↗

Podle skutečně moderních urbanistických koncepcí tvoří nedílnou součást města zeleň v pestré mozaice včetně lesů, zahrádek, zahrad, parků a chráněných území. V chystaném územním plánu Brna ale zůstává zeleň popelkou. Foto Stisk - Petra Vaňková

Britský ekonom J. M. Keynes řekl: „Ničíme krásu naší krajiny, protože nikým nevlastněná nádhera přírody nemá žádnou ekonomickou hodnotu. Jsme schopní vypnout slunce a hvězdy, protože nevyplácejí dividendy.“ Podobně se chová vedení města Brna a celý brněnský magistrát ke svému městu, když mu stříhá na nový kabátek v podobě územního plánu.

Neviditelná ruka trhu se zviditelnila vskutku mocně a územní plán doznal do očí bijících změn zejména tam, kde bohatí „dive-lotři“ zakoupili spekulativně pozemky a teď čekají, až se jim pozlatí. Anebo tam, kde žijí lidé na městských pozemcích a snadno mohou dostat výpověď. Magistrát sice dostal několik tisíc připomínek a námitek, ovšem to pro něj zjevně není signálem o pochybení, ale pouze obtížnou překážkou, kterou je třeba překonat.

Mezi osmi tisíci nejrůznějšími námitkami a připomínkami, které město Brno obdrželo v rámci veřejného projednávání návrhu územního plánu v červnu loňského roku, hrají speciální roli takzvané námitky zástupců veřejnosti. Ze zákona je musí podepsat nejméně dvě stě brněnských občanů, aby získaly toto označení. Právě námitky zástupců veřejnosti jsou velmi důležité, protože mohou prosadit v územním plánu větší prostor pro veřejný zájem, a kompenzovat tak tlaky developerů.

V Brně podali občané několik desítek takovýchto připomínek. Některé podepsaly tisíce lidí. Často v nich vyjadřují obavy o určitá cenná přírodní území ve městě, ale i o osud vnitrobloků a také zahrádek.