↗

Necelou desetinu nynější milionové plánované výsadby představuje lesopark Arborka usazený na okraji Satalic, v cípu mezi radiálou Pražského okruhu, železnicí a průmyslovými podniky. Foto Jakub Krahulec, DR

Před časem ohlášený osmiletý plán pražských zastupitelů počítá s výsadbou milionu nových stromů, ty ovšem stejně jako za dřívějších vedení města vyrostou především po okrajích města. Efekt na zlepšení života Pražanů se s rostoucí vzdáleností od sídel snižuje. Podle odpovědných úředníků prostor pro další stromy ovšem chybí často jak v profilu ulice, kde pomezí chodníku a silnice často okupují parkující auta, tak pod zemí, kde kořenům překážejí rozvodné sítě.

Vysazení jednoho stromu v ulicích Prahy vyjde podle náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) na půl milionu korun. Zní to jako enormní suma, ale podobně vysoké částky se netýkají jen české metropole. „Cena jednoho stromu se klidně může vyšplhat až k třiceti tisícům euro,“ uvádí příklad Markéta Spěváčková ze Zahraniční kanceláře města Vídně.

„Pořizovací náklady stromů se mohou dle druhu pohybovat od tří set do tisíce eur. Tyto náklady se vztahují ale pouze k pořizovacím nákladům za jeden strom a nejsou v nich započítány další náklady spojené se zajišťováním vláhy či s jeho umístěním. Kořeny stromů totiž nesmí narušit vodní rozvody v zemi, a proto je nezbytné instalovat ochranu potrubí,“ doplňuje Spěváčková.

Podle vedoucího oddělení péče o zeleň pražského magistrátu Dana Frantíka jsou ale takové částky spíš výjimkou. „Těch pět set tisíc se možná týká tří stromů na Muzeu,“ uvádí a poukazuje na částku 130 tisíc korun, která je vypočtena jako průměr na jeden strom s ochranou jeho prokořenění při osazení celé ulice.

Soužití stromů s ulicemi komplikují i lidé. „Lidé se neumí chovat k zeleni. Z toho důvodu se bohužel musí používat stromy, které už jsou vzrostlé. To samozřejmě velice prodražuje celou výsadbu,“ řekl pro server iRozhlas arborista Jan Kaňák.

Podle odborníků na péči o stromy není důležitá jen výsadba, ale i následné udržování dřevin, což platí i pro porosty na okrajích města. Centrální evidence zeleně ovšem v Praze neexistuje.

„Zeleň je důležité chránit tam, kde je. Než strom doroste, trvá to dvacet, pětadvacet let,“ říká urbanista Petr Klápště. Schopnost udržovat příjemné klima se u stromů pojí s velikostí jejich korun, odborníci proto doporučují sázet tam, kde je to možné, stromy rozložitější. Čtyři pětiny pražské výsadby za rok 2019 tvořily listnaté druhy jako dub, lípa, habr, javor a buk, uvedl server Ekolist.

Na celostátní úrovni podporuje akci Nadace Partnerství nazvanou Sázíme budoucnost ministerstvo životního prostředí, které na nákup sazenic a následnou péči po dobu pěti let vyčlenilo sto milionů korun. Uvedené prostředky mají mířit místním uskupením.

Plánem je vysadit jeden strom za každého občana republiky. Vzhledem k maximální výši dotace, která pro jednotlivý projekt činí dvě stě padesát tisíc korun, lze ale předpokládat, že nové stromy porostou především mimo městkou zástavbu. Projekt navíc nemá zvládnutý vztah ke korporacím, když jej zneužila ke svému greenwashingu firma SEV.En uhlobarona Tykače, na což před nedávnem upozornil Deník Referendum.

Sucho, prostor, hraboši

Současný pražský akční plán do roku 2026 počítá s výsadbou především na okrajích Prahy. „My jsme se dvacet let snažili využít pozemky, které byly v majetku města, dostáváme se ale na konec,“ uvádí vedoucího oddělení péče o zeleň pražského magistrátu Dan Frantík. V projednávání územního plánu bude žádat o povolení k výsadbě v oblastech Suchdola, Jinonic či Běchovic.

Za posledních dvacet let osadil magistrát podle Frantíka dvě stě šedesát hektarů plochy včetně velkých lokalit poblíž centra, dochází ovšem i na méně vhodné lokality. Necelou desetinu nynější milionové plánované výsadby představuje lesopark Arborka usazený na okraji Satalic, v cípu mezi radiálou Pražského okruhu, železnicí a průmyslovými podniky.

Za drátěnými ploty se mohou sázet stromky ještě malé, rovněž výsadba na dřívější zemědělské půdě cenu snižuje. Devadesát tisíc převážně listnatých sazeniček v Satalicích zaplňuje plochu osmnácti hektarů.

Letošní výkyvy teplot výsadbu podle Frantíka zatím tolik nepoznamenaly, zátěž se ale očekává především v červenci a v srpnu. Významně byl loni poškozen zakládaný lesopark V Panenkách, kde uhynulo čtyřicet procent stromků. Nebylo to ovšem suchem, jejich kořeny pokousali hraboši.

„V letošním roce pozorujeme v tomto místě výrazně vyšší počty dravců, kteří přirozenou cestou snižují stavy přemnožených hrabošů. Pro zlepšení „komfortu“ dravců jsme do plochy postavili několik dřevěných berliček, na kterých dravci s oblibou sedávají a čekají na svou kořist,“ uvádí Frantík. Nahrazení uhynulých stromků se do počtu milionu plánovaných vysazených stromů nezapočítává.

Pražská stromořadí mají podle akčního plánu doplnit dvě stovky nových stromů. Podle Frantíka to ovšem neznamená, že stromořadí v Praze nevznikne víc. V plánu například není zahrnuta výsadba developerů, k dispozici zatím nejsou ani údaje, kolik stromů vyroste na renovovaném brownfieldu v Bubnech-Zátorách.

Ze 420 tisíc stromů, které v Praze vysadila předchozí koalice, jich na pouliční stromořadí připadly podle zjištění Aktuálně.cz dva tisíce. Podle Václava Orcígra z ekologické organizace Arnika se přístup současného magistrátu k životnímu prostředí zlepšil, stále však má rezervy. „Výsadba stromů i realizace adaptačních opatření pro zadržování vody se začíná s novou politickou reprezentací poměrně dost měnit,“ pochválil novou pražskou radnici.

„Sází se více a začalo se realizovat i více přírodě blízkých opatření proti suchu. Pořád ale vnímám problém s výsadbou ve vyloženě urbanizovaných lokalitách,“ komentuje Orcígr fakt, že ani nové metropole se zatím neodhodlalo vrátit stromy do města v zásadně vyšší míře.