Světové metropole po koronaviru ozelení ulice. Česká města nového nechystají nic

Radek Kubala

Světové metropole jako Milán nebo Barcelona se rozhodly využít pandemie jako příležitost k vyčištění ovzduší a zlepšení kvality života. K jejich iniciativě se přidávají města z celého světa. Česká města se k tomu nechystají.

Milán před koronoavirovou krizí patřil k městům s nejhorší průjezdností i ovzduším. Tamní radnice se k tomu nechce vracet. Foto WantedInMilano

Zákazy pro auta, úspornější budovy či lepší infrastruktura pro cyklisty. Světové metropole z Evropy, Spojených státu, Jižní Ameriky i Afriky plánují využít opatření proti koronaviru a investovat do ekologických opatření pro zkvalitnění městského života. Plány měst koordinuje iniciativa C40, kam patří například kolumbijská Bogota, kanadský Montreal, španělská Barcelona nebo jihoafrické Kapské město. Česká republika mezi městy svého zástupce nemá.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Představitelé zapojených měst zároveň sepsali doporučení na zelenou a spravedlivou transformaci měst pro dobu po pandemii. Patří mezi ně již zmíněné zákazy pro auta, rozšiřování chodníků a cyklopruhů, rekonstrukce a zateplování budov, podpora městského a komunitního zahradničení, výsadba stromů a investice do městských obnovitelných zdrojů.

Největší plány má italský Milán, který plánuje v rámci revitalizačního programu nazvaného Otevřené ulice zbavit pětatřicet kilometrů ulic automobilů a motorových vozidel. V dalších částech města pak bude povolená rychlost maximálně třicet kilometrů za hodinu.

Město tím chce bojovat hlavně proti smogu a znečištění ovzduší, které je podle místních hodně velké. „Samozřejmě že chceme nastartovat ekonomiku. Myslíme si ale, že bychom jí měli postavit na jiném základu než předtím,“ řekl médiím náměstek starosty Milána Marco Granelli.

Podobně se k současné staví i španělská Barcelona, která chce zvýšit o třicet tisíc metrů čtverečních prostor vyhrazený pouze pro chodce a významně posílit cyklodopravu. Radnice Paříže zase investuje až tři sta milionů euro do nové infrastruktury pro cyklisty.

Kolumbijská metropole Bogota podobně jako Milán zakáže autům vjezd do vnitřní části města. New York vyčlení přes sto šedesát kilometrů ulic pro takzvanou sociálně zodpovědnou rekreaci během pandemie i po jejím ukončení, což znamená, že ulice uzavře autům a revitalizuje.

Města ve Velké Británii, mezi nimi Manchester či Londýn, zase plánují jako součást opatření na boj s ekonomickou krizí investovat do rekonstrukce budov, zateplování a výstavby obnovitelných zdrojů. Rachel Aldredová z Westminsterské univerzity, která se zabývá městskou mobilitou, v Guardianu vysvětlila, že opatření zaváděná v příštích týdnech jsou důležitá pro budoucnost měst.

„Můžeme navázat na to, že v důsledku opatření proti koronaviru klesla míra znečištění ovzduší a přenastavit fungování měst tak, aby tento stav byl trvalý. Pokud ale lidi začnou chodit do práce a nebudou mít fungující alternativu k autům pak hrozí, že znečištění opět dramaticky stoupne,“ řekla Aldredová.

Česká města nic převratného neplánují

Deník Referendum oslovil největší města České republiky s dotazem, zda v souvislosti s koronavirovými restrikcemi plánují po vzoru světových metropolí zavádět razantnější ekologická opatření. Plány jako Milán či Barcelona tu nemá nikdo. Města vesměs chtějí pokračovat ve svých dosud schválených koncepcích.

Hlavní město Praha pokračuje ve svých plánech snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o pětačtyřicet procent. Dosáhnout toho chce pomocí elektrifikace autobusů či omezení automobilové dopravy, jako nejpravděpodobnější variantu zvažuje zavedení mýta pro vjezd.

Město se v loňském roce přidalo k iniciativě evropských metropolí, které chtějí snižovat emise skleníkových plynů, přičemž konkrétní plán má vzniknout do léta. Zavádět razantnější opatření v souvislosti s koronavirem magistrát však zatím neplánuje.

Nic nad rámec již schváleného akčního plánu udržitelné energetiky a klimatu, který počítá se snížením městských emisí o čtyřicet procent do roku 2030, neplánuje ani Brno. „V souvislosti s koronavirovou krizí město nezavedlo žádné obdobné opatření, kromě prázdninového jízdního řádu MHD,“ řekl Deníku Referendum Martin Vaněček, magistrátní vedoucí odboru životního prostředí.

Liberec plánuje podle tiskové mluvčí Jany Kodýmové ozelenění ulice Jánská a podporu pro vsakování vody ve městech. „Žádné takové tvrdé restrikce jako Barcelona a další města neplánujeme, protože nejsme s nimi souměřitelní ani velikostí a ani ekologickými dopady,“ řekl Deníku Referendum Jiří Šolc, náměstek primátora pro technickou správu města. Tisková mluvčí Plzně Eva Barborková pak uvedla, že západočeské město plánuje pouze podpořit větší výsadbu stromů.

Další informace:

    Diskuse