Jak se bude žít v Brně? Veřejnost může ovlivnit nový územní plán města

Jakub Krahulec

Brněnská veřejnost má možnost podávat připomínky k návrhu nového územního plánu města. Ekologické organizace upozorňují na potřebu posílit bezemisní dopravu a zadržovat víc vody kvůli klimatické krizi.

Návrh nového územního plánu kupříkladu ruší ochranu lipové aleje na ulici Kapitána Jaroše. Foto Milady kaffee

Množství zeleně, podoba dopravy, hospodaření s vodou, veřejný prostor, dostupnost malých obchodů. I tyto podmínky života v Brně ovlivní nový územní plán města, jehož návrh může veřejnost až do konce června připomínkovat. 

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Stávající návrh má přitom podle ekologů či urbanistů nedostatky. Měl by podle nich více zohlednit stupňující se klimatickou krizi: podpořit bezemisní dopravu, chránit nedostatkovou zeleň a zlepšit zachytávání dešťové vody.

Podávání připomínek, které by měly tyto nedostatky napravit, chtějí lidem usnadnit občanské organizace. Spolek Nesehnutí spustil pro občany internetový portál Udržitelné Brno, skrze nějž mohou proces přípravy nového plánu ovlivnit. Konkrétně mohou podpořit pětici konkrétních návrhů, které Nesehnutí připravilo společně s odborníky na urbanismus, vědci a ekology.

Ty chtějí prosadit změny v pěti tematických oblastech. Konkrétně chce spolek posílit ochranu zeleně, více podpořit pěší a cyklodopravu, zlepšit hospodaření s dešťovou vodou, zkvalitnit veřejný prostor, a také zvýšit dostupnost malých obchodů.

Portál umožňuje občanům podat návrhy online, zpětně je ovšem třeba doplnit i fyzický podpis. Kromě připomínek lze podat také takzvané námitky. Ty mají větší právní váhu: město se jimi bude muset zabývat a jejich případné odmítnutí odůvodnit.

Návrhy mají podle autorů zajistit lepší kvalitu života ve městě i odolnost města vůči suchu, horkům a dalším projevům klimatické krize. Zejména zavádění prvků pro zachytávání vody má město připravit na horké časy s menším množstvím srážek. 

„Územní plán vnímáme jako účinný nástroj, jak město připravit na to, co se v souvislosti s klimatickou krizí může dít,“ vysvětlila na tiskové konferenci k spuštění webu Anika Chalupská, která se v Nesehnutí věnuje podpoře místních občanských iniciativ.

Chybějící ochrana zeleně, nedostatečné zadržování vody

Důležitá připomínka ekologů míří k potřebě vymezovat v jednotlivých územních plochách dostatečný prostor pro vegetaci, která může fungovat jako „přírodní klimatizace“, ochlazovat své okolí a zadržovat vláhu. Navrhují proto pracovat s takzvaným koeficientem zeleně, který by umožnil případnou hustší zástavbu vyvažovat například ozeleněním střech.

Nesehnutí kritizují také rušení ochrany již existující zeleně. Ochrana je stromům či zahrádkářským koloniím odjímána ve jménu „flexibility“, o níž jako o přednosti nového návrhu mluvil již v březnu také městský architekt Michal Sedláček. V praxi to znamená rozšiřování možných využití různých území jejich zařazením do vágnějších kategorií. 

Například se tak má zrušit ochrana významné aleje na třídě Kapitána Jaroše. „Ve stávajícím územním plánu je jako alej zakreslená, čili je chráněná silněji než v plánu novém, kde je celá lokalita označená jen jako veřejné prostranství,“ říká Anika Chalupská. 

S vsakováním vody v zastavěných oblastech může pomáhat rovněž využívání vnitrobloků. Jako příklad úspěšné revitalizace vnitrobloku uvádějí Nesehnutí prostor mezi ulicemi Křídlovická a Zahradnická. Rekonstrukci veřejně přístupných vnitrobloků již v současnosti Brno podporuje do výše sta tisíc korun.

Hospodaření s vodou by neměla zlepšit jen zeleň vázaná na stavby — takzvaná „modrozelená infrastruktura“ — ale například také vylepšený a decentralizovaný systém kanalizace doplněný o sběrné nádrže. Cílem je, podobně jako u státního programu Dešťovka, aby srážky z města zbytečně neodtékaly a dařilo se vodu z nich shromažďovat.

Méně aut, více možností pro pěší a kola

Veřejná prostranství včetně pěší zóny v centru jsou v Brně dlouhodobě přehlcena automobily, které zabírají prostor a znemožňují využívat jej jiným způsobem. 

„Rádi bychom, aby veřejná prostranství více sloužila lidem a zeleným plochám a nebyla zbytečně zahlcována parkovacími místy,“ uvádí Chalupská, podle níž by měla přibýt naopak větší kapacita parkovacích míst pro kola u nádraží a konečných zastávek tramvají.

Prostor pro citlivější formy dopravy včetně cyklistické a pěší by se měl podle návrhů Nesehnutí rozšířit obecně. Vedle klíčových silničních tras by podle nich měly být vyznačeny také oddělené pruhy pro cyklisty. 

Poukazují na skutečnost, že zatímco dřívější návrh územního plánu počítal s páteřní sítí cyklostezek, současný pracuje pouze s cyklostezkami, které nejsou definované jako veřejně prospěšné stavby, což znesnadňuje jejich výstavbu.

Změny navrhované Nesehnutím podporují také lidé ze spolku Brno na kole, který rozvoj cyklistické infrastruktury dlouhodobě prosazuje. „Rozvoj území musí být podmíněn stavbou páteřních cyklostezek v nejvyšší kvalitě, které umožní bezpečný a komfortní pohyb na kole pro všechny věkové skupiny,“ uvedl pro Deník Referendum jeho zástupce Michal Šindelář.

    Diskuse