Poškození Rullerovy obřadní síně v Brně by bylo nenapravitelnou ztrátou
Martin ŠvecKomentář brněnského architekta je úpravou jeho otevřeného dopisu, který adresoval Zastupitelstvu města Brna.
Ještě v lednu bude Rada města Brna na své schůzi projednávat možné schválení investičního záměru rekonstrukce budovy obřadní síně v areálu hřbitova v Brně Židenicích, navržené architektem Ivanem Rullerem a dokončené v roce 1983.
Rullerova smuteční síň je jedinečným příkladem architektury 2. poloviny 20. století s celorepublikovým významem. Snoubí v sobě vlivy typicky brněnského meziválečného funkcionalismu, principy Skandinávské architektury 60. let a dobově aktuální postmoderny. Jejími nejvýznamnějšími hodnotami je propojení interiéru s krajinně komponovaným exteriérem, prostorové řešení vycházející z myšlenkového konceptu setkání světa živých se světem mrtvých, a výtvarně přesvědčivé užití přírodních materiálů (kámen, dřevo).
Stavba také obsahuje značné množství výtvarně uměleckých děl od předních autorů své doby: například madla Františka Navrátila, vitráže v interiéru Valéra Kováče, vitráž na čelní stěně a obrazy Miroslava Netíka, sádrové reliéfy Tomáše Rullera, plastika před vchodem Olbrama Zoubka a další. Za zmínku také stojí, že stavba vznikla do velké míry navzdory totalitnímu režimu.
Sám architekt Ivan Ruller měl podstatně omezené možnosti svého uplatnění, protože byl vyloučen ze Svazu architektů. Architektuře se však mohl věnovat v rámci svobodného povolání. Ke zmíněnému bohatému výtvarnému řešení přizval i umělce, kteří byli perzekvováni režimem. Stavba byla realizována za vydatného přispění dobrovolníků z řad místní veřejnosti z důvodu nepřízně tehdejších úřadů vůči investičnímu záměru.
Rullerova smuteční síň byla z důvodu nevyhovujícího technického stavu uzavřena v roce 2007. V následujících letech se dokonce projednával záměr její demolice a nahrazení novou stavbou. Záměr demolice byl rozhodnutím Zastupitelstva města Brna v roce 2017 zrušen.
V tomtéž roce proběhly také konzervační práce s cílem zbrzdit další chátrání. Byla vypracována projektová dokumentace záchrany a rekonstrukce budovy, na které se krátce před svojí smrtí podílel i původní autor Ivan Ruller. Je tedy zaručeno, že rekonstrukce podle této projektové dokumentace nepovede ke snížení architektonické hodnoty Rullerovy smuteční síně.
Zastupitelstvo města Brna při svém rozhodování mělo zvážit výše uvedená fakta i názory podstatné části odborné veřejnosti. Město Brno by se mělo svými představiteli přihlásit k záměru citlivé rekonstrukce budovy, případně s ohledem na její budoucí prohlášení za kulturní památku. Devastace budovy způsobená dlouhodobou nečinností by vedla k nenapravitelné ztrátě architektonického a výtvarně uměleckého dědictví s významem pro celou naši zemi.