Návrh územního plánu města Brna o zeleni přemýšlí jak v 80. letech
Otevřený dopis„Plochy městských zahrad jsou velkým bohatstvím Brna, které nám jiná města mohou závidět. Jsou funkční součástí městského organismu, profitují z nich všichni obyvatelé města a budou z nich profitovat i další generace.“
Tímto otevřeným dopisem se chceme vyjádřit k aktuálnímu Návrhu Územního plánu města Brna a vyjádřit nesouhlas zejména s jeho přístupem k zahrádkářským plochám v Brně. Jako odborníci, zaměření na výzkum městských zahrad, i jako občané, kterým jde o kvalitu života, jsme znepokojeni východisky chystaného návrhu, který jako by vycházel z myšlení 80. či 90. let.
Návrh vymezuje velké množství ploch pro novou výstavbu a parkování, a to nejčastěji na úkor zelených ploch. K výstavbě má často dojít právě na úkor stávajících zahrádek, které jsou dlouhodobou součástí organismu města.
Jen zahrádky, využívané naší největší zahrádkářskou organizací, ČZS, jsou ohroženy z více než padesáti procent, z toho velká část (34 %) se má proměnit na plochy k bydlení. Ustoupit výstavbě má orná půda a tak zvaná neudržovaná zeleň, nedostatečně chráněny jsou i vnitrobloky domů.
Návrh tak jde proti současným mezinárodním trendům, které naopak vyzdvihují nezastupitelnost tak zvané zelené infrastruktury. Ta je strategickou prioritou EU. „Zelená“ infrastruktura má na rozdíl od té „šedé“ často minimální náklady, přitom poskytuje řadu ekosystémových služeb.
Předkládaný návrh není také v souladu s chystaným zahrádkářským zákonem, který by měla brzy schválit sněmovna a který speciálně zahrádkářskou činnost označuje jednoznačně za veřejně prospěšnou činnost. Územní plán se naproti tomu v jednom z popisů rozvojových lokalit vyjadřuje o zahrádkách a plochách neudržované zeleně jako o „nehostinných lokalitách“, které je třeba zastavět (viz textová část Odůvodnění, např. karty lokalit Zi-13, Be-6, Sty-3).
V neposlední řadě je návrh v rozporu s úsilím celé řady světových měst, která hledají způsoby, jak na svém území podpořit místní produkci potravin, mezigenerační soužití a sociální integraci (viz studie z Nizozemí, amerického Clevelandu či kanadského Toronta). Často jim přitom již chybí zelené a produkční plochy uvnitř organismu města, resp. přímo v centru, kterými Brno stále disponuje.