Kauza Džbán: hraje se o víc než jen o koupaliště

Barbora Truksová

Veřejnost se bouří proti záměru společnosti Molepo uzavřít koupaliště Džbán. Možná právě o to ale vlastníkovi jde: donutit město areál v dezolátním stavu odkoupit výměnou za prolomení limitů zástavby na přilehlých pozemcích.

Město sice může areál koupaliště odkoupit, ale problém je, co by výměnou za to společnost Molepo požadovala. Foto FB Koupaliště Džbán

V první polovině ledna vyšel na facebookové stránce Koupaliště Džbán srdceryvný příspěvek: z důvodu havarijního stavu je vlastník areálu, společnost Molepo, nucen nechat koupaliště pro letošní sezónu uzavřené. Společnost se nijak netajila pravým důvodem uzavření: politici Prahy 6 a hlavního města odmítají povolit změnu územního plánu, která by umožnila masivní výstavbu v okolí přehradní nádrže, a tedy mnohonásobné zhodnocení jejích pozemků.

Vyjádření se setkalo s negativním přijetím veřejnosti — nejen pod zmíněným příspěvkem, ale i v sousedských skupinách Prahy 6. Kriticky je komentovali i političtí představitelé městské části Praha 6 a magistrátu. Nebylo ovšem vyvolání nesouhlasu se zavřením koupaliště ve skutečnosti záměrem?

Strategie společnosti Molepo není vůbec hloupá. Areál koupaliště totiž není to, oč se hraje primárně — zásadní je změna územního plánu. Ta by povolila stavět na pozemcích, které Molepo koupilo za z dnešního pohledu směšnou částku jako nezastavitelné zelené plochy k rekreaci.

Molepo argumentuje tím, že se masivní zástavba nijak nedotkne pozemků využívaných k volnočasovým aktivitám, čímž myslí současný areál koupaliště s placeným vstupem. V současné době je však veřejnosti přístupný i jižní břeh Džbánu, který by podle plánů vlastníka měl být zastavěn. Nová zástavba by tak drasticky omezila přístup k přehradě. Plánovaným vilám a apartmánům by dále padly za oběť i zelené plochy a v nich žijící ptactvo a zvěř.

Molepo přistoupilo k tradiční developerské taktice spálené země: nechat areál dovést k dezolátnímu stavu a přijít s tím, že jedinou cestou ke zlepšení stavu je nová výstavba.

Příběh Džbánu je kontroverzní už od samého počátku. Dražba pozemků v roce 2012 proběhla bez pozornosti veřejnosti i samosprávných orgánů. Tehdejší starostka Prahy 6 Marie Kousalíková (ODS) tvrdila, že se o dražbě dozvěděla až o půl roku později, což ve svém vyjádření později vyvrátil tajemník městské části. Předvánoční dražby se zúčastnil jediný účastník — firma Molepo, s.r.o., která neuvádí žádné údaje v evidenci skutečných majitelů.

Její mateřská společnost Molepo holding je registrovaná na Maltě a z nedávno odkrytých údajů v maltském obchodním rejstříku vyplývá, že za společností stojí čtveřice fyzických osob z České republiky. Jednou z nich je vlivný člen ODS Vladimír Schmalz, bývalý zastupitel hlavního města Prahy a v letech 2010—2014 předseda magistrátního Výboru pro územní rozvoj.

Tlak veřejnosti na záchranu koupaliště je nepochybně velký: petice proti zástavbě získala k dnešnímu dni více než 9300 podpisů. Vyjádření mluvčího Prahy 6 Jiřího Hannicha ale ukazuje, že vyhráno zdaleka není: „K samotné zástavbě volené orgány městské části nevyjádřily žádné stanovisko... Ale z obecného hlediska nám dává smysl, pokud bychom v rámci dohody obdrželi do správy pozemky, které můžeme využít k rozvoji dané lokality a ve prospěch veřejnosti.“

Radnice městské části či hlavní město mohou areál koupaliště odkoupit. Reálně ovšem hrozí, že se tak stane výměnou za změnu územního plánu pro ostatní plochy ve vlastnictví Molepa. V takovém případě by společnost Molepo i přes veřejné pohoršení získala přesně to, o co jí celou dobu šlo — změnu územního plánu a prolomení limitů zástavby.

advertisment