Brno schválilo Akční plán udržitelné energetiky a klimatu. To už ale nestačí

Jasna Flamiková

Návrh, jak v Brně snižovat emise skleníkových plynů, budí rozpaky nejen kvůli své nedomyšlenosti a vágním požadavkům. Jeho cíl je příliš málo ambiciózní na to, aby se jeho dosažením něco reálně změnilo.

V září 2017 Zastupitelstvo města Brna na podnět Zelených schválilo přistoupení k Paktu starostů a primátorů, jehož signatáři se dobrovolně zavazují, že na svém území sníží emise CO2 nejméně o 40 procent do roku 2030 od roku výchozího (rok 2000) a zvýší odolnost města vůči lokálním dopadům klimatických změn. Přistoupením k Paktu vyvstala městu povinnost zpracovat do dvou let Akční plán udržitelné energetiky a klimatu (SECAP). Ten obsahuje výchozí emisní bilanci skleníkových plynů a plány konkrétních činností a opatření na její snížení včetně dlouhodobé vize do roku 2030.

Stojí za to se podívat, jak se jednotlivé sektory na produkci emisí v Brně podílejí a vyvíjejí. Výchozí bilance emisí CO2 v uvedených sektorech(takzvaně započtených dle metodiky) jsou k roku 2000 ve výši 2,17 milionu tun za rok. Ze započtených sektorů byla v roce 2000 největší spotřeba paliv a energie a také nejvyšší emise CO2 v obytných budovách — domech pro bydlení (45 procent) a dále v terciárním sektoru — neobecní budovy, vybavení/zařízení (40 procent). Doprava veřejná, komerční i soukromá se na emisích podílela necelými deseti procenty, veřejné osvětlení 0,9 procenta.

V letech 2000 až 2015 poklesly emise CO2 na území města o osm procent, zejména díky úsporám v obytných budovách. Mezi lety 2000 a 2005 se na snížení emisí podílel také terciární sektor, ten ale v dalších letech kvůli růstu a vzniku nových objektů navýšil spotřebu energií na úroveň roku 2000. Úspory emisí CO2 ve veřejné dopravě zase zvedl nárůst individuální a komerční dopravy. Klesala spotřeba v domácnostech, která tvoří devět procent, což je částečně způsobeno růstem lokální výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, která snižuje emisní faktor na spotřebovanou elektřinu.

Emise CO2 zvyšuje v Brně nárůst automobilové dopravy a energetická náročnost budov. Foto Jan Kaláb

Z provedené emisní bilance a propočtů scénářů vývoje je zřejmé, že klíčovými opatřeními k dosažení cílů Akčního plánu pro Brno by měly být výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů na území města, snížení energetické náročnosti budov (obytných i v terciálním sektoru) a omezení nárůstu individuální dopravy na komunikacích v majetku města.

Pro zpracování Akčního plánu byla vybrána společnost ENVIROS, která na něm začala pracovat ještě v minulém volebním období. Základní verzi dokumentu odevzdala k 31. 1. 2019 a mohlo následovat připomínkování.

Mezitím v říjnu loňského roku vydal Mezivládní panel pro klimatickou změnu OSN zprávu Global warming 1,5 °C, podle které se ocitáme na hraně a máme poslední šanci zabránit životu nebezpečnému rozvratu, který by nastal při oteplení nad tuto hodnotu.

V prosinci 2018 se v Katowicích konala Konference OSN o změně klimatu COP24. Mezi hlavní závěry vedoucí k dosažení cíle nepřekročit hranici oteplení o 1,5 °C patřilo, že všechny státy mají dva roky (2019—2020) na to, aby upravily své závazky ve snižování emisí pro období 2020 až 2030. V případě Evropské unie to znamená, že by měla snížit a emise lespoň o 55 procent namísto dosud platných 40 procent.

I na základě těchto zpráv na jaře brněnské Centrum experimentálního divadla zveřejnilo otevřený dopis vyzývající zastupitele města Brna k vyhlášení stavu „klimatické nouze“. K tomu ale město nepřistoupilo.

V červnu se v Brně sešli zástupci ekologických, kulturních a dalších organizací, kteří vytvořili volnou platformu Brněnské klimatické koalice. Návrh Akčního plánu budil rozpaky nejen zde. Hlavním důvodem byla řada nedodělků či nedomyšleností materiálu. V tu chvíli se zároveň ukázalo, že dosavadní cíl snížení emisí CO2 o 40 procent do roku 2030 je nedostatečný a je třeba ho navýšit.

Nejen členové koalice, ale I řada odborníků tak stála před rozhodnutím, jak se k navržené podobě plánu postavit. Požadavek na  přepracování by způsobil další zdržení projektů na snížení emisí CO2. Proto byla zvolena varianta plán připomínkovat a zároveň připravit druhou výzvu k vyhlášení stavu klimatické nouze a přijetí ambicióznějších cílů. Ty by měly být nastavené tak, aby odpovídaly nejnovějším politickým závazkům a vědeckým doporučením.

Prvního října tak byl opřipomínkovaný Akční plán schválen. V rámci Týdne pro klima pak členové Brněnské klimatické koalice zveřejnili druhou výzvu. V ní požadujeme, aby Zastupitelstvo města Brna vyhlásilo stav klimatické nouze a cíle plánu navýšilo. Výzvu může může každý Brňan podpořit svým podpisem. Ve chvíli, kdy se sejde 2500 podpisů občanů města Brna, bude muset tuto výzvu projednat Zastupitelstvo města Brna.

    Diskuse (0 příspěvků)