Žižkovské nákladové nádraží po deseti letech: stále je o co bojovat
Matěj Michalk ŽaloudekPřibližně před deseti letech se v DR objevily první texty o budoucnosti opuštěného žižkovského nádraží. Dnes se pomalu chystá smlouva s developery. Žižkovský zastupitel Matěj Žaloudek popisuje, co se v lokalitě ještě řeší a zač se bojuje.
Pomalu k závěru spěje celý projekt na masterplan brownfieldu na nákladovém nádraží Žižkov, o němž se vedou spory už přes deset let. V příštích měsících má hlavní město v plánu podepsat smlouvy s developery a teprve následně schválit změnu územního plánu, která umožní všem investorům žádat o územní rozhodnutí, a tedy i brzy stavět. Aktuální zájem veřejnosti celému procesu rozhodně neublíží, spíše naopak. Co požaduje aktuální petice občanů, co my jako radnice, a jak to nejspíš dopadne?
Ve srovnání s tím, jak se připravuje masterplan pro takto významná území například v Hamburgu nebo v Paříži, by se jistě našlo sto věcí, které by mohly běžet lépe, zejména celá komunikace s veřejností. Podkladová studie vznikala posledních několik let prakticky za zavřenými dveřmi. Dnes už ale veškeré dostupné podklady najdeme na stránkách IPR a podkladovou studii mohla veřejnost na jaře připomínkovat online.
Na vyhodnocení svých připomínek nyní čeká nejen veřejnost, ale i městská část. Ty naše jsme schválili na únorovém zastupitelstvu.
Letošní novinka — zájem veřejnosti
Na rozdíl od relativně vlažného zájmu o první kolo připomínek ke změně územního plánu v roce 2019, se letos místní veřejnost zaktivizovala, a to je určitě dobře. Spolek Arnika se nenechal odradit krátkým termínem mezi zveřejněním podkladů a lhůtou pro připomínky, materiály prostudoval, připravil svoje námitky a během jednoho víkendu pod ně nasbíral přes 1200 podpisů. Díky tomu se stal zákonným „zástupcem veřejnosti”, jehož námitky mají v procesu vypořádávání připomínek vyšší relevanci.
Arnika spolu se spolkem „Jarovská třída” nyní stupňuje tlak peticí a má v plánu s ní přijít na zářijové zasedání Zastupitelstva hlavního města. Během těchto dnů navíc lidé nacházejí ve schránkách jejich kampaňové noviny, ve kterých de facto znovu objeví hlavní výtky k podkladové studii a související změně územního plánu. Debata o budoucnosti Nákladového nádraží se tím aktivizuje a politizuje, což se představitelům města možná nemusí líbit, ale v demokratické společnosti by taková věc měla být standardem a mělo se to popravdě stát už dávno.
Podoba našeho města a jeho rozvoj není jen odborná otázka, je to i otázka politická a veřejná, protože zcela bezprostředně ovlivňuje prostředí kolem nás. Musí se tedy vést i veřejná diskuze, i když může být občas vyhrocená.