David a Goliáš: proč chránit lidi, kteří upozorní na porušování pravidel v práci

Šárka Zvěřina Trunkátová

Česká republika je povinna přijmout zákon o whistleblowingu. Na rozdíl od řady firem vláda stále význam tohoto zákona pro celou společnost nedoceňuje a její návrh v sobě skrývá řadu úskalí.

Zvažujete, zda máte oznámit protiprávní jednání ve vašem zaměstnání? Na Marka Bendu ani Pavla Blažka v tom nespoléhejte. Ti vám ochranu nezajistí. Foto Facebook Marek Benda

Jako záchranář máte nedostatek ochranných pomůcek. Na začátku covidové vlny, v době, kdy zatím nikdo netuší, jak nebezpečný covid je. Hejtmanka slibuje v médiích, že se vše řeší, vy ale ani po čtrnácti dnech potřebné pomůcky nemáte. Proto jí napíšete otevřený dopis. Místo dodávky ochranných pomůcek na vás hejtmanka pošle trestní oznámení a váš šéf tvrdí do médií, že lžete a bude vyvozovat důsledky, protože jde o porušení pracovní kázně.

Na Bečvě dojde k masivnímu úhynu ryb v řece. Začne vyšetřování a vy víte, že se den před tím ve vaší firmě stala havárie, o které ale nikdo neví. Firma patří do holdingu premiéra, vyšetřování neprobíhá zcela standardně. Najdete odvahu o havárii někomu říct?

Namísto řešení problému se totiž zdá jednodušší vypořádat se s tím, kdo informace přinese. A to zejména v práci, kde může být oznamovatel v podřízeném postavení. V případě upozornění na závažné trestné činy — podvody, zpronevěry, ekologické havárie, nebezpečné léky — je motivace postihnout toho, kdo je vynese ven, mnohem silnější, než u méně závažných jednání.

Výše uvedené příklady spadají do oblasti označované jako whistleblowing. Je pevně svázán s pracovními vztahy a neřeší osobní, sousedské nebo další podobné spory. Druhým důležitým rysem je, že nahlášené jednání by mělo porušovat veřejný zájem. Za tímto pojmem se skrývají dalekosáhlé diskuze, ale obecně lze říci, že pravidla, které si svobodně přijímáme, bychom ve veřejném zájmu měli dodržovat. Oznamovatelem — whistleblowerem — může být kdokoliv. Důležité je, že se oznámené informace týkají práce, kterou dotyčný dělá a může je dokázat.

Deset let českých pokusů o zákon

Pokusy schválit zákon probíhají v České republice již téměř deset let. Žádný návrh dosud neprošel, téma nikdy nemělo velkou prioritu. Také dnes je největším důvodem pro schválení zákona mastná pokuta ze strany Evropské unie, pokud tak neučiníme. Přitom potenciál zákona je obrovský — podle dat Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů je odhalení na základě tipu nejúčinnější — 43 procent podvodů je odhaleno na základě upozornění, jen 15 procent zvládne odhalit interní audit svou činností.

Evropská unie provedla průzkum, kolik oznamovatelé mohou ušetřit v oblasti zadávání veřejných zakázek. Přínos oznamovatelů pro Českou republiku studie odhaduje na zhruba sedm miliard korun ročně.

×