Tomáš Koláčný, pirátský radní města Brna, se v předvolebních novinách Pirátů vymezil proti systému rezidentního parkování, který se v Brně chystá. V článku nepopírá potřebu parkování regulovat, ale tvrdí, že: „Město Brno zavádí velmi tvrdou regulaci, v rámci které má rezident právo při zakoupení rezidentního parkovacího oprávnění (za 300—900 korun na rok) parkovat pouze v oblasti 1,5 km kolem svého bydliště a ve všech ostatních částech města je při parkování povinen uhradit poplatek přes parkovací automat (10—60 Kč za hodinu dle lokality) jako každý jiný návštěvník města.“

Přemýšlím, zda Tomáš Koláčný ani po několikerém vysvětlování nepochopil, jak má celý systém fungovat, nebo zcela záměrně a populisticky lidem před volbami lže. Vysvětlovat a přesvědčovat je totiž vždy těžší než si kopnout. Co už, volby se blíží a určitě to není první laciný výstřel tohoto druhu. Skutečnost je ale taková, že zvolený systém rezidentního parkování funguje jinak. I nadále budou mít lidé možnost na většině území města Brna parkovat bez regulace a bez placení.

Hlavním cílem rezidentního parkování je zvýhodnit při parkování místní obyvatele. A to především v  oblastech, kde se lidé potýkají velkými problémy s parkováním. Tam, kde je parkovacích míst dostatek, není samozřejmě regulace potřeba. Málokdo se dovede vžít do většiny obyvatel městské části Brna-střed, kteří každý den po návratu z práce zoufale krouží po ulicích s očima na šťopkách a dlouhé desítky minut hledají v okolí svého domova parkovací místo. Zbytečně projetý benzín, spousta ztraceného času a znečištěné ovzduší. Většina z nich to zažívá každý den.

Do rezidentního systému se v tuto chvíli přihlásily městské části Brno-střed, Žabovřesky, Královo Pole, Černovice, Starý Lískovec, Nový Lískovec, Komín. Ale zatímco Brno-střed bude regulovat většinu svého území od pondělí do pátku, většina z ostatních přihlášených městských částí zavede systém rezidentního parkování pouze v noci. Některá městská část bude zase regulovat parkování jen na několika vybraných ulicích, kde je míst opravdu velký nedostatek a místní se potýkají každý den se zásadními problémy. Zkrátka systém se bude přizpůsobovat potřebám obyvatel a bude možné ho různě modelovat.

Z toho vyplývá, že tvrzení piráta Koláčného „platit se bude vždy a všude“ je nesmyslné, protože na většině území města lidé zaparkují bez problémů i bez placení. Ostatně i nové pilotní zóny v Brně-střed budou ve vstřícném režimu. Od pondělí do pátku první půlhodina zdarma. Pokud budou lidé potřebovat jen něco rychle vyřídit, obejdou se bez placení. Každá další hodina pak bude stát dvacetikorunu. V dalších zónách Brna-středu bude zřejmě uplatněn mírnější režim, hodina zdarma a další hodina za 10 korun, v některých okrajových částech Brna-středu pouze noční režim. Není to nic, co by člověka při návštěvě příbuzných nebo vyřizování na úřadě zruinovalo. Z ulic to ale vytlačí dlouhodobě stojící auta návštěvníků.

↗

Města, jako jsou Vídeň, Berlín a další už dávno začala pracovat na tom, aby nepodporovala pouze automobilovou dopravu. Foto z širšího centra Vídně — Favoritenstrasse. Autor Gugerell, WMC

V Praze už to funguje

Podle měření v pražských oblastech, kde systém rezidentního parkování už funguje, poklesla obsazenost parkovacích míst o 20—30 procent a významně se snížil počet aut, která stojí na místě déle než šest hodin. To významně zrychlilo nalezení parkovacího místa nejen rezidentům, ale i návštěvníkům dané lokality. To, že může rezident parkovat „jen“ 1,5 kilometru od svého bydliště, je právě jeho ochrana, protože v okolí jeho bydliště nebude stát bez placení ten, kdo tu nebydlí.

Návštěvníci, kteří nebudou chtít za parkování platit, mohou auto odstavit jinde a do cíle se dostanou pěšky či MHD. Ostatně už dnes to tak řada lidí dělá, protože si chce v přetížených lokalitách ušetřit stres s hledáním parkovacího místa.

Perlou článku Tomáše Koláčného je pak jeho tvrzení, že kdyby se vystavěla záchytná parkoviště, návštěvníci by odjinud mohli parkovat na nich a problém by byl vyřešen. Nevím, zda se byl pirát Koláčný podívat například v parkovacím domě Domini v centru města. A pamatujete si ještě na články o prázdném parkovišti P+R u Ústředního hřbitova? Skutečností je, že dokud je někde blízko možné parkovat zadarmo, většina lidí nevyužívá vzdálenější nebo placené parkování. Záchytná parkoviště se připravují a postupně budou přibývat. A tak, jak se budou rezidentní zóny na Brně-střed rozšiřovat, se budou návštěvníci přesouvat na záchytná parkoviště a parkovat na nich.

Osobních aut neustále přibývá, ale ulice a města nikdo nafouknout nedokáže. A nejsou to jen problémy s parkováním a znečištěným ovzduším, které se podepisují na zdraví nás všech. Na brněnské radnici přibývají stížnosti lidí, kterým současný chaotický způsob parkování znesnadňuje pěší pohyb po ulicích. Auta parkují i tam, kde nemají, a pro lidi se stal veřejný prostor v okolí jejich bydliště nebezpečným místem k pohybu.

Nejohroženější skupinou jsou ti nejslabší — děti, senioři a matky s kočárky. Na špatné rozhledy v místech pro přecházení si v průzkumu Bezpečné cesty do škol stěžovala velká část dětí. Rezidentní parkování tuto situaci změní k lepšímu. Na ulicích budou místa k parkování jasně vyznačena s respektováním rozhledových trojúhelníků v místech pro přecházení a v křižovatkách.

Je potřeba si říci, v jakém městě chceme žít. Zda je město, kde dýcháme znečištěný vzduch, kde jsou ulice zaskládané automobily a kde si chodci i na chodnících připadají jako vetřelci (samozřejmě pokud se přes zaparkovaná auta vůbec protáhnou), skutečně to pravé. Nechceme radši město moderní, čisté a bezpečné, kde je prostor pro pohodlný pohyb všech?

Města, jako jsou Vídeň, Berlín a další už dávno začala pracovat na tom, aby nepodporovala pouze automobilovou dopravu. I proto se trendy v řadě západních měst mění. U kratších vzdáleností se lidé vracejí k pěší chůzi, roste podíl cyklistické dopravy. Levnějším způsobem se pro lidi, kteří auto nepotřebují k jízdě každý den, stává sdílení, půjčování aut. Udává se, že až 95 procent času auta stráví zaparkovaná. Proto je efektivita jejich využívání velmi nízká. Zatímco v roce 2010 mělo o sdílená auta (carsharing) ve Vídni zájem asi deset tisíc Vídeňanů, šest let poté je to více než sto tisíc.

Podle studie, která se oblíbeností carsharingu ve Vídni zabývala, má tento projekt velmi pozitivní vliv na život ve městě. Klesl počet ujetých kilometrů, snížily se emise CO2 a studie také udává, že jedno auto ze sdílené sítě nahrazuje až pět osobních vozidel. V případě ujetých kilometrů studie udává úsporu ve výši 44 milionů kilometrů, v případě úspor emisí pak sedm tisíc tun CO2.

Jsem přesvědčena, že toto je správná cesta i pro Brno. Ano, je mnohem těžší lidem vysvětlovat, že lze věci dělat jinak. Zvláště v případě, kdy si jiní politici na tématu populisticky přihřívají předvolební polívčičku účelovou lží. Je to ale krátkozraký a nezodpovědný postup. Hrozí tak, že část veřejnosti zaváděné opatření nepochopí. A mimochodem, není to právě Vídeň, která již několik let vyhrává celosvětové žebříčky města nejpříjemnějšího pro život?