Kauza Džbán: hraje se o víc než jen o koupaliště
Barbora TruksováVeřejnost se bouří proti záměru společnosti Molepo uzavřít koupaliště Džbán. Možná právě o to ale vlastníkovi jde: donutit město areál v dezolátním stavu odkoupit výměnou za prolomení limitů zástavby na přilehlých pozemcích.
V první polovině ledna vyšel na facebookové stránce Koupaliště Džbán srdceryvný příspěvek: z důvodu havarijního stavu je vlastník areálu, společnost Molepo, nucen nechat koupaliště pro letošní sezónu uzavřené. Společnost se nijak netajila pravým důvodem uzavření: politici Prahy 6 a hlavního města odmítají povolit změnu územního plánu, která by umožnila masivní výstavbu v okolí přehradní nádrže, a tedy mnohonásobné zhodnocení jejích pozemků.
Vyjádření se setkalo s negativním přijetím veřejnosti — nejen pod zmíněným příspěvkem, ale i v sousedských skupinách Prahy 6. Kriticky je komentovali i političtí představitelé městské části Praha 6 a magistrátu. Nebylo ovšem vyvolání nesouhlasu se zavřením koupaliště ve skutečnosti záměrem?
Strategie společnosti Molepo není vůbec hloupá. Areál koupaliště totiž není to, oč se hraje primárně — zásadní je změna územního plánu. Ta by povolila stavět na pozemcích, které Molepo koupilo za z dnešního pohledu směšnou částku jako nezastavitelné zelené plochy k rekreaci.
Molepo argumentuje tím, že se masivní zástavba nijak nedotkne pozemků využívaných k volnočasovým aktivitám, čímž myslí současný areál koupaliště s placeným vstupem. V současné době je však veřejnosti přístupný i jižní břeh Džbánu, který by podle plánů vlastníka měl být zastavěn. Nová zástavba by tak drasticky omezila přístup k přehradě. Plánovaným vilám a apartmánům by dále padly za oběť i zelené plochy a v nich žijící ptactvo a zvěř.
Molepo přistoupilo k tradiční developerské taktice spálené země: nechat areál dovést k dezolátnímu stavu a přijít s tím, že jedinou cestou ke zlepšení stavu je nová výstavba.
Příběh Džbánu je kontroverzní už od samého počátku. Dražba pozemků v roce 2012 proběhla bez pozornosti veřejnosti i samosprávných orgánů. Tehdejší starostka Prahy 6 Marie Kousalíková (ODS) tvrdila, že se o dražbě dozvěděla až o půl roku později, což ve svém vyjádření později vyvrátil tajemník městské části. Předvánoční dražby se zúčastnil jediný účastník — firma Molepo, s.r.o., která neuvádí žádné údaje v evidenci skutečných majitelů.
Její mateřská společnost Molepo holding je registrovaná na Maltě a z nedávno odkrytých údajů v maltském obchodním rejstříku vyplývá, že za společností stojí čtveřice fyzických osob z České republiky. Jednou z nich je vlivný člen ODS Vladimír Schmalz, bývalý zastupitel hlavního města Prahy a v letech 2010—2014 předseda magistrátního Výboru pro územní rozvoj.
Tlak veřejnosti na záchranu koupaliště je nepochybně velký: petice proti zástavbě získala k dnešnímu dni více než 9300 podpisů. Vyjádření mluvčího Prahy 6 Jiřího Hannicha ale ukazuje, že vyhráno zdaleka není: „K samotné zástavbě volené orgány městské části nevyjádřily žádné stanovisko... Ale z obecného hlediska nám dává smysl, pokud bychom v rámci dohody obdrželi do správy pozemky, které můžeme využít k rozvoji dané lokality a ve prospěch veřejnosti.“
Radnice městské části či hlavní město mohou areál koupaliště odkoupit. Reálně ovšem hrozí, že se tak stane výměnou za změnu územního plánu pro ostatní plochy ve vlastnictví Molepa. V takovém případě by společnost Molepo i přes veřejné pohoršení získala přesně to, o co jí celou dobu šlo — změnu územního plánu a prolomení limitů zástavby.
