlo v Číně zachránit až sedmdesát tisíc životů.

Přiznává však, že nezapočítává dlouhodobé následky možného sociálně-ekonomického rozvratu. „Dané propočty však mohou být užitečnou připomínkou, že udržování statu quo s sebou také nese zdravotní následky,“ myslí si Burke. Na zdravotní komplikace spojené se znečištěním ovzduší zemře v Číně ročně přes milion lidí.

Bez zásadnější ekonomické transformace jsou počty „zachráněných“ velmi relativní, podle Myllyvirty bychom ovšem měli usilovat o to, aby se zlepšení stavu ovzduší podařilo udržet.

„Čelíme mnoha globálním krizím zároveň. Doufám, že si lidé alespoň začnou klást otázky. ‚Co kdybychom dýchali čistý vzduch nejen když musíme sedět doma, co kdybychom zvládli přechod na čistší energetické zdroje a čistší dopravu?‘“ uvedl Myllyvirta pro Guardian.

Jeho studie nezapočítává, jak vypouštěné škodliviny ovlivňují sám průběh pandemie koronaviru. Předpokládá se ale, že znečištění ovzduší k jeho nebezpečnosti zásadní měrou přispívá. „Z prvních údajů, které máme k dispozici, lze vyčíst, že v místech s vysokou úrovní znečištění vzduchu vykazuje epidemie Covid-19 rovněž vysokou úmrtnost,“ uvedl Diarmid Campbell-Lendrum ze Světové zdravotnické organizace.