Skupina studentů z nizozemské univerzity Wageningen společně s organizací Arnika vypracovala studii pražských brownfields. Ta se zabývá tím, co bude s plochou i budovami, dojde-li ke zrušení pražských nádraží, jak plánuje pražský magistrát. Za největší riziko považují studenti dopravní obslužnost nových čtvrtí, které mají vyrůst na místě pražských nádraží. Silniční síť je už dnes přetížená a další nárůst automobilové dopravy je z hygienického a zdravotního hlediska nepřijatelný.

Město ani soukromí developeři přitom nejsou schopni srozumitelně vysvětlit, z jakých prostředků bude do nových čtvrtí zavedena veřejná doprava. „Využít plochy v okolí stávajících nádraží lépe, než plánují developeři, je možné, i když zůstanou v provozu,“ řekla Deníku Referendum mluvčí Arniky Zora Kasiková.

„Praha má mimořádnou příležitost proměnit se díky přestavbě svých brownfields v město udávající směr moderním konceptům výstavby,“ vysvětluje profesorka univerzity ve Wageningen Karen Fortuin, která studentský projekt vede. „V dnešní době se s ohledem na životní prostředí a omezené zdroje uplatňují uzavřené cykly, pasivní energetické domy, recyklace materiálů, technologie využívající dešťovou vodu a podobně. Projekty navržené pro pražská nádraží jsou z tohoto pohledu zastaralé a samy o sobě představují problém,“ dodává Karen Fortuin.

Autoři studie kritizují také nechuť developerů respektovat genia loci jednotlivých míst. Například společnost Orco prosadila, aby z unikátních skladových hal na nádraží Praha-Bubny byla sejmuta památková ochrana. Objekt přitom mohl být součástí nové čtvrti. Demolice stále hrozí také funkcionalistickému překladišti na Nákladovém nádraží Žižkov, které je mimořádnou technickou památkou. „Nová výstavba musí počítat s dostatečně velkými novými parky a veřejnými prostranstvími, která vyváží výstavbu,“ říká Zora Kasiková z Arniky.

Studie doporučuje zřídit nezávislý orgán, který by za řešení problematiky nevyužívaných prostor a budov byl odpovědný. Vedle konkrétních lokalit se studenti zaměřili také na nový územní plán Prahy, přičemž kritizují jeho obecnost. Pokud se nepodaří upřesnit regulační mechanismy, hrozí podle studie další zneužívání neurčitých formulací soukromými developery k prosazování jejich zájmů. „Dnes je patrné, že podobu města utvářejí developeři ve spolupráci s politiky a úředníky, přičemž jak územní plán, tak i názor veřejnosti nemají prakticky žádnou váhu,“ uvádí studie.

„Univerzita Wageningen nabízí pohled zvenčí a přináší řadu konstruktivních návrhů. Věříme, že může inspirovat developery i politiky k novému přístupu k výstavbě v Praze,“ komentuje záměry sdružení Arnika Zora Kasiková.

Další informace:

Arnika Objednání studie