Vážený pane premiére Fialo, blížící se české předsednictví v Radě Evropské unie přichází v té nejtěžší době. Po pandemii covidu-19, která byla velkou zkouškou naší sociální a ekonomické odolnosti, odhaluje ruská invaze na Ukrajinu znovu zranitelnost a dlouhodobé problémy naší společnosti, jakými jsou stále rostoucí nerovnosti, vysoká závislost na fosilních palivech a křehkost globalizovaných ekonomických řetězců.

Prudce stoupající ceny plynu ponechaly miliony lidí v celé Evropě napospas nestabilnímu trhu s energií. Vzhledem k tomu, že ceny energií zůstanou vysoké i během příštího roku, krize životních nákladů se teprve nyní přibližuje svému vrcholu a odhaduje se, že více než 80 milionů Evropanů a Evropanek nebude schopno platit své účty za energii.

Pokud se rychle nevypořádáme se sociálními, ekonomickými a geopolitickými dopady závislosti na dovozu ruských fosilních paliv, příští zimní sezóna si na obyvatelstvu Evropy vybere extrémní daň. Tím však krize nekončí. Nejnovější zprávy IPCC jasně zdůrazňují naléhavost radikálních opatření v oblasti klimatu, protože klimatická krize má již nyní destruktivní dopady po celém světě. Ztráta biodiverzity a zhoršování stavu ekosystémů ohrožují produkci potravin a brání snižování emisí a přizpůsobování se změnám klimatu. Evropa zároveň spotřebovává dvojnásobek udržitelného množství zdrojů, což má na celém světě řadu škodlivých dopadů.

Jako organizace občanské společnosti bojující za sociální a klimatickou spravedlnost po celé Evropě jsme přesvědčeni, že tyto vzájemně provázané krize nelze řešit separátně. Naopak, vyžadují synergický přístup, jasnou, dlouhodobou vizi a spolehlivé vedení, aby se předešlo značnému riziku přetrvávající závislosti na fosilních palivech a zpožděním v zavádění nápravných opatření. Za současné situace hrozí, že Zelená dohoda pro Evropu nenaplní svůj potenciál pomoci všem Evropanům a Evropankám.

Vidíme následující klíčové oblasti, ve kterých je třeba dosáhnout zásadního pokroku nad rámec plánu současných strategií, aby bylo možné se s těmito mnohočetnými krizemi vypořádat a zajistit férový podíl Evropy na řešení klimatické krize. České předsednictví by do budoucna mělo výrazně zvýšit své ambice a usilovat o co nejrychlejší přijetí této legislativy. Česká vláda také musí ukázat svůj závazek ke klimatickým cílům na globální úrovni a před COP27 splnit svůj závazek v oblasti klimatických financí.

Phase-out fosilních paliv: cesta ze závislosti, klimatického chaosu a chudoby

Více než kdy předtím je proměna evropské energetiky také mírovým projektem. Další expanze plynovodů a infrastruktury LNG, jejichž zprovoznění bude trvat roky, prohloubí závislost Evropy na dovozu a zároveň přinese riziko financování dalších autoritářských režimů a z dlouhodobého hlediska přinese další závažná geopolitická rizika.

Veřejné i soukromé rozpočty stále více pociťují dopady klimatické krize a je třeba, aby legislativa EU přiměla znečišťovatele, aby se na nákladech podíleli. Členské státy Evropské unie vedené Českem by měly projednat nové zdroje financování energetické transformace, jako je uhlíková daň nebo zdanění znečišťujících energetických společností s náhlými nadměrnými zisky, a současně zajistit podporu ohroženým sociálním skupinám.

Legislativa Evropské unie musí být posílena, aby odrážela tyto náklady a pokračovala v procesu vytlačování nejvíce znečišťujícího zdroje energie, tj. uhlí, z trhu. Mezery v pravidlech emisního obchodování, „sdílení úsilí“ a při změnách využívání půdy, které znečišťovatelům umožňují vyhýbat se snižování emisí, je třeba odstranit, aby se zvýšily ambice i spravedlnost evropských politik.

Zateplete Evropu: Úspory energie a kvalitní bydlení pro všechny