↗

Významné riziko nejen pro jednotu EU, ale rovněž pro politickou a společenskou stabilitu členských států představuje skryté zahraniční financování politických subjektů. Foto Marco Verch, flickr

Po více než deseti letech čeká od července Českou republiku půlroční předsednictví Radě Evropské unie. Souhrou osudu bude opět probíhat v době vyhrocených vztahů EU s Ruskem. Zatímco vláda Mirka Topolánka (dříve ODS) řešila na začátku svého předsednictví v lednu 2009 „jen“ zastavené dodávky ruského plynu do EU, vláda Petra Fialy (ODS) bude přebírat unijní otěže v době kruté ruské války na Ukrajině.

Důležitým úkolem českého předsednictví bude udržet jednotný postoj vůči ruskému agresorovi, a to v době, kdy solidaritu s Ukrajinou velmi pravděpodobně začnou čím dál silněji nahlodávat obavy z dopadů rostoucích cen energií, potravin a dalšího zboží na obyvatele Unie.

Pro udržení evropské shody bude důležitá schopnost efektivně a rychle rozkrývat mocenský a zájmový vliv Ruska v EU. Je to důležité zejména pro uplatňování sankcí vůči představitelům autoritářského režimu a jeho podporovatelům.

Stejně významná je i identifikace subjektů napojených na Rusko, které mohou skrytě financovat politické strany nebo dezinformační aktivity s cílem vyvolávat nedůvěru vůči evropským vládám a institucím a zvyšovat společenské napětí.

Hlavní prioritou, na niž musí české předsednictví upřít v této souvislosti svoji pozornost, je boj proti praní špinavých peněz. Konkrétně by mělo usilovat o rychlé sjednocení definice skutečného majitele i pravidel pro fungování národních evidencí skutečných majitelů.

Oba kroky jsou nezbytné pro efektivní vyhledávání skrytého majetku nejen ruských oligarchů, ale i korupčníků, daňových podvodníků nebo osob zapletených s organizovaným zločinem ze zemí uvnitř i mimo EU.

Jak do EU proudí toxický kapitál?

Válka na Ukrajině ukázala i další slabá místa, kterými do EU proniká toxický kapitál. Jde o tzv. „zlatá víza a pasy“, které některé členské země EU nabízejí výměnou za investice. Za investice půl milionu eur lze získat bulharské občanství, za maltský „zlatý pas“ je pak třeba ještě 250 tisíc eur přidat.

I když po ruské invazi na Ukrajinu zmíněné státy tuto nabídku pro občany Ruska a Běloruska omezily, české předsednictví by mělo tlačit na ukončení této praxe jako takové.

Významné riziko nejen pro jednotu EU, ale rovněž pro politickou a společenskou stabilitu členských států představuje i skryté zahraniční financování politických subjektů. Třetina zemí EU přitom různé formy zahraničního financování politických stran povoluje. V zemích, kde alespoň nějaká regulace existuje, jsou přitom pravidla značně děravá.

České předsednictví by proto mělo toto téma otevřít a apelovat na unijní instituce i vlády členských zemí, aby upravily své evropské a vnitrostátní předpisy způsobem, který minimalizuje riziko politického ovlivňování prostřednictvím problematického zahraničního sponzoringu.

Předsednické země často spolupracují při formulaci svých priorit s experty z akademického, neziskového či soukromého sektoru. A právě role investigativních novinářů a protikorupčních organizací se při rozkrývání anonymních vlastnických struktur v minulosti ukázala jako naprosto klíčová.

Ostatně, byla to právě odhalení, která přinesla občanská společnost v kauzách Panama Papers nebo Pandora Papers, jež rozhýbaly stojaté legislativní vody nejprve v EU a poté i na národní úrovni.

Za českou kancelář Transparency International jsme proto prostřednictvím dopisu premiéru Fialovi (ODS) nabídli naši expertizu a zkušenosti. I když odpověď zatím nepřišla, pevně doufáme, že zmíněné body se v agendě českého předsednictví nakonec objeví.