Vláda nesmí při českém předsednictví EU podcenit boj s praním špinavých peněz
Ondřej KopečnýBoj s praním špinavých peněz je klíčový nejen při vymáhání protiruských sankcí, ale i při rozkrývání ruského vlivu v EU. České předsednictví by mělo otevřít i debatu o „zlatých pasech“ či skrytém financování politických stran ze zahraničí.
Po více než deseti letech čeká od července Českou republiku půlroční předsednictví Radě Evropské unie. Souhrou osudu bude opět probíhat v době vyhrocených vztahů EU s Ruskem. Zatímco vláda Mirka Topolánka (dříve ODS) řešila na začátku svého předsednictví v lednu 2009 „jen“ zastavené dodávky ruského plynu do EU, vláda Petra Fialy (ODS) bude přebírat unijní otěže v době kruté ruské války na Ukrajině.
Důležitým úkolem českého předsednictví bude udržet jednotný postoj vůči ruskému agresorovi, a to v době, kdy solidaritu s Ukrajinou velmi pravděpodobně začnou čím dál silněji nahlodávat obavy z dopadů rostoucích cen energií, potravin a dalšího zboží na obyvatele Unie.
Pro udržení evropské shody bude důležitá schopnost efektivně a rychle rozkrývat mocenský a zájmový vliv Ruska v EU. Je to důležité zejména pro uplatňování sankcí vůči představitelům autoritářského režimu a jeho podporovatelům.
Stejně významná je i identifikace subjektů napojených na Rusko, které mohou skrytě financovat politické strany nebo dezinformační aktivity s cílem vyvolávat nedůvěru vůči evropským vládám a institucím a zvyšovat společenské napětí.
Hlavní prioritou, na niž musí české předsednictví upřít v této souvislosti svoji pozornost, je boj proti praní špinavých peněz. Konkrétně by mělo usilovat o rychlé sjednocení definice skutečného majitele i pravidel pro fungování národních evidencí skutečných majitelů.
Oba kroky jsou nezbytné pro efektivní vyhledávání skrytého majetku nejen ruských oligarchů, ale i korupčníků, daňových podvodníků nebo osob zapletených s organizovaným zločinem ze zemí uvnitř i mimo EU.
Jak do EU proudí toxický kapitál?
Válka na Ukrajině ukázala i další slabá místa, kterými do EU proniká toxický kapitál. Jde o tzv. „zlatá víza a pasy“, které některé členské země EU nabízejí výměnou za investice. Za investice půl milionu eur lze získat bulharské občanství, za maltský „zlatý pas“ je pak třeba ještě 250 tisíc eur přidat.
I když po ruské invazi na Ukrajinu zmíněné státy tuto nabídku pro občany Ruska a Běloruska omezily, české předsednictví by mělo tlačit na ukončení této praxe jako takové.
Významné riziko nejen pro jednotu EU, ale rovněž pro politickou a společenskou stabilitu členských států představuje i skryté zahraniční financování politických subjektů. Třetina zemí EU přitom různé formy zahraničního financování politických stran povoluje. V zemích, kde alespoň nějaká regulace existuje, jsou přitom pravidla značně děravá.
České předsednictví by proto mělo toto téma otevřít a apelovat na unijní instituce i vlády členských zemí, aby upravily své evropské a vnitrostátní předpisy způsobem, který minimalizuje riziko politického ovlivňování prostřednictvím problematického zahraničního sponzoringu.
Předsednické země často spolupracují při formulaci svých priorit s experty z akademického, neziskového či soukromého sektoru. A právě role investigativních novinářů a protikorupčních organizací se při rozkrývání anonymních vlastnických struktur v minulosti ukázala jako naprosto klíčová.
Ostatně, byla to právě odhalení, která přinesla občanská společnost v kauzách Panama Papers nebo Pandora Papers, jež rozhýbaly stojaté legislativní vody nejprve v EU a poté i na národní úrovni.
Za českou kancelář Transparency International jsme proto prostřednictvím dopisu premiéru Fialovi (ODS) nabídli naši expertizu a zkušenosti. I když odpověď zatím nepřišla, pevně doufáme, že zmíněné body se v agendě českého předsednictví nakonec objeví.