Vláda nesmí při českém předsednictví EU podcenit boj s praním špinavých peněz
Ondřej KopečnýBoj s praním špinavých peněz je klíčový nejen při vymáhání protiruských sankcí, ale i při rozkrývání ruského vlivu v EU. České předsednictví by mělo otevřít i debatu o „zlatých pasech“ či skrytém financování politických stran ze zahraničí.
Po více než deseti letech čeká od července Českou republiku půlroční předsednictví Radě Evropské unie. Souhrou osudu bude opět probíhat v době vyhrocených vztahů EU s Ruskem. Zatímco vláda Mirka Topolánka (dříve ODS) řešila na začátku svého předsednictví v lednu 2009 „jen“ zastavené dodávky ruského plynu do EU, vláda Petra Fialy (ODS) bude přebírat unijní otěže v době kruté ruské války na Ukrajině.
Důležitým úkolem českého předsednictví bude udržet jednotný postoj vůči ruskému agresorovi, a to v době, kdy solidaritu s Ukrajinou velmi pravděpodobně začnou čím dál silněji nahlodávat obavy z dopadů rostoucích cen energií, potravin a dalšího zboží na obyvatele Unie.
Pro udržení evropské shody bude důležitá schopnost efektivně a rychle rozkrývat mocenský a zájmový vliv Ruska v EU. Je to důležité zejména pro uplatňování sankcí vůči představitelům autoritářského režimu a jeho podporovatelům.
Stejně významná je i identifikace subjektů napojených na Rusko, které mohou skrytě financovat politické strany nebo dezinformační aktivity s cílem vyvolávat nedůvěru vůči evropským vládám a institucím a zvyšovat společenské napětí.
Hlavní prioritou, na niž musí české předsednictví upřít v této souvislosti svoji pozornost, je boj proti praní špinavých peněz. Konkrétně by mělo usilovat o rychlé sjednocení definice skutečného majitele i pravidel pro fungování národních evidencí skutečných majitelů.
Oba kroky jsou nezbytné pro efektivní vyhledávání skrytého majetku nejen ruských oligarchů, ale i korupčníků, daňových podvodníků nebo osob zapletených s organizovaným zločinem ze zemí uvnitř i mimo EU.
Jak do EU proudí toxický kapitál?
Válka na Ukrajině ukázala i další slabá místa, kterými do EU proniká toxický kapitál. Jde o tzv. „zlatá víza a pasy“, které některé členské země EU nabízejí výměnou za investice. Za investice půl milionu eur lze získat bulharské občanství, za maltský „zlatý pas“ je pak třeba ještě 250 tisíc eur přidat.