Proč nebourat Transgas a další brutalistické stavby

Martin Švec

Výprodej města a veřejného majetku do soukromých rukou je pro budoucnost krajně nezodpovědné. Unikátní komplex budov Transgas na lukrativních pozemcích v centru Prahy je toho dokonalým příkladem.

Dny architektonicky unikátního komplexu budov na pražské Vinohradské ulici se zdají být sečteny. Mnozí tvrdí, že budovy známé jako Transgas od architektů Aulického, Malátka, Loose a Eisenreicha jsou světově prvotřídní ukázkou brutalistické a hi-tech architektury z přelomu 60. a 70. let. Leč jejich soukromý majitel dosáhl svého. Stavební úřad vyhověl jeho žádosti o povolení demolice stavby.

Zbývá jen pár dní, než demoliční výměr nabude právní moci a developerovi nebude nic bránit v rozstříhání unikátní konstrukce obřími hydraulickými nůžkami. Do té doby je možné kontaktovat pražský Institut plánování a rozvoje jakožto účastníka řízení a pokusit se jej přesvědčit k odvolání, což by mohlo rozhodnutí o demolici zvrátit.

Zájem o kvalitní architekturu z doby poznamenané takzvaným socialismem v posledních letech velice roste. Na sociálních sítích vznikají kluby fanoušků moderní architektury 60. až 80. let. Známý Klub za starou Prahu už nechrání jen onu „starou“ Prahu, ale i její podstatně modernější architektonické vrstvy.

↗
Zbývá už jen pár dní, než demoliční výměr nabude právní moci a developer bude moci zničit unikátní konstrukce stavby. Foto Martin Švec

O takzvaně socialistickou architekturu se začínají zajímat odborníci a odbornice v oboru kunsthistorie a teorie architektury. Tím se legitimizuje i její vzrůstající obliba u laické veřejnosti. Někteří propagátoři pronikají i do mainstreamové popkultury — jako rapper Vladimir 518, tvář architektonické TV show Adam Gebrian nebo „Pán vetřelců a volavek“ Pavel Karous.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
Eva Hájková, penzistka
January 22, 2019 v 9.19
Také se domnívám, že když už něco stojí, je lepší to využívat než bourat a stavět nové, na což se vynaloží nové suroviny a nová energie, zatímco odpad tu zůstane. Netýká se to myslím, jenom staveb, ale často i spotřebního zboží. Například elektro. Starší spotřebiče vydržely mnohem déle. Nové mají obvykle kratší dobu trvanlivosti, rychleji se musí vyměnit za jiné, ještě novější. Jsou možná úsporné vzhledem ke spotřebě energie, ale neúsporné v tom, že se musí vyrábět a kupovat stále další a další.
Jiří Kubička, psycholog
January 22, 2019 v 11.34
Brutalismus byl mezinárodní architektonický sloh,

nic specificky socialistického.

Ani to, že tyto budovy oceňují více architekti než obecné publikum, není specificky český fenomén. I na Západě jsou tyto budovy někdy bourány.

Zde je seznam deseti zbouraných staveb v tomto stylu ve Velké Británii:

https://www.independent.co.uk/life-style/design/10-illustrations-which-commemorate-britains-demolished-brutalist-architecture-a8325996.html
IH
Ivo Horák
January 22, 2019 v 12.36
Pane Kubičko,
to, co na pěti prvních řádcích svého příspěvku (včetně titulku) s jistou impasibilitou konstatujete, je pravda. Na opodstatněnosti komentáři Martina Švece ovšem ničeho neubírá.

Ano, speciálně Británie si svého kulturního dědictví hledí často ve shodě s oním konzervatismem, který klidně proměňuje tradiční Londýn za stejně tradiční libry...

Že to jde i jinak, si lze přečíst aktuálně na iDnes pod titulkem "Semily koupí brutalistní hotel považovaný za skvost i odpudivý symbol".